Poslanci omezili registr smluv, státní firmy už nic zveřejňovat nemusí. Vykostili to, tvrdí kritici

Radek Bartoníček ČTK Radek Bartoníček, ČTK
Aktualizováno 22. 2. 2017 18:09
Napjatě očekávané hlasování o výjimkách z registru smluv skončilo rozhodnutím poslanců omezit okruh zveřejňovaných kontraktů. Sněmovna schválila návrh, aby smlouvy nemusely ukazovat státní podniky a firmy, kde má stát, kraj nebo obce většinovou účast. Původně přitom poslanci měli rozhodovat jen o výjimce pro Budějovický Budvar. Nyní je řada na senátorech.
Zákon o registru smluv byl vykostěn, říká poslanec Jan Farský (STAN). | Video: Aktuálně.cz, Radek Bartoníček

Praha - Až závěrečná porada předsedů poslaneckých klubů u šéfa sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) rozhodla o nové podobě registru smluv. Schůzka proběhla těsně před hlasováním, v němž většina poslanců odsouhlasila to, aby žádný státní podnik nemusel dávat své smlouvy do registru. Stejně tak se registr nemá vztahovat na firmy s většinovým podílem státu. Pro zákon zvedli hlasy poslanci ČSSD, KSČM a část zákonodárců ODS a KDU-ČSL.

Všechny státní a veřejnoprávní instituce, územně samosprávné celky nebo státní podniky musely od loňského července v registru smluv zveřejňovat nově uzavírané smlouvy nad padesát tisíc korun.

Poslanci měli k hlasování na stole celou řadu návrhů. Ty se začaly objevovat poté, co ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) a několik poslanců navrhli jednu jedinou výjimku, a to pro Budějovický Budvar

Poslanci hlasovali o řadě výjimek

I při středečním jednání se ukázalo, že registr smluv má celou řadu podporovatelů, kteří naléhali, aby sněmovna udělala případně jen minimální úpravy v tom, kdo má a nemá dávat smlouvy do registru.

"Osm měsíců existence registru ukázalo, že je účinný, plní svou roli, svět se nezhroutil a ekonomika nepadá," prohlásil například Jan Farský (Starostové a nezávislí). Podobně reagovali i další - Jiří Zlatuška či Ludvík Hovorka z KDU-ČSL. 

Podobu zákona, jakou přijali poslanci, kritizoval ministr financí Andrej Babiš. "Určitě se reálně existující problémy s obchodním tajemstvím firem daly řešit lépe, než to dopadlo. Teď budeme intenzivně prosazovat odborné jmenováni do dozorčích a řídících orgánu státních podniku," uvedl Babiš s tím, že hnutí ANO předloží příslušný návrh ve sněmovně ve čtvrtek.

Spokojený nebyl ani ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který navrhoval vyjmout ze zákona jen národní podnik Budějovický Budvar. Ministr novinářům řekl, že se obává, že poslanci budou hlasovat stejně, i kdyby jim novelu vrátili senátoři.

Zákon byl vykostěn

Zpravodaj novely Jan Farský (STAN, za TOP 09), jenž v minulosti zákon o registru smluv prosadil, uvedl, že je "v podstatě vykostěn".

Podobně se pro Aktuálně.cz vyjádřil i poradce pro otevřenou veřejnou správu Oldřich Kužílek. "Je to jako jít s kanónem na komára. Tímto postupem 80 procent objemů prostředků v registru naprosto zmizelo z dohledu veřejnosti. Problémy, které se tím měly řešit, byly mnohem menšího kalibru než to, co se nakonec vykostilo. Považuji to za chybný krok a zbytečné zatemnění veřejných peněz," řekl.

"Z registru tím byly vyňaty všechny státní podniky, ale vyňaty byly také podniky, v nichž má stát většinový podíl a které mají obchodní a průmyslovou povahu," doplnil. Tento pojem je v českém právu zcela neznámý a nezavedený a je těžké jej interpretovat. S touto výjimkou vzniknou v zákoně velké nejasnosti," upozorňuje Kužílek.

"Je jednoznačné, že poslanci ČSSD, KSČM a ODS a KDU-ČSL odmítají být pod veřejnou kontrolou, odmítají, aby občané měli možnost kontrolovat veřejné prostředky. Je to paradoxní vzhledem k tomu, že po podnikatelích chce dnes stát vykázat každou korunovou transakci přes EET," vyjádřil se autor projektu Hlidacsmluv.cz Michal Bláha.

"Nyní by bylo velmi snadné pro každý úřad problematickou zakázku převést na městskou či státní firmu, kde se to skryje. I například OpenCard by byla v novém znění z registru smluv vyňata, protože smlouva byla s dceřinou společností magistrátu. Podle mě tato věc snižuje míru svobody a demokracie v České republice," řekl Bláha.

Novou podobu zákona kritizoval také předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. "My byli hrdi, že se zákon podařilo prosadit. Dnes ministr Jurečka podporován komunisty, ČSSD a ODS ho zručně vykastroval, takže se stal nefunkčním a je v podstatě zbytečný. Lobbisté slaví," řekl novinářům. Obdobně se pak vyjádřil na Twitteru.

Ke kritice se připojila také iniciativa Rekonstrukce státu. Podle ní dnešním schválením poslanci vyprázdnili obsah normy, která bránila plýtvání veřejnými prostředky. Nedali přednost zájmu občanů před snahou lobbistů zakrýt finanční toky,  píše iniciativa v tiskové zprávě.

"Řada poslanců tak porušila svůj slib, který dali veřejnosti před čtyřmi lety - podporovat zveřejňování smluv státu na internetu," uvedla iniciativa a kritizovala přitom postoj těch zákonodárců ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a ODS, kteří pro normu hlasovali.

Naopak Česká televize si změnu pochvaluje s tím, že díky ní bude moci vysílat sportovní přenosy. "ČT by nebyla schopna divákům nadále nabízet některé aktuální sportovní přenosy, především ty s účastí českých sportovců, ani zásadní události, jako je mistrovství světa ve fotbale," reagovala na rozhodnutí sněmovny mluvčí Alžběta Plívová.

Schválení normy pochopitelně uvítal i Budvar. Podle mluvčího Petra Samce by bez novely zákona byla ohrožena finanční stabilita firmy. Státní podnik Lesy České republiky oznámil, že bude nadále své smlouvy v registru smluv zveřejňovat.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Maďarská policie dopadla českého převaděče, vezl třicet Syřanů

Policejní hlídka ve městě Dunavecse v centrální části Maďarska v nočních hodinách objevila ve vozidle se slovenskou poznávací značkou řízeném českým občanem tři desítky Syřanů bez dokladů, kteří nemohli prokázat, že se v Maďarsku nacházejí legálně. Oznámila to v pátek maďarská policie na svém webu, na kterém zveřejnila také snímky z nitra dodávky plné uprchlíků.

Zatímco Syřany maďarské úřady po výslechu vyhostí, řidiče policie zadržela a chystá se požádat o uvalení vazby, protože je podezřelý z obchodování s lidmi. Za to mu může v případě odsouzení hrozit trest až pěti let vězení za normálních okolností, za přitěžujících až 15 let, dodala policie.

Zdroj: ČTK
před 11 minutami

Zaměstnanci italské Alitalie protestovali proti úbytku pracovních míst

Silnici mezi římským letištěm Fiumicino a metropolí dnes zablokovaly stovky protestujících. Vyzývali italskou vládu, aby zabránila zániku pracovních míst při přeměně ztrátové Alitalie na nové aerolinky ITA. Informovala o tom agentura Reuters. Protestující se usadili uprostřed silnice, policisté se štíty přihlíželi. Alitalia a další letecké společnosti musely zrušit přes 130 letů.

Ztrátová Alitalia činnost ukončí 15. října. Nástupnická ITA si podle odborů ponechá pouze 2800 z téměř 11 000 zaměstnanců Alitalie. Nástupnické aerolinky podle nich také nabízí méně štědrou pracovní smlouvu. Zaměstnanci Alitalie dále požadují, aby jejich podpora v nezaměstnanosti trvala pět let místo dojednaného jednoho roku.

Vyjednávání mezi leteckou společností ITA a odbory je nyní pozastaveno. "Vláda o tomto vyjednávání mlčí. Pro nás je zásadní proto, aby se zachovala pracovní místa," uvedly odbory v prohlášení.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy. Brabec to řekl novinářům.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy