Je to varování pro ostatní města, v nichž se velká obchodní centra teprve rozrůstají. Varování zní: myslete na to, co bude potom.
Na prodej
Tu budovu nejde při vjezdu do okrajové části Ostravy-Martinova minout. Betonová krychle obklopená asfaltovou změtí parkovacích míst jen pár metrů od silnice. Místo reklam na slevy jsou zde graffiti a zašlý nápis Na prodej.
Před šesti lety to bylo největší nákupní středisko v širokém okolí. Po dvou letech tady Billa skončila, nemohla konkurovat Tescu, které postavilo svůj hypermarket blíž centru.
"Každá správná obec má školu a kostel. My nemáme ani jedno," říká starosta městské části Karel Civín. "Zato máme tohle memento, které nám přináší jenom problémy."
Osud budovy nemůžou v Martinově ovlivnit, patří totiž stále obchodnímu řetězci, jemuž se už čtyři roky nedaří ji prodat. Problémy padají na bedra tisícihlavé obce.
"Nedávno jsme nechali na vlastní náklady opravit díru, která tam vznikla," říká starosta. "Hrají si tam naše děti, než abychom se s firmou dohadovali, jestli to opraví, tak jsme to udělali sami."
Odborníci říkají: Česko je na rozcestí. Pokud nezačne boom nákupních center nějak regulovat, čeká za pár let stejná situace i ostatní města.
Daň za luxus
Češi mají hypermarkety rádi. Zatímco v západní Evropě čekaly obchodní řetězce na svůj vrchol dvacet, třicet let, u nás jim k dobytí přízně stačila polovina času.
Už nyní je hustota hypermarketů vyšší než ve většině západoevropských zemí. Zatímco na konci roku byly v Česku čtyři takové obchody, dnes jich je přes 200 a společně se supermarkety a diskonty opanovaly už 72% trhu.
Loni se v hypermarketech podle výzkumu Incoma Research nakupovalo historicky nejvíce - 39% domácností. Tomu odpovídají i tržby těchto řetězců, které vzrostly zhruba o 33 miliard.
Donedávna měly obchodní řetězce zacíleno na okolí velkých měst. Tam už se ale plochy začínají zaplňovat. V současné době začínají rozhazovat sítě v okolí menších měst.
Například v dvanáctitisícovém Jičíně otevřeli náruč už pěti hyper- a supermarketům. Nové vznikly například i v Mikulově či Vodňanech.
"Pokud tento vývoj nebudeme regulovat, hrozí nám, že dopadneme jako v Itálii, kde jsou tyto obchody nejen u dálnic, ale lemují i silnice třetí třídy," varuje architekt Zdeněk Lukeš. "Je to podobný problém jako se satelitními městy, obce doplácí na zisk soukromé firmy."
Kromě problémů, které jsou už dneska patrné, tedy zvýšení dopravy v místech, kde nákupní centra stojí, zánik malých obchodů a vyklidňování center, můžeme čekat další daň za "luxus".
Města obklopená torzy chrámů konzumu, které neobstály na přesyceném trhu.
Velký problém na dohled
"Těžko se varuje před tím, co ještě není tak vidět," říká Jana Drápalová, radní brněnského magistrátu a starostka městské části Nový Lískovec. "Nastává kritická doba. Už je to patrné v tom, že se řetězce skupují navzájem. Za čas některé odejdou úplně a nám zůstanou prázdné krabice."
Problémy s počtem zákazníků začínají mít některá pražská nákupní centra například ve Stodůlkách, Nových Butovicích. S otevřením největšího obchodního centra Chodov čekají problémy i hypermarkety v Průhonicích, které jsou dál od Prahy, a pro zákazníka tedy méně lákavé.
V brněnském Novém Lískovci mají s opuštěným supermarketem zkušenosti. Uprostřed sídliště po něm zůstala prázdná budova. Společnost Albert se rozhodla postavit novou na druhé straně silnice. Drápalová, tehdy ještě jako zastupitelka vystupovala proti stavbě.
Zabránit se jí nepodařilo, ale firma musela udělat ústupky, z jednopatrové kostky, je třípatrové centrum s obchody, restaurací, podzemním parkovištěm. Nepodařilo se ale přesvědčit, aby se postarala i o budovu, kterou opustila.
Město ji nakonec koupilo, aby nechátrala. "Pokud obce nebudou postupovat systémově, hrozí nám velký problém," varuje Drápalová. "V centru se využití těchto budov najde, ale v okrajových částech to bude problém."
V Brně se původně počítalo pouze se čtyřmi hypermarkety. Nyní má moravská metropole nejvíc zastavené plochy hypermarkety na počet obyvatel.
Podle Drápalové je na čase říci stop stavbě nových marketů na zelené louce. Tak daleko jako v Norsku, kde uložili pětileté moratorium na stavbu nových obchodních center, ale v Brně nejdou.
"Hlavním nástrojem pro regulaci je územní plán," říká. Nové vedení města má šanci tento nástroj použít. Právě totiž připravuje nový územní plán. "Musí to být striktní, kde nebude stavební plocha, tam se stavět nebude, a ne že budou nějaké výjimky."
Nový směr v Brně
Po loňských komunálních volbách se s novým vedením města radikálně změnil i postoj k této problematice. Nicméně náměstek pro územní rozvoj Martin Ander volí smířlivější postoj než radní Drápalová.
"Nemůžeme komerčním subjektům nic zakazovat," říká nový náměstek Ander. "Ale určitě je můžeme regulovat tak, aby si nedělali vlastní byznys na úkor veřejných zdrojů."
Prvním příkladem, na kterém se nový přístup radnice otestuje, je plánovaná stavba dvou hypermarketů v Brně-Vinohradech. Tamní zastupitelé se stavbou souhlasili a podali žádost o změnu územního plánu, aby investoři mohli začít stavět.
"V tuto chvíli přichází na řadu magistrát. Územní plán pro stavbu dvou hypermarketů jim nezměníme," říká Ander. "Ale je to příležitost využít, že něco investor po městu chce. Je možné, že pokud postaví hřiště, vysadí stromy, tak mu jeden market třeba povolíme."
Podle Andera je toto směr, kterým se bude Brno ubírat. "Dost bylo neregulovaného rozvoje," říká. "Už není únosné, aby výnosy šly do kapes investora a náklady padly na město."
Obchod s trávou na střeše
Podle architekta Lukeše by obce měly hledět ještě víc do budoucna.
"Měly by si najmout dobrého právníka, který by do smlouvy s investorem stanovil, že stavbu po svém odchodu rozebere a zlikviduje," říká architekt. "Současně s tím by se měli zastupitelé vzdělávat, ukázat jim, jak mohou hypermarkety zahubit obce."
Jeho kolega Pavel Hnilička je však proti regulacím. Podle něj by naopak mohlo situaci pomoci uvolnění přísných limitů pro stavby v centru měst.
"Kvůli přísným pravidlům se staví na okraji měst, plýtvá se plochou a vytváří se území, kde se nedá žít," míní Hnilička. "Pokud by se limity uvnitř měst uvolnily, otevře se prostor pro stavbu zajímavých projektů."
Podle Hniličky by na střechách hypermarketů v centru měst mohly vyrůstat trávníky, domy, kanceláře.
