Praha - Premiér Bohuslav Sobotka uvedl během čtvrtka do úřadu dalších deset ministrů. V pátek převezmou své resorty poslední tři - ministr životního prostředí Richard Brabec, ministr školství Marcel Chládek a ministr kultury Daniel Herman.
Ministři během dne představovali své plány, které chtějí realizovat. Nový ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) se chce zaměřit na posílení potravinové soběstačnosti státu a zrovnoprávnění možností českých zemědělců s ostatními státy EU. Chce také dohlédnout na kvalitu potravin v obchodech a bude řešit situaci v podniku Lesy ČR.
Nového generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky hodlá ministr jmenovat do měsíce.
Jurečka ve čtvrtek v přítomnosti premiéra Bohuslava Sobotky oficiálně převzal úřad od dosavadního ministra Miroslava Tomana.
Během krátkého setkání s novináři označil ministerstvo zemědělství za nejdůležitější ze všech českých ministerstev. "Bez výroby potravin se žádná společnost na světě neobejde," uvedl.
Jména svých náměstků s jejich kompetencemi oznámí veřejnosti v pondělí. V tomto týdnu potvrdil, že jedním z jeho náměstků by měl být současný viceprezident Agrární komory Jindřich Šnejdrla.
Sobotka připomněl, že mezi priority nové vlády v oblasti zemědělství patří zejména zajištění konkurenceschopnosti českých zemědělců.
"Protože je strašně důležité, aby měli srovnatelné podmínky se zemědělci v okolních zemích, a není možné, aby například v Polsku, Rakousku nebo Německu zemědělci mohli počítat s větší veřejnou podporou než v České republice," podotkl. Ministr zemědělství by se podle premiéra měl postarat o to, aby Česko zůstalo alespoň z větší části soběstačné v produkci potravin.
Končící a nastupující ministr si spolu se Sobotkou připili netradičně sklenicí českého mléka. Odstupující ministr Toman uvedl, že se vrací na post prezidenta Potravinářské komory, odkud na resort přišel.
Prachař: Obnovím dostavbu dálnic
Plánem nového ministra dopravy Antonína Prachaře (ANO) je v co nejkratším termínu obnovit pozastavenou dostavbu dálnic.
Výstavba páteřních komunikací vázne od roku 2010, kdy kvůli úsporám řadu staveb pozastavil exministr dopravy Vít Bárta a požadoval po stavebních firmách slevy jako podmínku pro obnovení prací.
Souběžně s tím klesal rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, který výstavbu financuje a kterému mezi roky 2010 a 2011 příjem klesl o 35 miliard korun na 61,3 miliardy korun. Letos má fond hospodařit celkem se 71 miliardami korun.
Ministr se zmínil také o výběru nového provozovatele elektronického mýta. Podle něj je nutné co nejdříve vládě předložit složení řídícího výboru. "Budu se snažit takovýto výbor ustanovit co nejdříve. Ještě dnes požádám kolegy, kterých se to týká, aby mi nominovali lidi, kteří se tím budou zabývat," sdělil Prachař.
Do konce týdne se chce rovněž sejít s generálním ředitelem Ředitelství silnic a dálnic Pavlem Kočicou, jehož odvolání během tohoto týdne avizoval. Nyní ale původní vyjádření mírnil. "Chci znát jeho názor. Informace, které mám, jsou jen z jedné strany a na základě těchto informací není možné stavět žádné rozhodnutí," uvedl na brífinku.
Úkolem Věry Jourové (ANO) na ministerstvu pro místní rozvoj bude hlavně čerpání peněz z evropských fondů. Její resort musí vyjednat s Evropskou komisí Dohodu pro partnerství, která stanovuje podmínky čerpání evropských peněz v letech 2014 až 2020. Dohoda o partnerství podle Jourové musí být dojednána do 20. dubna.
Souběžně bude připravován upravený systém na převod peněz do projektů. Podle Jourové je zásadní, aby systém nebyl zbytečně složitý. Právě kvůli jeho složitosti se totiž dělají chyby, které pak vedou k sankcím ze strany Evropské unie, uvedla nová ministryně.
"Prožívám velké déjà vu. Bylo několik let, kdy jsem nesměla vstoupit do bran tohoto ministerstva, kdy jsem strašila v monitoringu, kdy jsem byla spojována s nedobrými věcmi," řekla Jourová při přebírání úřadu. Jourová totiž v letech 2004 - 2006 působila na ministerstvu v roli náměstkyně. Kvůli podezření z korupce musela ale místo opustit, a dokonce byla měsíc ve vazbě. Později bylo obvinění pro nedostatek důkazů staženo.
Prioritou Tominové je rodinná politika
Na Michaelu Marksovou Tominovou (ČSSD) v čele ministerstva práce čeká řešení problému s informačními systémy pro vyplácení dávek. Nová šéfka resortu má v plánu i návrat k vyšší valorizaci penzí, opatření k růstu zaměstnanosti či dotažení změny financování sociálních služeb.
Od příštího roku by totiž dotace poskytovatelům měly rozdělovat kraje, dosud to dělalo ministerstvo. V plánu je i příprava zákona o sociálním bydlení.
Marksová uvedla, že rodinná politika a podpora mladých lidí jsou jejími prioritami. Porodné by se mohlo vyplácet i na druhé dítě. Navýšení porodnosti bere jako nedílnou součást reformy důchodů. Země, kde se rodí málo dětí, mají problémy se systémem vyplácení penzí, řekla.
Nečasova důchodová reforma skončí
Počítá se také se zrušením důchodové reformy Nečasova kabinetu, tedy s ukončením takzvaného druhého pilíře a jeho sloučením s penzijním spořením.
Změny čekají také Úřad práce ČR. Jeho vedení chce s ministryní vyjednávat o přijetí dalších úředníků. Podle generální ředitelky Marie Bílkové je jich potřeba minimálně několik stovek.
Ministryně bude muset dokončit jednání o případné náhradě za předčasné zrušení sKaret s Českou spořitelnou, která projekt provozovala. Své náklady banka vyčíslila na 203,8 milionu korun.
Nastupující ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) se chce zaměřit na úpravu odměn při vymáhání pohledávek. Jsou podle ní mnohdy nesmyslně vysoké. Ve funkci chce zejména vrátit lidem důvěru v justici a spravedlnost. Její první náměstkyní se stane právnička a bývalá poslankyně Hana Marvanová, která bude mít na starosti legislativu.
"Některé reformy budou bolestné," uvedla Válková. Počítá s tím, že odezva nebude vždy kladná. Lidé by podle ní měli cítit, že je zde vykonavatelnost práva a nezávislé soudnictví. Jedním z nejdůležitějších témat jsou podle ní "nesmyslně vysoké náklady na vymáhání pohledávek". Týká se to kromě právnických kanceláří hlavně exekutorských úřadů.
