Prezident by neměl přijít o pravomoc udělovat amnestii, myslí si drtivá většina Čechů

ČTK ČTK
13. 4. 2018 15:21
CVVM provedlo průzkum v době od 3. do 15. března mezi tisícovkou lidí starších 15 let.
Václav Klaus a Miloš Zeman.
Václav Klaus a Miloš Zeman. | Foto: ČTK

Praha - Pro zachování současných ústavních pravomocí prezidenta je 61 procent lidí. Vyplývá to z letošního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Je to největší podíl od roku 2002, od kdy je názor zjišťován. Stejné procento lidí se pro zachování vyslovilo ještě v roce 2008.

Přes 90 procent respondentů uvedlo, že prezident má mít pravomoc udělit amnestii. Spolusouhlas jiné politické instituce v případě amnestie ale požaduje 42 procent dotázaných, zatímco 49 procent by tuto pravomoc nechalo pouze na hlavě státu.

V české společnosti dlouhodobě převládá názor, že stávající pravomoci prezidenta by měly zůstat zachovány. Jedna sedmina lidí (15 procent) by pravomoci rozšířila, naopak zhruba šestina (16 procent) by je zúžila. Nejvíce lidí (32 procent) se k rozšíření pravomocí přiklánělo v roce 2013, kdy Václava Klause v úřadě vystřídal Miloš Zeman. Naopak zúžení pravomocí mělo nejvíce zastánců (26 procent) v roce 2015.

V porovnání s loňským šetřením letos mírně stoupl podíl lidí, podle kterých by měl mít prezident právo udělit amnestii, milost či zmírnit trest odsouzeným jen se souhlasem jiné politické instituce. Přibylo také lidí, podle nichž by měl mít prezident pravomoc zastavit soudní řízení proti obviněným jen se souhlasem jiné politické instituce. Letos si to myslí 41 procent občanů proti loňským 38 procentům. Posílil také souhlas s pravomocí jmenovat a odvolávat rektory veřejných vysokých škol a jmenovat profesory z loňských 69 na letošních 76 procent.

S tím, aby prezident samostatně propůjčoval a uděloval státní vyznamenání, souhlasí 62 procent lidí, což je o čtyři procentní body více než loni. Třetina soudí, že by tak měl činit pouze se souhlasem jiné politické instituce.

Téměř tři čtvrtiny (73 procent) českých občanů si přejí, aby pravomoc rozpustit Sněmovnu a vyhlásit nové volby byla vyhrazena jen pro výjimečné případy dané ústavou, dalších 12 procent by prezidentovi dovolilo použít ji kdykoli podle svého uvážení. Právo veta vůči zákonům přijatým Parlamentem s možností dalšího přehlasování poslanci podporuje polovina dotázaných. Alternativnímu řešení, že by prezident mohl vetovat zákony s konečnou platností, je otevřeno 29 procent Čechů.

Na 13 procent se zvýšil podíl lidí s názorem, že by prezident měl mít právo jmenovat všechny členy i guvernéra České národní banky na základě vlastního uvážení. Desetina lidí podporuje názor, že jmenování členů bankovní rady by vůbec nemělo být v pravomoci prezidenta. Dvě pětiny občanů uvedly, že prezident by měl jmenovat členy bankovní rady na základě svého vlastního uvážení a guvernéra ČNB se souhlasem premiéra.

Co se týče role prezidenta při jmenování soudců Ústavního soudu, nejpočetnějších 42 procent lidí se přiklání k tomu, aby hlava státu jmenovala všechny soudce se souhlasem jiného ústavního činitele. Pětina populace si přeje, aby prezident sám jmenoval jen část ústavních soudců, a 15 procent dotázaných je pro systém, kdy prezident jmenuje všechny soudce sám.

CVVM provedlo průzkum v době od 3. do 15. března mezi tisícovkou lidí starších 15 let.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V Kongu po nehodě autobusu s cisternou převážející benzín uhořelo 33 lidí

V provincii Kwango na západě Konga při střetu autobusu s cisternou převážející pohonné hmoty uhořelo 33 lidí. Cisterna směřovala po jednom z hlavních tahů do metropole Kinshasy, zjistila agentura AFP z policejních zdrojů. Pozůstatky obětí dopravní nehody v pondělí ráno pohřbili.

"V noci ze soboty na neděli uhořelo 33 lidí při velkém požáru způsobeném kolizí rozměrného vozidla přepravujícího pohonné hmoty a přeplněného autobusu," uvedlo vedení místní policie. "Mohli jsme vyzvednout jen lebky, zbytek těl se nepodařilo najít. S úctou jsme je pohřbili dnes ráno," uvedl další policejní zdroj.

Dopravní nehody s četnými oběti na životech jsou v Kongu poměrně časté, na vině je špatný technický stav mnoha vozidel i silnic nebo opilí řidiči, někdy též bez potřebných znalostí. V říjnu 2018 na trase mezi Kinshasou a Matadi taktéž havarovala cisterna, při nehodě tehdy zemřelo 53 lidí. Tragickou bilanci 230 obětí měla nehoda cisterny v roce 2010.

Zdroj: ČTK
Další zprávy