Praha - Průmyslový palác stojí na pražském Výstavišti přesně 117 let. Takovou škodu, kterou utrpěl při čtvrtečním požáru, však ještě nezažil.
"Podobně závažnou újmu palác nikdy v historii neutrpěl," řekl Aktuálně.cz historik architektury Zdeněk Lukeš.
Připomněl, že v roce 1891, kdy se budova montovala, spadla část konstrukce. "Ale to byla v podstatě jen drobnost," dodává.
Stavba podle něj nejvíce utrpěla v padesátých letech, kdy ji architekt Pavel Smetana začal měnit podle představ komunistů. Ti v paláci, který se přejmenoval na Sjezdový palác, začali pořádat své sjezdy.
"K paláci se přistavily nové klenby a vstupní pavilon byl zbaven dekorací a na ocelovou věž se přidala rudá hvězda," vyjmenovává Lukeš zásahy provedené za bývalého režimu.
Snad se vrátí původní podoba
Sám ale věří, že by rekonstrukce poničené budovy mohla palác vrátit do jeho původní podoby z roku 1891.
Průmyslový palác v pražské Bubenči byl postaven pro Jubilejní zemskou výstavu. Budova, kterou navrhli architekti Bedřich Münzberger a František Prášil, se stala dominantou výstaviště. Poprvé v českých zemích se zde uplatnila architektura s železnou montovanou konstrukcí.
Palác byl otevřen 15. března 1891, tedy přesně dva měsíce před výstavou, která trvala od května do října 1891.
Figurální okna vsazená do postranních průčelí, která představují Průmysl a Vědu, vznikla podle kartonů Mikoláše Alše. Na zhotovení obrazců se spotřebovalo milion barevných skleněných tabulek zalévaných do olova.
Návrat k původnímu účelu
Od roku 1991, kdy se v paláci konala Všeobecná československá výstava, se budova vrátila ke svému původnímu účelu.
Palác tvoří trojdílná rozlehlá dvorana se středním prostorem o rozměrech 65 krát 45 metrů, ocelové oblouky jsou vysoké 25 metrů a jejich rozpětí činí 38 metrů.
Průmyslový palác, často chybně označován jako secesní, byl postaven ve stavebním slohu nazývaném historismus.
