Prouza: Pokud nevyřešíme migraci, Evropa musí zavřít hranice

Kateřina Surmanová, Václav Dolejší
26. 7. 2015 18:00
Pokud nedokážeme lépe ochránit vnější hranice EU a vracet běžence bez nároku na azyl, velmi rychle přijdou evropské země s tím, že chtějí zrušit schengenskou dohodu, říká státní tajemník Tomáš Prouza.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Ministři vnitra Evropské unie tento týden domlouvali, jak konkrétně si členské země rozeberou uprchlíky z utečeneckých táborů a ty, kteří čekají na jihu Evropy.

Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy ale debata o kvótách překryla daleko větší problém – masivní příliv běženců, kteří nemají na azyl nárok, neprchají před nebezpečím a snaží se jen dostat k lepším ekonomickým podmínkám.

Za první čtyři měsíce letošního roku se ve srovnání s loňskem jejich počet ztrojnásobil. V Česku jde za stejné období o 2 318 nelegálních imigrantů, nárůst je čtyřicet procent.

Tomáš Prouza, náměstek ministra financí
Tomáš Prouza, náměstek ministra financí | Foto: Ludvík Hradilek

"Pokud nedokážeme lépe ochránit vnější hranice Evropské unie a vracet ty, kdo nemají nárok na azyl zpátky, velmi rychle přijdou evropské země s tím, že chtějí uzavřít hranice," říká v rozhovoru Tomáš Prouza.

Hlavním bodem české imigrační strategie má být integrace, aby se cizinci s Českem dobře sžili. Jak je nachystaný český integrační program?

Systém je, jen je třeba ho posílit. Hlavní je výuka češtiny, protože jedna z našich slabin je, že velmi málo Čechů umí jiný jazyk než češtinu. Pokud do vesnice dorazí imigrant, který umí francouzsky a anglicky, nezafunguje to. Navíc – čeština není úplně jednoduchá, a pokud se celá rodina trápí s tím, že se ji učí, je to signál, že pro ně nejsme jen půlroční přestupní stanicí, než odejdou do Německa. To se bavíme o čtyřech stovkách mezinárodně uznaných uprchlíků v utečeneckých táborech. Složitější je těch zhruba jedenáct set lidí, kteří už jsou v Itálii a v Řecku a mají přijít do Česka. Přijedou a my s nimi začneme vést azylové řízení. Ty, co neprojdou, budeme vracet zpátky do Itálie a do Řecka. Ti, co získají azyl, mohou zůstat tady, ale také mohou odejít kamkoli v Evropě. A řada z nich bude chtít jít jinam. Nezaplatili pašerákům obrovské peníze za to, že skončí v České republice nebo Estonsku. Platí si za to, že budou v Německu nebo ve Švédsku.

Bude fungovat nějaký mechanismus, aby uprchlíci zůstávali rozložení podle toho, jak si je země rozebraly?

Ne, protože dokud máte fungující Schengen, nikdy to nezařídíte.

Takže ten, kdo spadá do české kvóty, může klidně žít v Německu?

Ano. My uděláme azylové řízení, rozhodneme, jestli ten člověk v Evropě zůstane. Pokud nedostane azyl, musíme posílit to, co dneska příliš neumíme – vrátit ty lidi zpátky. Ale ti, co azyl dostanou, mají právo pohybovat se kdekoli v Evropské unii.

Hrozí tedy uzavírání hranic?
Je to riziko, které hrozí, byť to není úplně dneska na stole. Ale pokud se nepovede lépe hlídat vnější evropskou hranici a nebudeme schopni vracet ty, kdo azyl nezískají, pak země jako Německo nebo Rakousko budou o uzavření hranic uvažovat. Dneska tím trpí i Maďaři, ale hlavní je, že uprchlíci se do Maďarska vůbec neměli dostat, měli být zachyceni v Řecku a oni nejsou. Bezpochyby vstoupili ilegálně i na území Srbska a to je taky nezachytilo. Makedonci rovnou řekli, že hranice otevřou, protože nemají kapacitu to řešit.

Německo už to ostatně vyzkoušelo. Během jednoho státnického setkání uzavřelo na tři týdny hranice s Rakouskem a Českou republikou.

Ano, a to je přesně ono – pokud nezvládneme chránit vnější hranice a vracet uprchlíky, státy jako Německo velmi rychle s takovým řešením přijdou. Už si to vyzkoušeli, vědí, že zvládají svoji hranici relativně dobře chránit. Zatím ještě říkají: počkáme, nastavme systém tak, aby fungoval. Ale jestli nezačne, připravte se na to, že zase budete jezdit na nákupy do Bavorské Rudy s pasem.

Znamená to konec Schengenu?

Pokud nebudeme schopni řešit problémy jinak, je to logické.

A zvládne to Evropa řešit jinak?
Třeba Španělé to dokázali. V roce 2006 měli Kanárské ostrovy zaplavené tisíci uprchlíky ze Senegalu. Celkem bez skrupulí, kdo nedostal azyl, toho naložili na loď a poslali zpátky. Výrazně taky ale navýšili rozvojovou pomoc v Senegalu, aby trošku snížili tlak a neodcházelo odtamtud tolik lidí. Měli na místě svoji rozvědku, dokázali mapovat senegalské pašeráky. A dotlačili africké vlády k tomu, aby s nimi měly readmisní dohodu – tedy že odkud uprchlíci přijedou, tam si je zase převezmou. Minimálně u zemí subsaharské Afriky víme, že je potřeba na ně tlačit, Evropa musí být výrazně drsnější v tom, jak nabízí rozvojovou pomoc. Evropští lídři už debatují o tom, že tam musí být podmíněnost: pokud chcete evropské peníze, musíte s námi mít readmisní dohodu, musíte s námi sdílet zpravodajské informace, jít po mafiích. Pokud se to takhle sladí, budou si muset vlády těch zemí, odkud se prchá, vybrat, jestli profitují víc z evropské rozvojové pomoci, nebo z poplatků od pašeráků za průchod územím.

Španělsko bude vzorem řešení pro celou Evropu?
Ano, zafungovalo to. Stejně jako výborně zafungovalo, když Německo udělalo reklamní kampaně v Kosovu, protože u nich žádalo o azyl ohromné množství kosovských Albánců a jejich úspěšnost byla 0,002 procenta, ale stejně platili pašerákům, že to zkusí. Německo zrychlilo azylový proces, protože dokud ten běží, běženci mají nárok na sociální dávky – a přestal fungovat byznysmodel, že tak uprchlík vydělal zpátky, co dal pašerákům, a ještě mu něco zbylo. A po celém Kosovu rozjeli Němci kampaň s billboardy a televizními spoty: Chcete žádal o azyl v Německu? Nemáte nárok. Ničili tak pašerákům jejich plané sliby. Tohle musíme dělat. Tak jako neumíme reagovat na ruskou propagandu, neumíme ani bořit komunikaci pašeráků.

České ministerstvo vnitra se už také zavázalo, že zrychlí azylovou proceduru, a snižuje se i doba, po kterou azylant nesmí pracovat, z roku na polovinu.

Přesně tak. Vláda během pár týdnů dostane na stůl novou strategii migrace a je jasná dohoda, že první zásadou bude integrace. Musíme uprchlíky co nejrychleji provést systémem, dát jim šanci brzy pracovat. Nikdo se nechce bavit o tom, že jsou tři roky na sociálních dávkách.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy