Oblékli se do zimy, otevřeli dveře na ulici a vstoupili do dusivé mlhy. Šedivý vzduch a štiplavý zápach přišly na Ostravsku hned první pondělí po Vánocích, kdy lidé vyrazili ráno do práce. Škodliviny v povětří stouply tak vysoko, že meteorologové vyhlásili smogovou situaci. Lidem radili omezit pohyb venku a také zvážit, zda místo autem nejet do práce raději hromadnou dopravou.
Takový smog nezažil Moravskoslezský kraj už tři roky, lidé teď podle Českého hydrometeorologického ústavu dýchají nejzdravější vzduch od vzniku samostatného Česka v roce 1993. Odborníci ale varují, že stačí chladnější zima a horšící se rozptylové podmínky, jako to bylo o Vánocích na Ostravsku, a příznivý trend se může zlomit.
V minulém desetiletí zemřelo podle Světové zdravotnické organizace v českých městech průměrně za rok 3,5 tisíce lidí předčasně kvůli špatnému ovzduší. A Česko je třetím největším znečišťovatelem ovzduší v Evropské unii v přepočtu na obyvatele.
Lepší kvalitu ovzduší označila vláda Petra Fialy z ODS za jednu z priorit ve svém programovém prohlášení. Pokračovat tak bude v tlaku na výměnu starých kotlů na tuhá paliva, které se na znečištění výrazně podepisují. Od letošního září nebude možné staré kotle používat, k výměně za ekologičtější vláda lidi motivuje dotacemi.
"Od letoška budou rozdělené ve dvou liniích. Jednak v Nové zelené úsporám, která bude dostupná pro každého, a jednak v kotlíkových dotacích z evropského programu Životní prostředí. Ty budou směřovat nízkopříjmovým domácnostem. Podpora z nich bude až 95 procent," řekla Aktuálně.cz ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Výrazná část peněz půjde právě do Moravskoslezského kraje.
Dohromady je na kotlíkové dotace do září naplánováno 14 miliard korun z rozpočtu. Investovat chce vláda i do dalších ekologických opatření. Jednotky miliard půjdou na budoucí dotace elektromobility, další miliardy na postupný přechod z uhelných elektráren na obnovitelné zdroje. Do roku 2025 chce vláda vybudovat fotovoltaické panely na stovce tisíc střech.
Zatímco v řadě ekologických otázek se odborníci s vládou neshodnou, pokračování kotlíkových dotací, zavedených už kabinetem Andreje Babiše z ANO, schvalují. "Je to nejlepší způsob, jak ovzduší zlepšit. Přitom to není drahé," uvedl Jáchym Brzezina, vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu. "Podpora výměny je bezprecedentní, a to je dobře," doplnil Jan Hovorka, vedoucí Laboratoře pro studium kvality ovzduší Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Experti chválí zejména to, že se opatření zaměřuje na nízkopříjmové domácnosti. Kvůli zvyšujícím se cenám energií pro ně bude v budoucnu obtížnější dovolit si ekologické vytápění. "Může to mít velký efekt zejména v malých městech a vesnicích," připomněl Hovorka.
Vláda by podle něj měla lidem umožnit žádat současně o dotaci na kotel a na tepelný výměník, tedy zařízení, které teplo z kotle rozvádí po domě a snižuje tak energetickou náročnost domácnosti. "Kdyby to bylo alespoň 50 procent, hodně lidí by toho využilo," řekl Hovorka.
Podpora by se také neměla omezit jen na dotace, upozorňují odborníci. Je potřeba zajistit i lepší kontrolu kotlů, stanovit sankce a důsledně je vymáhat, říká vedoucí Oddělení hygieny ovzduší Státního zdravotního ústavu Bohumil Kotlík. Samotný ekologický kotel neznamená ekologické vytápění, vláda by podle expertů měla zajistit osvětu, jak správně topit a jaké palivo používat.
Spadne výroba, vzroste poptávka
Pro čistotu ovzduší bude zásadní především odklon od uhelných elektráren, uvádí ministryně Hubáčková. Uhelná komise původně doporučila přestat je využívat do roku 2038, vláda si ale určila ještě dřívější termín. "Budeme vytvářet podmínky pro energetickou transformaci tak, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033," uvedl kabinet v prohlášení.
"Vypnutím uhelných elektráren docílíme snížení emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů, které přispívají k oteplování. Na první pohled to vypadá ideálně," potvrdil Brzezina.
Zda se tím ovzduší opravdu zlepší, podle něj závisí na tom, čím Česko uhlí nahradí. Hubáčková se chce spoléhat na obnovitelné zdroje a přechodné využití jaderné energetiky a plynu, které Evropská komise pod přísnými podmínkami nechala mezi podporovanými ekologickými zdroji. Mezitím ministryně plánuje pomalý přesun k novým technologiím, například vodíku nebo solární energii.
Nová vláda spoléhá také na to, že díky úsporným opatřením, jako je zateplování, nebude potřeba vyrábět tolik energie jako dnes. Brzezina však upozorňuje, že to nejde dohromady s podporou elektromobility, což je další z příslibů programového prohlášení vlády pro lepší ovzduší.
Už nyní nabízí ministerstvo dotace na nákup dobíjecích stanic. Pokud o ni má člověk zájem, může získat až 45 tisíc korun z programu Nová zelená úsporám. V prvním čtvrtletí příštího roku plánuje vláda podle Hubáčkové dát z Národního programu obnovy více než miliardu korun na podporu elektromobility u podnikatelů a tři miliardy pro Prahu. V hlavním městě by měly jít peníze na trolejbusy nebo dobíjecí stanice. Na ty je budou moci žádat i jednotlivci.
O podpoře alternativní dopravy experti říkají, že je důležitá zejména ve velkých městech. Auta se spalovacími motory produkují většinu emisí do 20 minut po startu, což je problematické hlavně tam, kde lidé dojíždějí autem do práce. U elektromobilů by to odpadlo.
Jejich masivnější používání ale vyžaduje víc elektřiny. Zvýšená poptávka by mohla přijít v době, kdy Češi ztratí jistotu uhelných elektráren. "Je otázka, jak jsme to schopní pokrýt a za jakou cenu," uvedl Brzezina z Českého hydrometeorologického ústavu. Peníze by proto dal spíše do větší podpory hromadné a sdílené dopravy.
Ministerstvo životního prostředí také plánuje podporovat mobilitu založenou na využívání vodíku. S dotacemi pro tento druh dopravy se počítá zejména v "uhelných" regionech. Už nyní mohou zájemci o pořízení technologií výroby a dalšího využití vodíku žádat o příspěvky z Modernizačního fondu.
Chybí nákladní přeprava po železnici i nízkoemisní zóny
V programovém prohlášení chybí expertům dvě věci. Hovorka z Univerzity Karlovy by v něm uvítal podporu železniční nákladní dopravy. A také odklon od kamionů. Ty významně znečišťují ovzduší a přispívají k rychlejšímu opotřebení silnic, kde se pak v kolonách během oprav tvoří více emisí.
Kotlík ze Státního zdravotního ústavu by zase zavedl nízkoemisní zóny ve městech - území, kam by mohla vjíždět jen auta s nízkým výdejem emisí. Fungují už v osmi státech Evropy, v Česku ale zatím není ani jedna. Ministerstvo životního prostředí je přitom navrhovalo už v roce 2009, o čtyři roky později vláda schválila podmínky pro jejich vytvoření.
"Minulé vládě se však nepodařilo je zavést, přitom by to pomohlo řešit emise z dopravy v městských aglomeracích," řekl Kotlík.
Mezi opatření, která mohou zlepšit kvalitu vzduchu, řadí ministryně Hubáčková také to, že vláda bude prosazovat intenzivní sázení nových stromů. Ty mohou zvlhčovat vzduch a usnadňovat tak dýchání například astmatikům. Mají také schopnost ukládat v sobě uhlík.
Experti ovšem upozorňují, že ani více stromů lepší vzduch automaticky nezajistí. Záleží na podmínkách v místě, kde je lidé vysadí. V ulicích měst může například zeleň zpomalit proudění vzduchu, a je tak možné, že se znečištění z dopravy udrží déle v přízemních vrstvách a chodci se nadýchají více škodlivin. "Výsadba je bohulibá věc, klíčové ale je vysadit stromy ve správné míře a na správných místech, kde převáží jejich výhody," prohlásil Hovorka.
