Praha - Právníci najatí ministerstvem zdravotnictví navštívili tento týden státní ústavy. Žádají data potřebná k tomu, aby připravili privatizační projekty.
Například do pražského ústavu IKEM se dostavili podle informací Aktuálně.cz experti z advokátní kanceláře Jaroslava Svejkovského.
Informaci, že Svejkovského kancelář spolupracuje s ministerstvem zdravotnictví a že kontaktovala i státní nemocnice, potvrdil jeden z jejích právníků Vladimír Kolář. Podrobnější informace však nemůže poskytnout: "K tomu potřebujeme souhlas klienta, s tím se nám zatím nepodařilo spojit," vysvětlil.
Zatím čtyři projekty
Aktuálně.cz udělalo anketu v devíti státních nemocnicích a ústavech. S jejich transformací se už začalo - po příkazu prvního ministrova náměstka Marka Šnajdra.
Exkluzivní rozhovor
Elitní chirurg Pavel Pafko:
"Otázka zní, jestli je cíl dvě třetiny stát a jedna třetina univerzita, anebo je to mezistupeň k dalšímu pokračování eventuální privatizace těchto nemocnic."
Čtěte celý rozhovor
Čtyři z ústavů budou zrušeny a jejich agendu převezmou blízké fakultní nemocnice. U dvou z nich jsou známy i termíny: Úrazová nemocnice v Brně skončí od března, pražský Revmatologický ústav v dubnu.
Další čtyři ústavy (vedle IKEMu ještě pražské nemocnice Bulovka a Na Homolce a Masarykův onkologický ústav v Brně) připravují privatizační projekty. Podle dostupných informací mají o Bulovku zájem soukromí investoři, ostatní zatím zůstanou státními akciovkami.
Nejasný je osud pražského Ústavu hematologie a krevní transfúze. Měl být rovněž zrušen a jeho pracoviště převedena pod Všeobecnou fakultní nemocnici. Zájem však projevila i vinohradská nemocnice a ve hře je stále samostatný privatizační projekt.
Deset fakultních nemocnic zatím privatizační projekty nepřipravuje. Mohou se však připojit už v květnu.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt nestihl během tří dnů informace z nemocnic potvrdit či vyvrátit.
Už dříve však připustil, že ústavy privatizační projekty připravují. Mají podle něho ale zůstat státními akciovými společnostmi.
Fakulty v nejistotě
Také manažeři státních nemocnic zpravidla odmítají transformaci komentovat, protože jsou placeni ministrem zdravotnictví. Sdílnější jsou děkani a profesoři lékařských fakult, kteří spadají pod školský resort.
"Vnímám to tak, že jde o první krok k další privatizaci," hodnotil postup ministerstva Pavel Pafko, který vede 3. chirurgickou kliniku v Praze-Motole. Podle něho nemůže mít vznik státních akciových společností jiný smysl než zakrýt skutečný plán: prodat nemocnice soukromníkům.
Čtěte také: Rozhovor Aktuálně.cz s Pavlem Pafkem
Lékařské fakulty očekávají od ministra zdravotnictví, že jim svůj postup vysvětlí. "Předpokládám, že vychází z nějaké vládní direktivy a že má zlepšit hospodaření nemocnic. Zatím však není jasné, jestli převod na akciové společnosti skutečně zlepšením bude," říká brněnský děkan Jan Žaloudík.
"Nejsem si jist, jestli je akciová společnost lepší právní formou než dosavadní příspěvková organizace. Ale i s tím by se dalo pracovat," míní královéhradecký děkan Vladimír Palička. Požaduje však, aby rozhodující vliv ve správních radách nemocnic dostaly univerzity.
Ministerstvo ovšem počítá s tím, že dvě třetiny akcií podrží stát, univerzity se budou muset spokojit s třetinou.
K čemu je akciová společnost
Děkan Žaloudík odmítá spekulovat o tom, jestli budou nemocnice nakonec prodány soukromníkům. Chtěl by však vysvětlení, proč jsou akciové společnosti lepší.
Není předem jisté, že jejich hospodaření bude víc efektivní. Například akciová karlovarská nemocnice se loni propadla do padesátimilionové ztráty, většina státních příspěvkových organizací však hospodařila s vyrovnaným rozpočtem.
Akciovky mají být státní, proto je zřejmé, že transformace nepřinese žádnou investici. "Pokud bude jedinou změnou, že se začnou vysokými částkami vyplácet členové správních a dozorčích rad, pak na tom nemocnice jen prodělají," říká brněnský děkan.
Podle Žaloudíka by se také měly vyjasnit další kroky, co se stane po převodu na státní akciové společnosti. "Například v Brně vzniknou tři: stará a nová nemocnice a Masarykův onkologický ústav. Akcie ve všech by měl mít stát a Masarykova univerzita. Nedává proto smysl, aby si navzájem konkurovaly. Pokud by se spojily do holdingu, mohly by vydělat na společných nákupech," doporučuje.
