Česká národní rada 5. května 1945 vydala prohlášení o konci Protektorátu a o převzetí moci. Ten den ráno začali pracovníci Československého rozhlasu vysílat jen česky a hráli zakázané české písně. To se Němcům nelíbilo, chtěli, aby se nadále vysílalo německy a chtěli získat rozhlas zpět pro sebe. Boje byly velké. Dramatické události si připomnělo několik desítek lidí včetně pamětníků a politiků.
Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) například varoval před chytračením, sobectvím, demagogií a populismem. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) připomněl odvahu Pražanů, kteří se rozhodli na konci války vzít osud svůj i města do vlastních rukou. V celé Praze zemřely na začátku května 1945 při střetech s německými vojáky tisíce lidí, z toho asi 170 při bránění budovy tehdejšího rozhlasu.
"Nesmírně bych si přál, abychom stále poměřovali jejich odvahu, obětavost a vlastenectví s jevy, které nás dnes stále obklopují - chytračení, sobectví, demagogie a populismus," řekl v projevu Kubera.
Připomněl, že rozhlas sehrával v boji proti totalitě opakovaně významnou roli. "Dovolte mi vyjádřit naději, že se už nebude nikdy za svobodu slova před vinohradskou budovou rozhlasu prolévat krev," dodal.
Primátor hlavního města Zdeněk Hřib v projevu řekl, že lidé, kteří v povstání bojovali, si museli uvědomovat, že jsou proti vyzbrojeným Němcům v nevýhodě.
"Západní Evropa už slavila konec války, ale v Praze se stále ještě bojovalo. Desetitisíce lidí se rozhodly vzít osud svůj i osud města do vlastních rukou a přispět k porážce toho zrůdného režimu. Museli si uvědomovat, že je to může stát život, přesto nečekali na svobodu z rukou jiného, chtěli si jí vzít sami a vrátit národu čest a hrdost," řekl Hřib ve svém projevu.
Doplnil, že oběti Pražského povstání nás zavazují k tomu, abychom se nesmířili s totalitou, autoritářstvím nebo útiskem páchaným ve jménu čehokoli. Jména těch, kteří při osvobozování rozhlasu padli, jsou zaznamenaná na pamětní desce u hlavního vchodu do budovy na Vinohradské 12 v Praze.
O nebezpečích současného světa hovořil také ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Společnost podle něj v době relativizace ideálů potřebuje reálné vzory chování.
Pražské povstání bylo vyvrcholení série akcí českého obyvatelstva proti německým okupantům. K povstáním docházelo na jaře 1945 v řadě našich měst, zejména díky blížící se frontě. Zapojilo se do něj přes sto tisíc lidí, tisíce lidí během bojů s Němci zahynuly.
„Byl to blázinec,“ vzpomínal na jízdy mezi barikádami legendární cyklista Jaroslav Cihlář, který se zapojil jako cyklospojka do Pražského povstání. Vypuklo 5. května 1945: https://t.co/TB9I1QuWB9 pic.twitter.com/f7ClXlzI4V
— Paměť národa (@Pametnaroda) May 5, 2019