Krajský soud řešil odvolání po rozhodnutí hodonínského okresního soudu z března 2018. Hodonínský soud tehdy potřetí zastavil řízení, v němž se Michaláková domáhala vrácení svých dětí do péče prostřednictvím českých soudů. Prvoinstanční soud norská rozhodnutí označil za dostatečná s ohledem na to, kde chlapci mají obvyklý pobyt.
Chalánková uvedla, že odvolací soud opětovně potvrdil, že bez ohledu na obvyklý pobyt dětí mají o věci rozhodovat české soudy, protože nezletilé děti mají české státní občanství a norské rozsudky nejsou v Česku závazné. Krajský soud v Brně také podle senátorky nařídil, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný soudce. Soudkyně, která měla věc na starosti, podle odvolacího soudu opakovaně nerespektovala závazný právní názor nadřízeného soudu.
"Aktuální rozhodnutí soudu by si měli přečíst zejména zástupci Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí. Ti se vytrvale snaží prosadit, aby české děti žijící v zahraničí neměly nárok na českou soudní ochranu. Dokonce s tímto stanoviskem v minulosti házeli rodině klacky pod nohy," uvedla Chalánková.
Ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán řekl, že s argumentací paní senátorky nelze souhlasit. "Podstata problému spočívá v tom, že výhrady, které má Česká republika proti postupu norských orgánů, nepatří před Okresní soud v Hodoníně, ale před Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. K tomuto fóru české orgány včetně Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí upírají svůj zrak," uvedl Kapitán.
Norská sociální služba odebrala rodičům chlapce na jaře 2011, a to kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Před pěti lety norské úřady zbavily Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla. V roce 2017 se obrátila se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva.
