V závěrečné zprávě k vyšetřování pádu to v pátek oznámila Drážní inspekce. Nedostatečná byla i kontrola ze strany Drážního úřadu. České dráhy jako tehdejší vlastník lanovky v pátek uvedly, že úřady nikdy technický stav lanovky nezpochybňovaly.
Za bezprostřední příčinu pádu kabiny, při níž zemřel průvodčí, označila inspekce také uznávání lanové dráhy k provozu. "Přes zjevné rozpory skutečného stavu s právními předpisy, normami a technickou dokumentací, které způsobilost k provozu vylučovaly," uvedla inspekce. České dráhy v pátečním vyjádření odmítly, že by lanovku na Ještěd provozovaly v rozporu s předpisy.
"Lanová dráha na Ještěd byla provozována na základě platného Průkazu způsobilosti vydaného Drážním úřadem. České dráhy po celou moderní historii (po roce 1990) disponovaly vždy veškerými úředními povoleními, schváleními a ověřeními potvrzujícími, že faktický stav lanové dráhy, a to včetně absence automatické vozové brzdy, odpovídá bezpečnostním požadavkům pro její provoz v souladu s platnou legislativou a všemi obecně závaznými předpisy," uvedl mluvčí dopravce Filip Medelský.
Podle něj při žádné předchozí kontrole ze strany Drážní inspekce, Drážního úřadu a dalších orgánů nebyl technický stav lanovky nikdy zpochybněn. "Současně tyto kontroly nikdy nekonstatovaly, že by jakýkoliv bezpečnostní prvek chyběl," dodal.
Ruční brzda
Tragická nehoda na visuté lanovce se stala 31. října 2021. Kabina z horní stanice vyjela ve 13:37:40, tažné lano v blízkosti pouzdra koncovky vozu se přetrhlo o 26 vteřin později a na zem spadla kabina ze zhruba třicetimetrové výšky zřejmě o dalších 16 vteřin později. Inspekce dospěla k závěru, že tažné lano se přetrhlo kvůli přetížení tahem. "Kdy významným prvkem přispívajícím k procesu poškození byla zjištěná výrazná koroze jednotlivých drátů tažného lana, která vedla k oslabení jejich průřezu," uvedla inspekce.
Pád nepřežil průvodčí, v kabině pro 35 lidí byl sám. Tři minuty před tím z kabiny vystoupilo nahoře 34 lidí. Dolů pak jel průvodčí bez cestujících. Inspekce uvedla, že vlivem sil působících na tuto kabinu nebyl průvodčí schopen ručně aktivovat vozovou brzdu zatažením za rukojeť, která se nacházela 225 centimetrů nad podlahou.
"DI je na základě svých zjištění přesvědčena, že při aktivaci vozové brzdy by byla pravděpodobnost nejzávažnějších následků, tj. úmrtí průvodčího kabiny č. 2, výrazně snížena. K zabránění pádu kabiny č. 2 z nosného lana by nebylo třeba zásahu průvodčího," uvedla inspekce ve zprávě.
Třinácti cestujícím v druhé kabině se nic nestalo, zůstala viset na nosném laně 15 metrů nad zemí. Její průvodčí ručně aktivoval záchrannou brzdu a zastavil kabinu, která po přetržení tažného lana prudce sjížděla zpátky k dolní stanici. Z kabiny pak cestující vyprostili hasiči.
První nehoda
V souvislosti s pádem lanovky jsou z obecného ohrožení z nedbalosti obviněni tři lidé. Stíhání u další osoby a firmy, což byly České dráhy jako tehdejší vlastník lanovky, státní zástupce na základě jejich stížnosti zastavil. Obžaloba zatím podána nebyla.
Dvoukabinová visutá lanovka začala jezdit na Ještědu v roce 1933. Ročně přepravila v posledních letech před nehodou kolem čtvrt milionu cestujících. V její devadesátileté historii se tažné lano přetrhlo už v roce 1944. Tehdy ale měla lanovka jiný systém jištění s dvěma tažnými lany a nehoda neměla tragické následky. Lanovka se starým systémem jezdila na Ještěd do rekonstrukce mezi lety 1971 a 1974.
Původní i nová lanovka fungovaly na podobném principu, ale systém jištění byl rozdílný. Po rekonstrukci v 70. letech zůstalo lanovce po jednom tažném a přítažném laně, dostala čelisťovou brzdu s třemi různými prvky aktivace, z toho dva byly automatické. Oba ale byly v minulosti odstraněny. Průvodčí sice byli vyškoleni, jak mají v případě nehody postupovat, ale v tomto případě průvodčí na ruční brzdu nedosáhl, a kabinu proto nemohl zastavit.
