Brno - Zahájení výroby biometrických pasů v Česku provázelo porušení zákona. Podle antimonopolního úřadu jej nedodržela Státní tiskárna cenin, když vybírala firmu, která měla dodat pro nové pasy čtecí systém.

Úřad uvedl, že tiskárna při zakázce za sto milionů korun obešla výběrové řízení a oslovila jenom pět předem vybraných dodavatelů systému.  Tiskárna dostala pokutu 30 tisíc korun.

Podle šéfa úřadu Martina Peciny to mohlo výrazně ovlivnit hodnocení nabídek a pořadí firem, které by se v případě soutěže o zakázku ucházely.

"Není pochyb o tom, že se zadavatel dopustil porušení zákona užitím druhu zadávacího řízení, aniž k tomu byly splněny zákonem stanovené podmínky," uvedl v rozhodnutí úřadu Pecina.

Výmluva na EU neuspěla

Státní tiskárna cenin se bránila tím, že v případě zavedení biometrických pasů šlo o mimořádný projekt. A kvůli tomu, že výroba pasů musela začít velmi rychle, tiskárna oslovila předem vybrané firmy a soutěž nevypsala.

"V případě prodlení se zavedením cestovních dokladů s biometrickými prvky hrozily České republice sankce," uvedla státní firma na svou obranu.

To ale antimonopolní úřad neuznal. Žádný argument typu hrozby sankcí ze strany EU nebo časové krize nelze podle Peciny použít a obejít výběrové řízení.

To, že hrozily sankce za skluz ve výrobě biometrických pasů, uznal úřad při vyměření výše pokuty. Tiskárna totiž mohla dostat pokutu až do výše pěti milionů korun.

"Úřad zohlednil při uložení pokuty zejména funkci preventivní, projekt musel být s ohledem na hrozící sankce zadavatelem řešen neprodleně.Úřad vzal v potaz, že zadavatel vybral nakonec nabídku s nejnižší cenou," uvedl Pecina.

Větší ochrana

Biometrické pasy se v Česku vydávají od 1. září 2006.

Pasy s biometrickými údaji nařídila vydávat Evropská unie. Nové doklady mají zvýšit ochranu před padělateli, potažmo před terorismem či obchodováním s lidmi.

Projekt vízového a pasového systému snímání biometrických prvků by měl Českou republiku mezi roky 2008 až 2011 přijít odhadem na 176,8 milionu korun. Až 75 procent celkových nákladů bude možné uhradit z evropských fondů. Zbytek zaplatí ministerstvo zahraničí.