Prezident Miloš Zeman amnestii nevyhlásí, nepřesvědčila ho ani pandemie

Aktualizováno 28. 3. 2020 9:33
Prezident Miloš Zeman odmítl vyhlásit amnestii. Reagoval tak na podnět advokátů, kteří mu tento krok navrhli v souvislosti s pandemií nového typu koronaviru. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček v sobotu v tiskové zprávě sdělil, že Zeman je zásadním odpůrcem plošné amnestie. Zároveň tento podnět v současné epidemiologické a ekonomické situaci považuje za škodlivý.
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman. | Foto: ČTK

Advokát Petr Toman návrh prezidentovi zaslal ve čtvrtek. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v pátek napsala, že se tématem zabývá. Její úřad ale následně popřel spekulace, že by amnestii aktuálně připravoval.

Ovčáček uvedl, že podnět Zeman obdržel od advokátní kanceláře Toman, Devátý a Partneři.

"Prezident republiky tento podnět odmítl, protože je na rozdíl od svých dvou předchůdců zásadním odpůrcem plošné amnestie," uvedl mluvčí. Odkázal tak na amnestie předchozích prezidentů Václava Havla a Václava Klause. "Kromě toho (prezident) tento podnět považuje za škodlivý vzhledem k současné epidemiologické a ekonomické situaci," dodal.

Dopis v pátek zveřejnil Advokátní deník. "Zvažte prosím využití vašich pravomocí ke zmírnění současných problémů rodin, jejichž členové vykonávají trest odnětí svobody za méně závažná provinění a nemohou se o ně starat a v tomto složitém období jim pomáhat," uvedl v dopise Toman.

Advokát upozornil na to, že cílem by nebylo hromadné propouštění vězňů, ale pouze těch s nejmírnějšími tresty. Například navrhl, aby Zeman prominul tresty lidem, kteří byli odsouzeni za úmyslné trestné činy na méně než rok nebo za nedbalostní trestné činy nejvýše na dva roky.

Prominout by také mohl podle právníka některé podmíněné tresty, peněžité tresty či tresty domácího vězení a obecně prospěšných prací. Návrh také zmiňoval zastavení části trestních stíhání.

Úvahy jsou předčasné

Benešová v reakci na dopis uvedla, že "i takovou možnost samozřejmě citlivě a ve všech souvislostech zvažuje". Toman podle ní nebyl první, kdo se ozval. O tématu diskutovala i s vězeňskou službou. Ministerstvo spravedlnosti ale následně kategoricky odmítlo, že by hromadné propouštění vězňů v tuto chvíli chystalo.

"Případné úvahy o amnestii jsou nyní předčasné. Navíc podobné kroky by vůbec nebylo vhodné činit v současné době nouzového stavu a epidemiologické situace," napsal v pátek mluvčí úřadu Vladimír Řepka.

Amnestie byla na českém území od roku 1990 vyhlášena pětkrát. Nejmasovější udělil k 1. lednu 1990 nový československý prezident Havel. Další amnestii, která se týkala pouze abolice ve věcech nedovoleného ozbrojování, vyhlásil v únoru stejného roku. Další následovaly v letech 1993 a 1998. Zatím poslední amnestii vyhlásil prezident Klaus v roce 2013 ke 20. výročí vzniku ČR.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Barcelona kvůli pandemii odložila prezidentské volby

FC Barcelona musela kvůli koronavirové pandemii odložit volby nového prezidenta, jež měly být 24. ledna. V termínu se nemohou uskutečnit kvůli v současnosti platnému omezení pohybu osob v Katalánsku.

Barcelona proto požádala vládu autonomního společenství, aby se mohly volby uskutečnit poštou. Katalánská vláda tuto možnost prověřuje. Nový termín voleb nebyl určen.

Jeden z nejslavnějších klubů světa je bez řádného prezidenta od konce října loňského roku, kdy odstoupil Josep Bartomeu. Barcelonu vede jako prozatímní šéf Carles Tusquets, jenž se voleb účastnit nebude.

Kandidáty na prezidentskou funkci jsou Joan Laporta, Víctor Font a Toni Freixa. Za favorita je považován bývalý šéf Barcelony z let 2003-2010 Laporta, který slíbil, že udělá maximum pro udržení klubové ikony Lionela Messiho, jemuž v červnu vyprší smlouva.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polská vláda chce zabránit Facebooku a Twitteru v mazání obsahu a uživatelských účtů

Polské ministerstvo spravedlnosti v pátek oznámilo, že připravuje nový zákon, který by měl omezit moc sociálních sítí jako jsou Facebook a Twitter mazat obsah příspěvků a zavírat účty. Podle chystaného zákona by tak směly činit jen v případě, že by obsah porušoval polské zákony, upozornila agentura AFP. Experti podle opozičního tisku mají pochyby, zda by nový polský zákon mohl být něčím více než jen politickým gestem.

Chystaný zákon o svobodě slova na internetu počítá podle listu Gazeta Wyborcza se vznikem rady, která by mohla nařídit sociálním médiím obnovit odstraněný obsah, pokud je v souladu s polskými zákony. Mohla by také udělovat pokuty sahající od 50 000 po 50 milionů zlotých (asi od 288 000 po 288 milionů Kč), uvedl před novináři ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Pět členů rady by volili poslanci třípětinovou většinou na šest let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy