Přerov - Českou konferenci rektorů povede v příštích dvou letech rektor Univerzity Karlovy v Praze Václav Hampl. Vystřídá dosavadního předsedu Petra Fialu, který se již o post nemohl ucházet, protože mu v srpnu končí funkční období rektora Masarykovy univerzity v Brně.
Rektoři během dvou dnů v Přerově jednali i o státních maturitách, zákonu o vysokých školách či hodnocení kvality a výkonnosti VŠ, řekl v pátek Fiala.
Hampl se funkce ujme 1. srpna. "Období, které nás čeká, je charakterizováno podněty z okolí univerzity, ze strany ministerstva školství i vedení státu a snahy o reformy terciálního vzdělávání. Rozjíždí se naplno i reforma vědy, která se VŠ také principiálně týká. To jsou věci, se kterými se my musíme velmi efektivně vypořádat," řekl Hampl.
Podle něj bude třeba změnit i vlastní fungování ČKR, které zatím dostatečně neodráží některé změny ve vysokém školství, jakou je mimo jiné rozšiřující se působnost soukromých vysokých škol.
Zvolen v prvním kole
Rektoři vybírali nového předsedu z pěti kandidátů. Hampl byl zvolen v prvním kole voleb. Pro zvolení potřeboval 17 hlasů, ve volbách jich rektor UK obdržel 22.
Infobox
Česká konference rektorů zvolila i místopředsedy. Stali se jimi:
- rektor Vysoké školy logistiky v Přerově Ivan Barančík
- rektor VŠE v Praze Richard Hindls
- rektor Vysoké školy chemicko-technologické Josef Koubek
- rektor AMU Ivo Mathé
- rektor Veterinární a farmaceutické univerzity Brno Vladimír Večerek.
Česká konference rektorů má 48 členů. Jsou jimi rektoři 26 veřejných, dvou státních a 20 soukromých vysokých škol.
Volba předsednictva byla ústředním bodem programu, ČKR jednala ale také například o materiálu, který by měl sloužit pro hodnocení kvality a výkonnosti VŠ. Zpracovala ho pracovní skupina a výsledky předá řešitelům projektu Zajištění a hodnocení kvality systému terciálního vzdělávání, jenž je hrazen z evropských peněz.
"Náš materiál pojmenovává obory činnosti vysokých škol a v nich vytipovává některé popisy kvality. Návrh je ale třeba ověřit, vyzkoušet a k tomu má větší možnosti právě národní projekt," uvedl rektor Večerek. Podle něj by například v oblasti otevřenosti VŠ měly být sledovány ukazatele jako mobilita studentů, jejich pobyty na zahraničních univerzitách či výuka v cizím jazyce na tuzemských vysokých školách.
V oblasti výzkumu by měřítkem mohl být například počet akademických pracovníků a objem a intenzita vědecké práce.
Podle rektorů je systém hodnocení pro vysoké školy důležitý. "Nesouhlasíme s tvrzeními, že české vysoké školy nejsou kvalitní. Hodnocení na základě objektivních ukazatelů by mohlo prokázat, že velké množství škol je na velmi dobré úrovni. Na druhé straně by se ukázalo, že kdo chce být vysokou školou, musí splnit určité parametry," doplnil Večerek.
