"Absolutně s tím nesouhlasím, zastavil jsem to a projednávat to SAMOZŘEJMĚ nebudeme. Nevím, proč teď ministerstvo obrany vytáhlo dokument, který jim zadala vláda už v roce 2015. Tohle se kolegům fakt nepovedlo," napsal premiér Babiš v úterý dopoledne na svůj twitterový účet.
Odmítl tak návrh ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO), který vládě v pondělí uprostřed nouzového stavu předložil zprávu, z níž plyne, že je třeba vládě a premiérovi přisoudit pravomoc k tomu, aby mohli zemi v době krize řídit sami.
Předseda vlády tím reagoval na zjištění týdeníku Respekt a webu Aktuálně.cz, že v případě neakceschopného parlamentu by podle legislativního návrhu přešlo krizové rozhodování na vládu. A kdyby byl nefunkční i kabinet, rozhodoval by jen premiér. Vyplývá to z dokumentů, které nahrálo do vládního systému ministerstvo obrany a které mají redakce k dispozici.
I když se z veřejného vyjádření premiéra Babiše zdá, že byl postaven před hotovou věc, neodpovídá to skutečnosti. "Vážený pane předsedo vlády, v návaznosti na usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 2. března 2020 č. 5 předkládám na jednání vlády materiál 'Zpráva o plnění neuzavřených úkolů vyplývajících z optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky' a žádám Vás o jeho zařazení do části C programu schůzce vlády," napsal ministr obrany Metnar Babišovi 30. března.
Právě pod krkolomným názvem "zpráva o plnění neuzavřených úkolů…" byla klíčová změna možného posílení vlády popsána. Metnar se přitom odvolal na usnesení Bezpečnostní rady státu (BRS) ze začátku března. Šlo o zasedání silových ministrů a zástupců bezpečnostní komunity, kde se věc probírala. Přítomen byl podle oficiálních dokumentů i premiér Andrej Babiš. Dokládá to záznam z jednání Bezpečnostní rady státu, v němž je uvedeno, že schůzi BRS "řídil předseda vlády a předseda BRS Ing. Andrej Babiš".
A výstup byl jasný - "Bezpečnostní rada státu ukládá ministru obrany předložit materiál na schůzi vlády," praví usnesení, které Babiš jako předseda BRS podepsal. I to mají redakce k dispozici.
Posílení pravomocí vlády se řešilo jako poslední bod. "BRS projednala materiál předložený ministrem obrany a přijala," stojí v usnesení. V jaké podobě Bezpečnostní rada státu posílení pravomocí vlády řešila, ze zápisu nevyplývá.
Premiér Babiš tedy věděl, že ministerstvo obrany na citlivém tématu pracuje. Na otázku, proč premiér říká, že o ničem nevěděl, ministr Metnar přes svého mluvčího Jana Pejška konkrétně neodpověděl. Odepsal jen to, že zpracování úvahové zprávy vyplývá z rozhodnutí vlády v roce 2015. "Původní termín zpracování byl říjen 2019, nestíhali jsme, proto byl prodloužen na konec března. Tento termín byl splněn a materiál odeslán, což je vzhledem k situaci nešťastná časová souslednost," reagoval přes mluvčího Metnar. Ministr odmítá, že na BRS bylo téma v diskusi rozebíráno.
Premiér na dotaz, zda bylo možné posílení pravomocí vlády projednáno i s jeho vědomím, redakcím neodpověděl. Návrh, který měl jít původně na vládu, nebyl ještě v paragrafovaném znění, šlo o informativní předkládací zprávu.
Jaká je definice neodkladné situace?
V předkládací zprávě k úpravě se píše, "že v neodkladných situacích, za nichž by se nemohl/nestihl sejít Parlament České republiky, by mohl být vyhlášen stav ohrožení státu: vládou na návrh předsedy vlády, přičemž Parlament České republiky by toto rozhodnutí při nejbližší příležitosti potvrdil nebo zrušil; v případě okolností opravňujících k vyhlášení stavu ohrožení státu by v neodkladné situaci tento stav mohl vyhlásit také předseda vlády, přičemž vláda by jeho rozhodnutí musela do 48 hodin schválit a Parlament České republiky by jej potvrdil nebo zrušil s konečnou platností na nejbližší schůzi".
Co přesně je "neodkladná situace", to se již v dokumentech nespecifikuje. Metnar se odvolává na to, že věc předkládá na základě usnesení vlády z prosince 2015. V té době zemi vedl Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš byl ministrem financí. Bezpečnostní rada státu změnu projednávala deset dní před tím, než premiér se svými ministry vyhlásil nouzový stav. Připomínkové řízení, v němž by se k návrhu mohla vyjádřit ministerstva a další instituce, Metnar navrhoval nahradit projednáním opět na schůzi Bezpečnostní rady státu kvůli "povaze a citlivosti předkládaného materiálu".
Tvrdá kritika opozice
Předložení návrhu po jeho zveřejnění tvrdě začala kritizovat opozice. "I v případech, kdy se nemůže scházet Poslanecká sněmovna jako celek, stále existují varianty, kdy jejím jménem může vystupovat volený orgán Sněmovny. Podobně jako v případě evropské legislativy rozhoduje Výbor pro evropské záležitosti jménem celé Sněmovny, může jí v době krize zastoupit výbor s patřičnou odborností. Ostatně tuto variantu připouští i samotný materiál ministerstva obrany. Tu však bez dalšího odůvodnění v materiálu zavrhuje a vydává se pouze cestou posílení vlády," uvedl změnu místopředseda opozičních Pirátů Vojtěch Pikal, který na návrh upozornil.
S ním ovšem nesouhlasí ústavní právníci, kteří na tvorbě zákona spolupracovali, třeba Jan Kudrna. Podle něj by Pikalovo řešení vyžadovalo příliš velkou a těžko proveditelnou úpravu ústavy
Podle Pikala i dalších členů opozice ovšem poslanci prokázali už v minulých týdnech, že jsou schopni se scházet i v omezeném počtu a v provizorních podmínkách. Někteří zástupci opozice dokonce vyzvali Metnara k rezignaci. Představitelé TOP 09 a STAN přirovnali návrh k aktuálnímu dění v Maďarsku, které přijalo kontroverzní zákon, jenž podle kritiků vládě umožňuje bez přesného časového vymezení řídit zemi v době nouzového stavu pomocí dekretů a dává jí větší kontrolu nad novináři.
Kdyby tohle chtěla vážně vláda prosadit, tak to je přesně ten okamžik, kdy v souladu s Ústavou mají občané právo postavit se na ozbrojený odpor. Pokud to vláda prosadit nechce, ať premiér okamžitě odvolá ministra Metnara. https://t.co/5cQCOAVlhx
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) March 30, 2020
Proti se postavili i mnozí senátoři. "Neumím si představit, že by obdobný návrh prošel Senátem. Senát osekávání svobod a nedemokratickou dělbu moci určitě nepřipustí," uvedl předseda nepočetnější senátorské frakce STAN a TOP 09 Petr Holeček.
Ministerstvo obrany přitom samo zdůrazňuje, že navrhovaná změna by vyžadovala přijetí novely ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, kterou by musela schválit třípětinová většina všech poslanců a třípětinová většina přítomných senátorů. Ani v jedné z komor parlamentu přitom současná vláda Andreje Babiše takovou podporou nedisponuje. Podle Metnara je třeba o návrhu ještě rozsáhle diskutovat.
Metnarova omluva
V akademických kruzích se debata o tom, kdo by měl převzít moc, kdyby se parlament nemohl z nějakého důvodu sejít, vede zhruba od roku 2000. První vládní usnesení se toho dotklo v roce 2005, jednalo se o reakci na povodně. Žádný ministr to konkrétně nezpracoval, zvedl to v roce 2018 ministr Metnar, který k tomu svolal odbornou komisi složenou z ústavních právníků.
Ti přišli se třemi možnostmi řešení: že by v případě ohrožení rozhodoval podobně jako za první republiky tzv. miniparlament, menší těleso, které by kopírovalo volené parlamentní zastoupení. Druhou bylo, že by kroky ministrů posvěcoval prezident a následně, až by to bylo možné, parlament. A třetí pak ta, kterou právní experti preferovali a pro kterou se rozhodlo ministerstvo obrany.
Ministr obrany Metnar ve středu ráno uvedl, že způsob, jakým byl materiál předložen, nebyl vhodný a že posílení vlády a premiéra na úkor parlamentu teď - v době již vyhlášeného nouzového stavu - nebude řešeno. "Přiznávám, že načasování vložení doporučujícího úvahového dokumentu do vládního systému bylo nešťastné, rozhodně nechci v dané situaci oslabovat moc Poslanecké sněmovny! Pokud by v budoucnu k něčemu mělo dojít, musí k tomu být široká politická shoda!" napsal Metnar na svém twitterovém účtu.
Přiznávám, že načasování vložení doporučujícího úvahového dokumentu do vládního systému bylo nešťastné, rozhodně nechci v dané situaci oslabovat moc Poslanecké sněmovny! Pokud by v budoucnu k něčemu mělo dojít, musí k tomu být široká politická shoda!https://t.co/aSQaZFMNj2
— Lubomír Metnar (@metnarl) March 31, 2020
