Když loni dostal houslista Pavel Šporcl nabídku, aby zahrál na koncertě ke stému výročí Československa, odmítl ji. Vadilo mu, že kromě televize Prima akci pořádá Nadační fond Má vlast, v čele jehož správní rady sedí Michal Semín, který je také místopředsedou Akce D.O.S.T. Tento spolek označil houslista za "antisemitské hnutí" a z toho důvodu na akci nevystoupil.
Událost se nyní po roce opět připomíná. Semín jako kandidát SPD do Rady ČTK obdržel minulý týden ve sněmovně 83 hlasů, což bylo ze všech kandidátů nejvíce, a jen šest poslanců mu chybělo k tomu, aby došlo k jeho zvolení. Ve druhém kole tak bude patřit k favoritům voleb.
Velkou část hlasů obdržel od poslanců ANO, kteří přiznávají, že na klubu padlo doporučení volit kromě jejich kandidáta Davida Soukupa právě Semína. Mimo záznam to jeden z nich zdůvodňuje tím, že aby mohl projít Soukup, museli vzhledem k rozložení sil ve sněmovně podpořit právě Semína.
Šporcl není jediný, kdo v minulosti Semína za jeho postoje kritizoval. Již zesnulý kardinál Miloslav Vlk v roce 2006 obvinil Institut sv. Josefa a časopis Te Deum, ve kterých Semín působil, ze spojení s představiteli neonacismu a antisemitismu.
Ke Šporclovi a Vlkovi se nyní přidala také Federace židovských obcí, která vydala prohlášení, ve kterém žádá poslance, aby Semína do rady nezvolili. "Je vyhraněný ve svém antijudaismu, přičemž, jak známo, antijudaismus po staletí motivoval perzekuci židů a stal se i významnou součástí jak antisemitismu předválečného, tak i v období šoa," uvedla federace.
Samotný Semín však s tím, že by měl být označen za antisemitu, nesouhlasí. "Hluboce mě to uráží. Mám řadu židovských přátel, antisemitismus je mi osobně odporný stejně jako jakákoliv forma etnicky založené netolerance nebo nedejbože rasismus," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Semín.
Ani podle odborníka na politický extremismus Miroslava Mareše není namístě označit jeho vztah k židům za antisemitský. "Nicméně v několika svých výrocích v minulosti vždycky nahlížel na židy jako na kolektivní entitu a i ze strany některých židovských aktivistů to bylo chápáno jako antisemitské. Nemyslím si, že by byl antisemitou nacistického ražení, spíše se tam projevuje antijudaismus tradičního typu křesťanství," říká Mareš.
Když Šporcl odmítl zahrát na koncertu, argumentoval Akcí D.O.S.T, v jejímž vedení Semín dlouhá léta je. Spolek vstoupil ve známost zejména podporou postoje tehdejšího prezidenta Václava Klause, když se stavěl proti Lisabonské smlouvě, nebo obhajobou tradičního chápání manželství či odporem k potratům.
"Spolek se pohybuje na krajní pravici českého politického spektra. Vyznačuje se příklonem k dogmatickému katolicismu, pro který jsou typické určité prvky netolerance. Já bych ho spíše charakterizoval jako radikálně pravicový ve smyslu vymezování se vůči liberalismu ve společnosti a levicovým tendencím," říká o Akci D.O.S.T. politolog Mareš.
Zastánce konspiračních teorií
Před volbou členů Rady ČTK vystoupili někteří opoziční poslanci a připomněli některé Semínovy výroky například v rozhovoru pro Parlamentní listy. Semín rovněž přispívá na serveru Protiproud, který provozuje bývalý mluvčí prezidenta Klause Petr Hájek. "Je to jeden z významných konspiračních webů, který je proti současné zahraničněpolitické orientaci Česka," říká Mareš.
Semín například patří k těm, kdo zpochybňují většinově uznávanou verzi teroristického útoku na newyorská "dvojčata" z 11. září. Říká, že se mu jeví pravděpodobnější, že v útoku měla prsty Saúdská Arábie a prospěch z něj mohl mít Izrael. "Oficiální výklad je neudržitelný a má vnitřní rozpory. I jistá část mediálního mainstreamu ve Spojených státech se k tomuto výkladu nehlásí a hledá tam vazbu saúdské královské rodiny na část amerických zpravodajských služeb," vysvětluje Semín.
V jednom ze svých článků zase tvrdí, že Jiří Drahoš ve skutečnosti v prezidentských volbách nekandidoval. "Nikdo soudný samozřejmě nemůže popřít, že občan jménem Jiří Drahoš se prezidentských voleb účastnil. Nebyl to však on, kdo měl stát v čele našeho státu. O tento post totiž usiloval někdo úplně jiný," napsal v jednom ze svých příspěvků. Dále píše, že kdo ho volil, volil s ním "tu kavárnu globální". Článek pak doprovází fotka amerického filantropa George Sorose.
S Putnou na bytových seminářích o filozofii
Semín je veřejně činný již dlouhá léta. Kvůli svému postoji k tehdejšímu komunistickému režimu byl v roce 1989 vyloučený ze školy, dělal ministranta knězi Tomáši Halíkovi či se účastnil bytových seminářů filozofie u Daniela Kroupy, kde se potkával například s literárním historikem Martinem C. Putnou. "Michal Semín patřil k nejtalentovanějším frekventantům kurzu," říká o něm nyní Putna.
Dodává však, že jeho další názorový vývoj je pro něj obrovským zklamáním. O Akci D.O.S.T., v jejímž čele se Semín dlouhodobě angažuje, mluví jako o prvním ultrapravicovém uskupení, které nebylo kvůli svému vystupování k smíchu. "Semín vytvořil společnost lidí, která působila kultivovaně, uměla mluvit. On je samozřejmě velmi inteligentní a vzdělaný. Na veřejnost může působit mnohem lépe než klasičtí náckové," říká Putna.
Názorově oddalovat se začali v 90. letech, kdy Semín několikrát vycestoval do Spojených států. "Vrátil se s názory americké náboženské pravice," dodává Putna. Semín však tvrdí, že své postoje změnil i Putna. "Martinovy tehdejší názory byly značně odlišné od těch dnešních. Já jsem se samozřejmě vyvíjel, ale on také. Názory, které dnes zastává, tehdy nezastával," říká Semín.
Česká televize jako "bolševický skanzen" a "mediální bažina"
Spolek, jehož je nyní místopředsedou, veřejně před evropskými volbami podpořil SPD. Právě tato strana ho oslovila, jestli nechce kandidovat do Rady ČTK. Na jejich nabídku nakonec kývl kvůli tomu, že se o české mediální prostředí dlouhodobě zajímá. A k veřejnoprávním médiím je velmi kritický. Ve svých příspěvcích Českou televizi označil za "bolševický skanzen" a "mediální bažinu".
V roce 2012 se mu nelíbilo, že televize byla mediálním partnerem pochodu na podporu sexuálních menšin Prague Pride. "Ukazuje to jasně na to, že Česká televize je nástrojem levičácké propagandy neomarxistických směrů, jejichž součástí je i homosexualismus, a že Česká televize není nestranná. Z našich peněz podporuje nechutný životní styl homosexuálů, který je často poznamenán promiskuitním sexuálním chováním a šířením různých pohlavních nemocí," řekl Parlamentním listům Semín.
I nyní tvrdí, že ve veřejnoprávních médiích je velký tlak na to, aby se v nich uplatňoval na různé závažné společenské otázky jen jeden názorový proud, který nazývá "pokrokově liberální". "Je to určitý koncept politiky založený na ochraně menšin, na politické korektnosti nebo na kladném postoji k multikulturalismu. Zároveň je tam velká snaha vytlačovat opačný názor z veřejného prostranství," říká.
Jako důkaz zmiňuje to, že jeho nominace do Rady ČTK vzbuzuje pozornost. "Jako by to bylo něco nebezpečného nebo špatného, že se člověk s mými názory dostane do nějaké rady, která - přiznejme si - nemá nějak velký vliv na společenské dění v zemi. Tohle mi přijde jako znepokojivý úkaz," říká Semín.
Proto ho překvapilo i to, že jeho jméno minulý týden padlo i na stotisícové demonstraci na Václavském náměstí. "Mě to zarazilo a pobavilo. Na demonstraci zaznělo moje jméno, jako kdyby se jednalo o ohrožení demokracie. To mi přijde hodně přes čáru. Když pak celý Václavák bučí a píská, aniž asi drtivá většina lidí vůbec kdy slyšela moje jméno, tak to ukazuje na to, jak se pracuje s davem, jak se snadno manipuluje," říká Semín.
Jestli Semín do Rady ČTK skutečně zasedne, se rozhodne v příštích dnech, kdy by se mělo na program sněmovny dostat druhé kolo volby Rady ČTK. Volit se budou dva členové ze čtyř kandidátů. Kromě Semína se o hlasy poslanců bude ucházet nominand ANO David Soukup, společný kandidát pirátů a lidovců Josef Šlerka a kandidát ODS Tomáš Mrázek.
V radě již sedí Petr Žantovský, jehož zvolení během loňského února rovněž vyvolalo kritiku. Muž, kterého do funkce nominovalo hnutí ANO, patří k výrazným postavám serverů, které ministerstvo vnitra označuje jako dezinformační.
