Kroměříž - "Naprosto bez problémů," pochvaluje si důchodce a kotelník Luděk Bobek tlumené hučení, které se ze sklepa kroměřížského paneláku v ulici U Rejdiště ozývá už jedenáct let.
Roku 1999 dal totiž dům s 32 byty vale místní centrální teplárně. Od té doby topí dvěma vlastními plynovými kotli - jedním hlavním a jedním záložním.
Mezi prvními ve městě tak vyřešil problém s dodávkami tepla od centrálních tepláren, který podle samotných tepláren udeří za deset let na milion domácností. A ještě při tom ušetřil.
Odstřihli nás a do tří hodin to hřálo
"Borci tehdy naběhli, odstřihli nás a do tří hodin to jelo," vzpomíná pan Bobek. "Jsem v důchodu, mám čas, když je teplejší počasí, seběhnu dolů a teplotu snížím," mačká na kotli tlačítko mínus a hodnota na displeji klesá.
"Teplárna kolikrát topila až do května jak urvaná," vzpomíná.
Nová kotelna byla splacena za dva roky a podle vyúčtování tepla ze čtyř paneláků za loňský rok tam dnes lidé platí o 112 korun na metr čtvereční méně, než dům přes ulici, který je napojený na dálkovou teplárnu (viz grafy).
Pro třípokojový byt s 96 metry to vloni představovalo úsporu skoro 11 tisíc ročně. Za jedenáct let, co má vlastní kotelnu tak prostou trojčlenkou po odečtení pořizovací ceny kotelny ušetřil tento panelák oproti topení z teplárny bezmála milion korun.
Právě sem chodili za zkušenostmi lidé z paneláků, které na vlastní kotelnu přešly. Jen v nejtěsnějším okolí to jsou dva a třetí o tom uvažuje.
Více se dočtete zde:
Panelák letos v Česku oslavil 55 let své existence. V 1,2 milionech panelových bytů bydlí na tři miliony obyvatel. Na zdroj tepla z centrálních městských tepláren je dnes připojena polovina domácností v České republice. Teplo pro ně přitom začíná představovat skrytý problém.
Teplárenství, velká neznámá
"Nevíme, jaká bude cena dálkového topení," tvrdí Jaroslav Vrana předseda samosprávy sousedního paneláku, který se po energetickém auditu snaží prosadit koupi vlastního kotle.
Za pravdu mu v jeho obavách dávají teplárny i ekologové.
Teplárenské sdružení České republiky v říjnu upozornilo, že uhlí pro teplárny zhruba za pět až sedm let dojde. Požádalo proto vládu otevřeným dopisem o prolomení těžebních limitů na Mostecku.
"Pokud se situace nezmění, ocitne se do deseti let jeden milion českých domácností především ve městech bez tepla nebo si ho z jiných zdrojů draze zaplatí," tvrdí Teplárenské sdružení.
Podle ekologů ale teplárny o limitech vědí od roku 1991. "Pokud by snad byl nějaký manažer, který se poslední dvě desetiletí nechystal, šlo by o dost neuvěřitelné selhání," řekl Aktuálně.cz Karel Polanecký z Hnutí Duha.
Strašit tedy zimou nebo zdražením není podle něj fér a prolomení limitů odmítá.
Teplárenských zdrojů je dnes v Česku kolem 1600 a teplo dodávají většinou ve městech. Uhlí jich spaluje 200, včetně drtivé většiny padesáti největších z nich.
Podle studie Hnutí Duha z roku 2009 nazvané Čisté teplo se proto Česko bez tepláren na uhlí ještě nějaký čas neobejde. Vláda by proto měla dočasně pro teplárny uvolnit uhlí z dolu Bílina, které je dnes blokováno pro potřeby ČEZu.
DUHA: Teplárny stárnou, opravy budou drahé
Jinak však Duha na základě závěrů Pačesovy komise sází hlavně na zateplování, energetické úspory a obnovitelné zdroje. A to pro byty i firmy. Podobně jako rozvody elektřiny totiž teplárny a teplovody stárnou a potřebují proto ohromné investice.
"Řada teplárenských soustav byla vybudována v sedmdesátých letech, některé i dříve. Rozvody tepla často nejsou dostatečně izolovány. Úroveň ztrát v rozvodech přesahuje 20 %," připomínají ekologové.
"Opatření k omezení ztrát v rozvodech jsou poměrně investičně náročná. Na úrovni krajského města by šlo o stovky milionů korun," dodávají.
Toho se obává i domovní správce Vrana. "Teplárny dosluhují, mají tepelné ztráty a je třeba do nich vrazit ohromné peníze. A kde to vyberou? Od lidí," obává se Vrana. Na nejbližší schůzi se proto bude snažit přesvědčit poslední tři partaje, aby na novou plynovou kotelnu kývly.
