Praha - Ministr školství Ondřej Liška přišel po sto dnech v úřadě s nejdůležitějším dokumentem svého působení na ministerstvu. Zveřejnil katalog požadavků ke státní maturitě, která se bude skládat od roku 2010.
Nejmladší ministr tak dokončuje projekt, který rozjela ministryně ve vládě sociální demokracie Petra Buzková. Podle jejího plánu měli skládat stejnou maturitní zkoušku všichni žáci od roku 2008 a také ona, jako nyní Liška, vyloučila matematiku z povinných předmětů.
Podívejte se, z čeho budou maturanti zkoušeni (materiály ve formátu PDF):
český jazyk a literatura, základní obtížnost
český jazyk a literatura, vyšší obtížnost
matematika, základní obtížnost
matematika, vyšší obtížnost
občanský a společenskovědní základ, základní obtížnost
občanský a společenskovědní základ, vyšší obtížnost
španělský jazyk, vyšší obtížnost
Liškova předchůdkyně v nynější koaliční vládě Dana Kuchtová pak maturitu odložila o dva roky a doporučila ministerským expertům, aby přepracovali maturitní požadavky. Katalogy z éry Buzkové totiž nezjišťovaly, jak maturanti umějí přemýšlet, počítat a mluvit, ale kontrolovaly v zásadě jen znalost učiva a matematických vzorců.
Liška teď předložil představu o maturitě, která bude mít dvě úrovně. "Bude jednotná a každý absolvent dostane stejné vysvědčení. Na něm ale bude vyznačeno, jestli v daném předmětu složil základní, nebo vyšší zkoušku," vysvětlil Liškův náměstek Jindřich Kitzberger.
Přečtěte si: Státní maturita v roce 2010. Bez povinné matematiky
Od roku 2012 bude možné alespoň na některých školách zařadit mezi povinné maturitní předměty vedle češtiny a cizího jazyka i matematiku. Záležet bude na rozhodnutí ředitele.
Kde vzít peníze na reformu
Liška se snaží upravit i další kroky vzdělávací reformy, kterou Buzková připravila, ale nestačila ji do voleb uskutečnit.
Proto předloží vládě novelu školského zákona, který má omezit byrokracii a dát obcím větší šanci, aby o rozhodovaly o svých základních školách. "Školy se nebudou rušit, i když počet žáků klesne pod limit. Obce ale budou muset na jejich provoz doplatit," vysvětlil Kitzberger jednu ze základních změn.
Ministr však zatím nestihl odstranit hlavní překážku reformy. Učitelé začali v probíhajícím školním roce vykládat látku podle učebních plánů, které si připravuje přímo jejich škola. Zároveň však ministryně Kuchtová nedokázala zabránit, aby se snížily jejich reálně mzdy. Při vysoké inflaci může být letošní pokles až pět procent.
Učitelé považují v takové situaci reformu za zbytečnou. "Z průzkumů vyplývá, že šedesát procent ředitelů v ní nevidí žádný přínos," připomíná vydavatelka Učitelských listů Jana Hrubá.
Liška slibuje, že se pokusí zvýšit platy v příštím roce. "Za čtrnáct dnů o tom budu jednat s odbory a pak se pokusím něco prosadit při sestavování rozpočtu na rok 2009," říká ministr.
Záchrana bruselských miliard
Problémy je potřeba hasit také při čerpání evropských dotací. Ministryně Buzková dokázala prosadit, že její úřad bude spravovat v rozpočtovém období 2007-2013 dva evropské operační programy: "Vzdělávaní pro konkurenceschopnost" a "Výzkum a vývoj pro inovace". Dohromady obsahují přes 120 miliard korun.
Resort školství pod vedením Miroslavy Kopicové a Dany Kuchtové sice dokázal sepsat první operační program pouze s takovým zpožděním, jaký měli ostatní ministři. O peníze bude možné žádat v dubnu.
Výzkumný program však patří ke čtyřem programům, které Brusel v celé Evropě odmítl schválit.
"Podařilo se nám dostat přípravu operačního programu pod kontrolu," ohlásil dnes Liškův náměstek Jan Vitula, který má evropské dotace na starost.
Nová verze výzkumného programu bude na vládě v březnu a v létě by ji mohla schválit Evropská komise. Žádat o dotaci bude možné koncem roku, tedy téměř s dvouletým zpožděním.
Univerzitní reforma napřesrok
Liška se přihlásil k dlouhodobým plánům, které mají posloužit střednímu a vysokému školství.
Prvním z nich je reforma vysokých škol, kterou ve spolupráci s experty OECD připravil náměstek ministryně Kopicové Petr Matějů. Ve spolupráci s Liškovým náměstkem Vlastimilem Růžičkou dokončuje tzv. bílou knihu, která má popsat cíl a průběh reformy. "Půjde o plán rozvoje do roku 2015," vysvětluje Růžička. V prosinci má dostat bílou knihu vláda, v únoru 2009 zamíří do Strakovy akademie návrh reformního zákona.
Matějů už dříve publikoval svůj záměr posílit roli univerzitních manažerů, zavést hodnocení kvality univerzit a rozdělit vysoké školy na tři kategorie: výzkumné, vzdělávací a zaměřené na profesní přípravu.
V plánu zůstal i návrh na školné, které by platili absolventi, Liška však vyloučil zavedení poplatků do roku 2010. "K mým prioritám školné nepatří," potvrdil také Růžička.
Učiliště v ohrožení
Ministerstvo rovněž trvá na plánu, jak zachránit střední odborné školy a učiliště, který začal připravovat Národní ústav pro odborné vzdělávání už za ministryně Buzkové.
"V roce 2015 může poklesnout počet absolventů učilišť k desetitisícům," upozornil ředitel sekce odborného vzdělávání Martin Mach. Právě po učních je přitom mezi českými podnikateli největší poptávka.
Proto Liška vytvoří program, který by umožnil tradičnímu odbornému školství přežít.
"Není cílem zachraňovat odborné školy a učiliště, nebo přesvědčovat rodiče, aby dávali děti do odborných škol, ale nabídnout žákům dost informací o možnostech, které odborné školství nabízí," vysvětlil ministr.
Odborné školy však budou muset rozšířit své učivo tak, aby jejich absolventi mohli pokračovat ve studiu. Dosud platí, že absolventi většiny učňovských oborů nemají šanci své vzdělání doplnit.
Průmyslovky a učiliště zároveň dostanou podporu, aby nabízely kurzy celoživotního vzdělávání a rekvalifikace v potřebných profesích. To umožňuje už zákon z roku 2006, školy však podle ředitele Macha nové možnosti plně nevyužívají.
