Praha - Mnoho rodičů bere prázdniny jako přítěž. Dva měsíce, kdy nefunguje škola a oni se musejí nějak postarat o děti a jejich program.
Jenže prázdniny je rozhodně dobré nepodceňovat. Jak upozorňuje dětský psycholog Jan Kulhánek z pražské Psychoterapie Anděl, mohou fungovat jako lék na řadu problémů.
A to třeba nejen na potíže s hyperaktivitou během školních povinností. "Fungují i jako doping blízkosti a rodinné vzájemnosti, pomáhají dohnat pro rodinu tolik důležité společné zážitky," vypočítává Kulhánek.
Aktuálně.cz: Jak by měly vypadat dětské letní prázdniny z hlediska dětského psychologa? Co by při nich mělo dítě dělat a co zažít, aby to bylo ideální pro jeho psychiku a psychický vývoj?
Jan Kulhánek: Tady je důležité rozlišit, jak staré dítě je, protože různé věkové kategorie mají různé potřeby.
A.cz: Začněme tedy u školkových dětí, protože s těmi mladšími bývá maminka na mateřské a nemívají individuální prázdninový program.
Klinický psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek
- 2002 FFUK Praha, jednooborová psychologie,
- 2005 klinická atestace
- do roku 2002 práce na Dětské psychiatrické klinice FN Motol (psycholog, arteterapeut),
- 2002: psycholog a psychoterapeut v Centru zrakových vad FN Motol, dlouholetá spolupráce s Klubem duševního zdraví pro dospívající a dospělé psychiatrické pacienty při VFN Praha,
2006 - 2011: vedoucí psycholog a psychoterapeut v Denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov (ambulance, vedení stacionářů, skupin, jiných programů pro pacienty s psychotickým onemocněním, rodinné terapie),
- privátní psychoterapeutická praxe, vedení psychologického centra pro děti i dospělé Psychoterapie Anděl.
Školkové dítě ještě nemusí odpočívat od školy. Tyto malé děti by měly být ještě co nejvíce s rodiči, i když to pro rodiče je složité. Tyto děti nejsou stavěné na to, aby byly na dva měsíce odloženy k babičkám, nebo něco takového extrémního. Je to doba, kdy mají děti trávit čas společně s rodinou a zažívat společné aktivity, na které se během školního roku nedostane. To je ideál a k tomu se můžeme nějak blížit.
A.cz: Jeden extrém je, že rodiče se dětí "zbaví" téměř na celé prázdniny, druhý zase, že se některé úzkostlivější maminky bojí předškolní dítě vyslat na pár dní a nocí mimo domov a svou "náruč". Jaký je na toto váš názor?
Čím starší školkové dítě, tím spíše by se mělo začít pomalu a po troškách sociálně otužovat. Takže určitě na pár dnů mohou k babičce, k dědovi. Až postupně pak můžeme začít uvažovat o soustředění spojeném s nějakým kroužkem či o nějakém kratším táboru.
A.cz: Čili pro předškolní dítě je ideální trávit prázdniny převážně s rodiči a na pár dnů si zkusit i "dobrodružství" mimo domov…
Ano. Prázdniny jsou také příležitostí k tomu, aby se dítě učilo být i mimo rodinu, užilo si to, mělo pěkné zážitky a těšilo se na příště. Aby se toto stalo, tak musí být dostatečně nasycené pozorností rodičů a společnými aktivitami s rodinou.
A.cz: Co byste jako dětský psycholog doporučoval v případě školních dětí, řekněme od první třídy do puberty?
U školních dětí do toho vstupuje ještě ten faktor, že by si měly odpočinout od pravidelného denního režimu, od toho, že musí hodně sedět, hodně se soustředit. Takže prázdniny mají mít i tu funkci, aby se dítě naladilo psychicky i fyzicky na jiné typy aktivit.
A.cz: Takže asi nedoporučujete učení o prázdninách?
Nejsem toho rozhodně příznivcem. Děti by se o prázdninách neměly pravidelně učit, pokud to není nezbytně nutné, že by třeba dělaly tři reparáty a podobně. Prázdniny jsou dovolená pro děti školního věku, tudíž by měly hlavně odpočívat.
A.cz: Jak by měli rodiče svým školákům připravit prázdninový program?
Rodiče by měli prázdniny organizovat samozřejmě podle svých časových a finančních možností, ale měli by to domlouvat společně s dětmi. Aby je rovnou nestavěli před hotovou věc: první týden budeš tady, druhý tamhle, ale aby se dětí zeptali, co by rády zažily a do čeho by se jim naopak moc nechtělo. K tomu by pak měli přihlédnout při organizování prázdnin.
A.cz: Požadavky dětí na ideální prázdniny jsou asi dost individuální. Nebo jakou máte zkušenost jako dětský psycholog?
Ano, některé děti jsou hodně do světa a nevadí jim být pořád někde, některé by si zase radši ještě více užívaly rodinu a rodiče.
A.cz: Co nejvíce řeší při plánování prázdnin rodiče teenagerů?
Teenageři mají samozřejmě chuť trávit hodně času s kamarády, takže rodiče řeší, jak to udělat, aby to bylo bezpečné, kam je ještě mohou pustit. Děti jedou poprvé s kamarády na chatu bez rodičů, popřípadě s jinými rodiči.
A.cz: Existují i v této věkové kategorii zcela odlišné potřeby či priority dětí? Jsou i někteří teenageři raději doma, a ne mezi kamarády?
Ano, některé děti dobře snášejí změny a jsou sociálně zdatné. Není pro ně vůbec problém být tři týdny na táboře, pak hned dva týdny na soustředění a pak hned něco jiného. Některé děti snášejí i v tomto věku změny hůře a jsou méně do světa. Pro ně je dobré být v nějaké mezičasy doma, vstřebat zážitky a trochu si odpočinout od většího kolektivu a od toho, že nejsou doma. Je to pro ně důležité a mělo by to být bráno v potaz.
A.cz: Jak se díváte na "domácí" prázdniny u nekonečné počítačové hry?
Tak by to samozřejmě být nemělo. Teenageři by měli mít program a nějakou náplň prázdnin, ale zároveň by to měl být odpočinek. Rodiče by na to měli dohlédnout a nenechat je napospas obýváku s počítačem, tabletem a televizí.
A.cz: Obrací se na vás, coby dětského psychologa, v době prázdnin méně rodičů s dětmi než během školního roku?
Ano, je to pravda. Určitě ubývá potřeb navštěvovat psychologa nebo psychoterapii. Odpadá školní stres a hodně pracovní režim, děti jsou pak více v klidu a mají méně problémů. Ale ani o prázdninách se na nás nepřestávají obracet rodiče, kteří dále nemají na děti čas, jsou stále někde pryč a dítě je hodně doma samo.
A.cz: Mohou být prázdniny lékem na nějaké problémy, které přes rok v psychologické a psychoterapeutické ambulanci řešíte?
Ano, pokud mají třeba děti problém spojený se školou, třeba kvůli hyperaktivitě, a narážejí na problém, že musejí být stále ukázněné a v klidu, tak u nich prázdniny určitě pomáhají. Tahle doba je orientovaná spíše sportovně a na odpočinkové aktivity, což pro ně znamená veliký lék.
Typickým příkladem jsou hodně zaměstnaní tatínkové, kteří jsou pořád v práci a o prázdninách vezmou syna třeba někam na čundr nebo na kola. Dítě má pak tatínka jenom pro sebe a je to pro něj hrozně důležitá a léčivá zkušenost.
Důkazem je, že pokud děti mají silnější ADHD (porucha s deficitem pozornosti a hyperaktivitou - pozn. red.), tak během školního roku musejí brát nějaké léky. Během prázdnin se často ty léky vysazují. Jednak proto, že nejsou tolik potřeba, jednak proto, aby si děti od nich odpočinuly. Prázdniny přinášejí dětem to, čeho se jim nedostává během školního roku.
A.cz: "Ordinujete" pro dobu prázdnin rodičům nějaké aktivity, které by měli s dětmi dělat, aby se zbavily určitého psychického problému, popřípadě ho alespoň zmírnily?
Tak třeba v případě dětí, které jsou více úzkostné a trpí tím, že na ně rodiče nemají během školního roku moc času, fungují prázdniny rovněž jako lék. Mohou být "dopingem" blízkosti, rodiče a děti zapracují na vzájemném vztahu, mají společné zážitky.
Typickým příkladem jsou hodně zaměstnaní tatínkové, kteří jsou pořád v práci a o prázdninách vezmou syna třeba někam na čundr nebo na kola. Dítě má pak tatínka jenom pro sebe a je to pro něj hrozně důležitá a léčivá zkušenost. Měli bychom si dobře všímat toho, čeho se dětem během školy nedostává, a snažit se jim to o prázdninách vynahradit.
