Ministerstvo navrhuje změnu pravidel spolu s úpravou dávek na bydlení, pěstounských příspěvků a životního minima. Cílem novely je podle autorů zefektivnit fungování pracovních úřadů a dostat do práce znevýhodněné uchazeče a dlouhodobě nezaměstnané.
"Lze očekávat, že dojde ke zlepšení zaměstnatelnosti a zvýšení zaměstnanosti osob, které doposud obtížně nacházely své uplatnění na trhu práce," uvedlo ministerstvo v podkladech k novele.
Česko má nejnižší nezaměstnanost v EU. Podle úřadu práce dosahovala v listopadu 2,6 procenta. V evidenci bylo 197 289 uchazečů o zaměstnání a 338 670 volných míst.
Podle ministerstva se lidé často nechávají na úřadu práce zapsat ne kvůli hledání zaměstnání, ale kvůli získání zdravotního pojištění. Pokud pak nezaměstnaní nespolupracují a o místa nestojí, úředníci je mohou z evidence vyřadit. "Nejedná se o ojedinělé případy," uvedlo ministerstvo.
Vyškrtnutí přijdou o dávky v hmotné nouzi a sami si budou muset platit zdravotní pojištění. U méně závažných neplnění povinností podporu od státu ztratí na tři měsíce, u závažnějších na půl roku. Nově by to mělo být na devět měsíců. Případy by měli úředníci posuzovat individuálně, ministerstvo jim k tomu chce dát návod. Podle odhadů by úspora činila nejvýš sto milionů korun.
Podle minulé novely nemocní uchazeči o práci mají neschopenku a režim jako nemocní pracovníci. Podle ministerstva tak ubylo lidí, kteří nemocí omlouvají to, že nechodí na dohodnuté schůzky či na rekvalifikaci. Nově by úřad práce při pochybnostech mohl klienta ještě poslat na kontrolní vyšetření ke svému smluvnímu lékaři. Úředníci by také mohli kontrolovat práci načerno. Podle novely by se měla zdvojnásobit i minimální pokuta za zaměstnávání cizinců bez povolení k práci či pobytu, a to z 50 000 na 100 000 korun.
Novela rozdělí uchazeče na tři skupiny
Nezaměstnaní by se podle návrhu měli dělit do tří skupin - na lidi bez znevýhodnění, znevýhodněné a zvlášť znevýhodněné. Těm se znevýhodněním by se úředníci měli víc věnovat. Zvlášť znevýhodněným by měli připravit plán kroků k nalezení uplatnění už po třech měsících.
Mezi znevýhodněné by měli patřit rodiče dětí do 15 let, osoby nad 55 let, absolventi škol, lidé bez vzdělání, nezaměstnaní přes pět měsíců, azylanti či ti, kteří pečující o postiženého. Zvlášť znevýhodněnými mají být nezaměstnaní přes rok, handicapovaní, lidé v exekuci či bez bydlení, příjemci dávek a ti, u nichž platí víc znevýhodňujících okolností naráz.
Mohla by vzniknout místa pro mimořádně znevýhodněné s příspěvkem od státu. Vytvořit by je mohly na tři roky obce, sociální podniky, státní či prospěšné společnosti. Úřad práce by jim v prvním roce mohl vyplatit vydané náklady na mzdu či plat, ve druhém roce tři čtvrtiny nákladů a ve třetím pak polovinu. Měsíčně by to byl nejvýš dvojnásobek minimální mzdy. Ročně by to mělo stát kolem 144 milionů korun. Ministerstvo to označilo za "určitou nadstavbu" k veřejně prospěšným pracím.
Experti mají výhrady
Připomínky k novele je možné podat do 22. ledna. Experti na sociální problematiku už dřív chystané změny kritizovali. Podle nich prodloužení doby bez dávek situaci lidí v nouzi nezlepší, naopak jim může hrozit ztráta bydlení a mohou upadnout do větších dluhů.
Ministerstvo plánuje, že by novela začala platit od července. Na vypořádání připomínek, projednání ve vládě, prosazení ve sněmovně a v Senátu a na podpis prezidenta tak resortu zbývá necelého půl roku.
