Praha - Pokud se Praha opravdu stane olympijským městem, plavci, akvabely či vodní pólisti budou o medaile bojovat v Tróji.
Pražský magistrát se tam rozhodl dokončit léta rozestavěný bazén Šutka. V sousedství počítá Praha i s výstavbou areálu s venkovním bazénem. Právě ten by se v případě pořádání olympiády proměnil v hlavní centrum vodních sportů.
V Praze tak byla spuštěna první nová stavba, která by se využila při olympiádě.
100 miliónů už se proinvestovalo
Do tří let chce radnice dostavět krytý bazén s hledištěm pro zhruba 400 lidí a dětským výukovým bazénem. K dispozici by tu byly vířivý a perlivý bazén, skluzavky, tobogány, divoká řeka, říčka i brouzdaliště. "Chybět by neměly šatny pro asi tisíc návštěvníků, sauny, posilovna, tělocvična, restaurace, masáže, solária a další služby," uvedl Klega.
Náklady se odhadují na zhruba 350 milionů korun, letos magistrát investuje 39 milionů korun. Druhá etapa bude stát dalších 280 milionů. Zahrnuje výstavbu venkovního a skokanského bazénu, dětské brouzdaliště ve tvaru olympijských kruhů, převlékárny nebo parkoviště pro téměř 500 vozů.
V případě pořádání olympiády by se venkovní areál dočasně zastřešil a využil například pro skoky do vody, finále vodního póla a aquabely. Bazén by organizátoři doplnili také tribunami pro zhruba 12.000 diváků.
"Tyto nízkonákladové, po skončení olympiády lehce odstranitelné úpravy představují pro město ekonomicky velmi výhodnou variantu," uvedl autor studie, architekt Martin Rybář. Celkové náklady ovšem ovlivní současný stav bazénu.
Bazén se staví dvacet let ...
"Samotné železobetonové konstrukce jsou pravděpodobně v pořádku. Kde není jistota, tak u betonové vany samotného bazénu. Výsledky posudku nejsou ještě k dispozici," uvedl Klega.
Náklady na stavbu plaveckého areálu by se mohly městu vrátit prodejem okolních pozemků. Investoři by na nich mohli postavit bytové domy a prostory pro různé služby. Stavba bazénu začala v roce 1987 a dosud stála přes 100 milionů korun.
Kvůli nedostatku peněz byla několikrát zastavena. Naposledy to bylo v roce 1996, tehdy ale kvůli restituci některých pozemků. Město o pět let později parcely za 30 milionů korun vykoupilo. Po několika neúspěšných soutěžích se magistrát před čtyřmi lety rozhodl, že areál dostaví ze svého. Záměr ale překazily záplavy v srpnu 2002.
Praha potřebovala peníze na odstraňování škod, na Šutku je neměla. Okolní pozemky jsou v územním plánu zatím určeny pro sportovní využití. V kupní smlouvě na ně vlastníci mají sjednáno na určitou dobu předkupní právo. Magistrát by je tedy mohl volně prodat až potom, co skončí.
