Praha - Když holandští nebo němečtí Greenpeace nabídnou místo ve své národní pobočce, přihlásí se stovky lidí, takže je problém se žádostmi vůbec prokousat. To pražská kancelář této mezinárodní ekologické organizace takové starosti nemá: ozvou se jednotlivci, maximálně dvacet zájemců.
Ačkoli Greenpeace patří ve světě mezi nejprestižnější nevládní organizace, o práci v české pobočce není valný zájem. Důvod? Jedním z nich je to, že organizace si nemůže dovolit dát schopným uchazečům takové platy, jaké by si zájemci představovali.
"Plat na úrovni středního managementu je v Greenpeace okolo patnáct tisíce čistého. To je hluboko pod pražským průměrem. V menších městech jsou platy ještě podstatně nižší," řekl Aktuálně.cz ředitel českých Greenpeace Jiří Tutter.
Podobná platová hladina je rovněž u jiných ekologických organizací. "Finanční ohodnocení, které jsme schopni nabídnout, není obvykle pro zkušenější lidi příliš atraktivní," uznal Jaromír Němec z Hnutí Duha.
Nemůžu, platím hypotéku
Vloni Greenpeace hledli vedoucího oddělení financování. Přihlásili se dva zájemci: Muž ve věku 51 let a žena o šest let mladší. Měli velmi dobrou praxi, byli zkušení, ve svém oboru úspěšní. Práce v byznysu už je ale nenaplňovala.
"Hodně jsme o ně stáli. Byli připraveni podstatně slevit ze svých současných příjmových úrovní, ale nebyli připraveni na tak velký rozdíl. Například jeden z nich by nemohl z našeho platu splácet hypotéku," vysvětlil Tutter.
Nabídka volného místa vedoucího oddělení financování visí na internetové stránce Greenpeace stále.
Kvůli penězům musel od Greenpeace před více než rokem odejít jejich mluvčí, a to v organizaci nepracoval ani měsíc. "Přijali jsme velmi schopného mediálního pracovníka, vysokoškoláka, s velmi dobrými referencemi. Po třech týdnech práce se jeho těhotná partnerka dozvěděla, že čekají dvojčata. Musel odejít, protože by je neuživil," řekl Tutter.
Dodal, že v pražské kanceláři Greenpeace často pracují mimopražští, kteří si musí platit tržní nájem. "Řeší to tak, že jeden byt sdílí až tři lidé, a o nájem se dělí," řekl Tutter.
Dá se s tím žít, když nejste nároční
To je i případ Jana Freidingera, který je u Greenpeace relativně krátce. Má na starosti toxickou kampaň. Říká, že ke Greenpeace ho přivedla jeho naštvanost. Vadilo mu třeba to, když šel na ryby a viděl na hladině "podezřelou" bílou pěnu.
"Takových relativních drobností bylo víc," řekl Aktuálně.cz Freidinger. Dodal, že Greenpeace je organizace, díky níž je možné něco změnit. Práce ho baví, naplňuje. Zároveň se ovšem musel vyrovnat s tím, že se mu snížila životní úroveň. Před Greenpeace pracoval například u soukromníka ve Spojených státech.
"Životní úroveň mi skutečně klesla. Plat jsem měl dřív násobně vyšší. Ale vždycky je to něco za něco," poznamenal Freidinger. Uvedl, že má kamarády, kteří sice vydělávají výrazně víc než on, ale práce je nebaví. "Jsou dost nešťastní," tvrdí Freidinger.
I když si třeba nemůže dovolit platit si vlastní byt a musí bydlet s dalšími nájemníky, nestěžuje si. "S platem, který mám, se dá žít, když člověk není příliš náročný," dodal Freidinger.
Lidé nechtějí vystrkovat hlavu z davu
Ředitel českých Greenpeace Jiří Tutter ovšem pokládá podprůměrné platy jen za jeden z důvodů, proč je o práci v organizaci malý zájem.
"Nejspíš tady ještě panuje jakási skepse k roli nevládních organizací, podporovaná opakovanými útoky některých politiků na samotnou podstatu těchto sdružení," odhaduje Tutter, podle něhož patří k nejviditelnějším prezident Václav Klaus.
Mnozí lidé podle Tuttera asi hodně věří také tomu, že stát všechno zařídí. "Lidé stále nechtějí příliš vystrkovat hlavu z davu," soudí Tutter.
"Stává se také to, že při některých našich aktivitách, kdy poukazujeme na úřednický šlendrián nebo bezohledné chování některých firem, nám velmi hlasitě nadávají lidé, o kterých jsem přesvědčen, že večer v hospodě pronadávají na politiku," dodal Tutter.
