Infobox
Celkové náklady na projekt se odhadují na 24,5 miliardy korun.
Letos by se mělo začít stavět odstavné nádraží, na podzim městská infrastruktura a v srpnu 2007 nové osobní nádraží, jednotlivé projekty mají výrazné zpoždění.
Budova nádraží má být hotova v prosinci 2010, poté bude nádraží uvedeno do provozu.
V soutěži o podobu nového nádraží vídeňské firmy Fellerer-Vendl Architekten, podle které se má nad jednotlivými nástupišti klenout most, uvnitř kterého by byly pokladny, čekárny i restaurace s vyhlídkou na město. Pod kolejištěm má být nové autobusové nádraží.
Nové nádraží a železnice mají být kompletně hotové na konci roku 2015.
Projekty modernizace železničních koridorů a přestavby železničního uzlu Brno jsou součástí evropských prioritních projektů schválených evropským parlamentem v roce 2004.
Jde o projekt železniční osy Atény - Sofie - Budapešť - Vídeň - Praha - Drážďany a Norimberk, s odbočnou větví Praha - Linec. Druhým projektem je železniční osa Gdaňsk - Varšava - Brno - Vídeň.
Akce, která bude odhadem stát dvacet miliard korun, začíná. Ale s velkým zpožděním.
Její první částí bude nové odstavné nádraží, jehož výstavba měla začít už letos v prosinci a hotova měla být v roce 2008.
Nejspíš nebude.
Projekt, který od samého počátku vyvolává stejnou míru nadšení jako kritiky, totiž nastřádal několikaměsíční zpoždění. A to se týká i právě započatých projektových prací na novém odstavném nádraží.
Původní výběrového řízení na zakázku za čtyřicet pět milionů korun totiž zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Správa železniční dopravní cesty soutěž na projektovou firmu musela zopakovat.
Dokončíme podle peněz
Termíny pro vypracování projektu, jeho veřejné projednání, zahájení stavby a dokončení nádraží se tak výrazně posouvají.
"Počítáme s tím, že by stavba odstavného nádraží měla být zahájena přibližně v polovině příštího roku. Dokončena pak asi koncem roku 2009, záleží samozřejmě především na plynulém financování," potvrdil deníku Aktuálně.cz Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty.
Odstavné nádraží má sloužit jako technické zázemí pro novou budovu nádraží, která má vyrůst mimo centrum moravské metropole. Na stavbu odstavného nádraží s rozpočtem přes osm set milionů korun mají pak navazovat další práce.
Projekt na výstavbu odstavného nádraží není jediným, který má výrazné zpoždění. Protahuje se také územní řízení, které mělo být původně dokončeno v červnu 2006. Podle předpokladů města by mělo být územní rozhodnutí vydáno do konce letošního roku.
Průtahy provázejí také přesun a výstavbu nového opravárenského podniku soukromé společnosti ČSAD Brno, který má stát asi půl miliardy korun.
Firma má totiž kvůli přesunu nádraží opustit svůj stávající areál a přestěhovat se jinam, výstavba nového provozu měla být zahájena už letos v lednu.
Zpoždění téměř všude
"Pokud nedojde k urychlenému jednání, nemůžeme současné místo opustit. Na projektu se nepracuje tak, jak by se mělo. A je třeba to začít konečně řešit," uvedl v deníku Rovnost člen představenstva ČSAD Brno Petr Němeček. Firma už podala nesouhlasné stanovisko k celému projektu přesunu nádraží.
Ani přes zahájení prací na prvním konkrétním projektu přestavby a přesunu železničního nádraží v Brně navíc není stále jasné, jak a za kolik se bude celý projekt realizovat a kdo a jakým dílem se bude podílet na jeho financování.
Právě výstavba nového nádraží za miliardu a půl, které se má přesunout osm set metrů od centra města, je totiž jedním z nejdůležitějších bodů v předvolební kampani před říjnovými komunálními volbami.
Odpůrci přesunu totiž věří, že po volbách dostanou možnost projekt odsunu nádraží z centra města zastavit a chtějí prosadit to, aby se opravovala budova nynější nádraží.
"O osudu nádraží mohou lidé rozhodnout právě ve volbách do brněnského zastupitelstva," řekl koordinátor koalice neziskových organizací Nádraží v centru Svatopluk Bartík.
Volby rozhodnou?
Mezi obyvatele Brna se tak do voleb má dostat až sto tisíc letáků s textem, že o odsunu brněnského vlakového nádraží ještě není rozhodnuto.
Vedení městské dopravního podniku i další městské společnosti Technické sítě na konci srpna odmítly přijmout několik set plakátů s nesouhlasem s přesunem nádraží. Zástupci firem poukázali na to, že nepůjdou proti zájmům města jako svého vlastníka, podle odpůrců přesunu nádraží a odborníku jde ale nepřípustnou cenzuru.
Malou část letáků ale nakonec v tramvajích i na sloupech veřejného osvětlení Brňané uvidí, městské firmy totiž nakonec ustoupily poté, až si letáky zadala Strana zelených a volební uskupení Brno 2006 v čele s Jiřím Zlatuškou.
Vedení města v čele s politiky s Občanské demokratické strany ale nechce o zastavení projektu přesunu nádraží ani slyšet a dává také stovky tisíc korun na propagaci svého názoru.
Město tak vydává asi půl milionu korun měsíčně na reklamu související s přestavbou železnice v Brně, letos to bude asi sedm set tisíc korun.
Podle vedení města totiž vlaky jezdí po Brně po síti kolejí, která začala vznikat v první polovině 19. století bez koncepce. Spleť kolejí tak brání rozvoji města a bez přesunu nádraží není možné tratě rekonstruovat.
