Praha - Letošní státní maturity mají za sebou nejhorší výsledek od svého zavedení v roce 2011. Propadlo 18,7 procenta studentů. Nejhůře jim šla matematika, kde neuspělo přes 24 procent studentů, a němčina, kterou nezvládla více než pětina.
Podle ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) je na vině to, že je na maturitních oborech příliš mnoho studentů, kteří by místo toho mohli uspět na učilištích.
"K maturitě jde spousta studentů, kteří, jak výsledky ukazují, nemají na to, aby vystudovali střední školu s maturitou. To je pravda. Na druhou stranu si nedovedu představit, jak bude ministr Chládek přemlouvat rodiče, aby nedali dítě na maturitní obor," reaguje odborný poradce ODS pro školství a někdejší ředitel soukromého gymnázia PORG Václav Klaus mladší.
Klaus by maturity především procedurálně zjednodušil. "Teď je ten systém tak složitý, že školy nedělají v květnu a v červnu nic jiného, než maturují," říká v rozhovoru.
Aktuálně.cz: U letošních státních maturit propadlo 18,7 procenta studentů, což je nejhorší výsledek od jejich zavedení. Čím si to vysvětlujete?
Václav Klaus mladší: Já bych hlavně oddělil objektivní maturity, tedy ty didaktické testy, které zadává jednotně stát a kde se výsledky dají mezi sebou porovnávat, od školních částí, které jsou velmi dlouhé a komplikované, kde už se to porovnat nedá.
Věnoval bych se didaktickým testům, a tam jsou ty výsledky chabé, zejména v matematice. Příčina je v tom, že řada škol je slabých a řada studentů je slabých. Když chceme, aby maturitu mělo devadesát procent lidí, a ten test není totálně jednoduchý, tak toto jsou reálné výsledky.
A.cz: Takže podle vás je v pořádku, aby maturita fungovala jako síto?
V pořádku to není. Síto by mělo být nastaveno o něco dříve, je hloupé dělat ten systém od střechy. Není samozřejmě dobře, když po třinácti letech vzdělávání přijde rána, že dítě nesloží maturitu.
A.cz: Čím si vysvětlujete, že studenti nejhůře dopadli v matematice a němčině?
Středoškolská matematika má tu výhodu – nebo nevýhodu, že je už zhruba dvě stě let stejná. Test je každoročně podobný a nedá se měnit tak, jako třeba v češtině, kde Cermat ustupuje tlaku škol a veřejnosti a testy jsou stále jednodušší a jednodušší. V matematice to tak dost dobře nejde učinit.
Co se týče jazyků, přece jen si myslím, že se v České republice zlepšila úroveň jazykového vzdělávání, určitě za posledních deset let. Ale řekl bych, že naše maturitní testy z jazyků jsou obecně trošku redundantní, když funguje evropský rámec. Existují renomované zkoušky německé a anglické, třeba cambridgeské, které by se asi daly normálně použít. Pak by se ukázalo, kde děti reálně jsou. Když se vytvoří někde v Cermatu test, nazve se maturitní, a pak se nad tím strašně filozofuje, jak to dopadlo, tak to je trošku jako hraní si s měkčími daty.
Myslím, že lepší by bylo použít testy srovnatelné s těmito mezinárodními. Pak bychom mohli tvrdit, kolik procent populace je na tom jazykově tak, že by mělo FCE, kolik by mělo CAE zkoušku a kolik nemá ani to. Jinak se to těžko hodnotí.
Matematický test byl stejný za poslední dva tři roky, ten prostě ukazuje to, že na řadě škol se děti nic moc neučí, že tam chodí, nejsou tedy na ulici, ale ty miliardy tečou oknem.
A.cz: Co byste změnil, aby maturity nedopadaly tak špatně?
Já bych je v první řadě zjednodušil, to znamená, udělal bych didaktické testy z matematiky, češtiny, angličtiny. Zbytek už bych nechal jen na samotných školách, aby se mohly profilovat a dělat si to po svém.
Rozhodně bych dál nesnižoval úroveň, snažil bych se ji držet, co to jenom jde. Také by se mělo velice jasně říct, co je cílový stav, třeba v jazycích nebo v češtině, aby se na to školy mohly připravovat a mohlo se v určitém období sledovat, jestli se úroveň zlepšuje, nebo to nevede nikam.
A.cz: A nejde profilování škol, o kterém jste hovořil, proti duchu státních maturit?
Zkoušet státní maturity ústně není dost dobře možné. Tam sedí učitel, který vás učí, žádná objektivita tam není. Výsledky také ukazují, že na některých školách dětem přidávají a jinde ne. Srovnával bych srovnatelné.
Jestli tedy má být státní maturita, pak to mají být jednotné testy, které přijedou do škol, ať už zastarale autem, nebo moderně elektronicky. To už je druhá otázka. Všichni je napíší ve stejný čas, systém je opraví, přijdou výsledky a vy vidíte, jak jste na tom ve srovnání s ostatními maturanty, a hotovo. Zbytek ať už si dělá ta škola.
Teď je ten systém tak složitý, že školy nedělají v květnu a v červnu nic jiného, než maturují. Mají státní část, školní část, komisaře, předsedu, všechno se to tam motá, to je pro ředitele opravdu k zbláznění. A k ničemu nepřispívá, že dítě maturuje na devatenáctkrát.
A.cz: Pracuje ODS na nějaké koncepci, která by se týkala maturit?
Nevím, jestli ODS, ale já jsem se už v tomto duchu několikrát vyjádřil. Napsal jsem i řadu článků k tomu, jak by podle mě maturita měla vypadat. Neměla by se snižovat její úroveň a neměly by se zavádět další úrovně. Maturity by měly být procedurálně jednodušší, aby stát nehonil tisíc zajíců naráz a soustředil se na kvalitu didaktických testů. Jejich časovou stabilitu a očekávatelnost z hlediska škol, aby věděly, že když toto dokázaly děti naučit, tak že to dopadne plus minus dobře, nebo naopak.
A.cz: Jaký je podle vás důvod toho, že bezmála deset tisíc přihlášených studentů nakonec nešlo k maturitě na jaře v řádném termínu?
Nedokážu odhadnout, nakolik jsou v tom nějaké zmatky systému a nakolik to odráží reálný stav, že by se někdo lekl. Nicméně je to skoro desetina maturitní populace, to je opravdu hodně. Pakliže je to tak, že studenty ve školách nepustí k maturitě, tak to tyto školy honí trošku pozdě. Řešit v posledním ročníku, že student nic neumí, tím, že mu zakážete jít k maturitě, to je špatně. To se má řešit samozřejmě dřív.
A.cz: Podle ministra Chládka dopadly maturity tak špatně proto, že příliš mnoho studentů jde na maturitní obor namísto učebního. Souhlasíte s tím?
K maturitě jde spousta studentů, kteří, jak výsledky ukazují, nemají na to, aby vystudovali střední školu s maturitou. To je pravda. Na druhou stranu si nedovedu představit, jak bude ministr Chládek přemlouvat rodiče, aby nedali dítě na maturitní obor. Zvlášť v dnešní situaci, když už maturitu má skutečně skoro každý.
Každý trošku ambiciózní rodič se snaží poslat dítě na školu s maturitou. Nedovedu si představit, jakým způsobem chce ministerstvo tento trend otočit nebo mu zabránit. Jestli budou chodit po rodinách a přemlouvat rodiče…
A.cz: Vize ministra je zlepšit prestiž učebních oborů a vrátit se k tomu, že řemeslo má zlaté dno.
To určitě má. Řada lidí z učebních oborů prožije šťastný a plnohodnotný život. Lepší než studovat nějakou podivnou vysokou školu… Ale myslím si, že obory bez maturity v současnosti nejsou populární mezi populací, a nedovedu si představit, jak by se to mohlo změnit.
A.cz: Není tedy špatně nastavený ten systém, kdy všichni musí mít maturitu, jinak jsou považováni za hloupé?
To závisí na přání rodičů a na tom, co svým dětem nakukají. Tu přihlášku budete rozhodovat doma vy, ne systém. Budete dělat všechno pro to, aby když vy máte maturitu, aby ji mělo i vaše dítě.
A.cz: Co by tedy bylo potřeba udělat, aby se prestiž učebních oborů skutečně zlepšila?
Nejvíce by pomohlo, kdyby se zjednodušil systém a firmy mohly velice jednoduše a za poměrně lukrativních podmínek dostávat podporu státu a zakládat si učiliště samy. Pak si dovedu představit, že v Mladé Boleslavi bude řada lukrativních oborů a ta škola bude zcela plná. Nebo že si nějaká jiná úspěšná firma nebo dokonce drobný živnostník, pokrývač nebo řezník s nějakou praxí vezme učedníka.
To fungovat může a nevidím důvod, proč by to nebylo prestižní. Když si vyhlášený řezník někde na vesnici vezme každoročně jednoho nebo dva učedníky, tak tam ti kluci asi půjdou. To si myslím, že zvýší prestiž. Ne to, že ministerstvo svolá tiskovou konferenci.
