Zákon přináší revoluční změnu, kdy senioři a lidé s postižením dostanou na ruku peníze na zaplacení služeb, které potřebují.
Zákon se dotkne podle předběžných odhadů zhruba čtvrt miliónu lidí a zhruba sto osmdesát tisíc z nich už ví, že dostane oproti dosavadnímu systému přinejměnším několik stovek korun navíc.
Jde o lidi, kteří dostávali takzvané příspěvky na bezmocnost a jimž je na rozdíl od ostatních postižených přiznána částka automaticky.
Ti, kteří dosud pobírali nejnižší příspěvek na bezmocnost 472 korun, tak mají od nynějška nárok na dva tisíce.
Lidé, kteří byli v kategorii převážná bezmocnost a dostávali 944 korun, budou pobírat čtyři tisíce. Největšího nárůstu se dočkají ti, jimž byl přiznán dosu příspěvek za úplnou bezmocnost. Místo 1 770 korun dostanou osm tisíc.
Nejvíce je přitom lidí s částečnou bezmocností a nejméně lidí s úplnou bezmocností.
Úřady začnou rozhodovat
Příspěvky pro ostatní postižené začnou úřady nyní určovat. Nový systém je zatím v počátcích, obce s rozšířenou působností společně s lékaři teprve začnou posuzovat první klienty a přidělovat peníze na potřebné služby.
Odpovědi na základní otázky ohledně nového zákona ČTĚTE ZDE
Podle expertů si novým zákonem přilepší hlavně tělesně postižení, mnohem diskutabilnější je přínos pro lidi s mentálním postižením.
O rizicích, které zákon přináší ČTĚTE ZDE
Obce čekají na peníze
Ještě před koncem roku se kraje obávaly, že nebudou mít potřebný obnos. Poslanci ale nakonec schválili navýšení peněz o tři miliardy, stejně tak vyslyšeli i nářek obcí a poskytli jim přes 400 milionů na platy nových zaměstnanců.
Ani obavy z pozdního doručení peněz se nakonec nenaplnily. Obce by je měly dostat na účet do patnáctého ledna.
V krajích však obavy z nedostatku peněz nadále panují. Zejména neziskové organizace se obávají, že je čeká boj o přežití.
Například ve Středočeském kraji to zatím vypadá tak, že nevládní organizace, které sociální služby poskytují nedostanou 25 milionů, které měli k dispozici v loňském roce.
"Ty peníze si necháváme jako rezervu pro naše zařízení, kdyby nastaly potíže," říká náměstek hejtmana Josef Vacek. "Uvidíme po prvním čtvrtletí, pak se rozhodneme, co dál."
"Jsou to naše zařízení, nemůžeme je nechat padnout," vysvětluje náměstek hejtmana Vacek, proč jsou domovy důchodců a ústavy sociální péče prioritou, přestože je zřejmé, že mnohdy neposkytují kvalitní služby.
Obnažená chyba
Paradoxně mají jisté peníze i domovy důchodců, ve kterých je podle odhadů bezmála polovina lidí, kteří nemají nárok na žádný příspěvek a přesto čerpají sociální služby.
Ukázkovým příkladem je domov důchodců v Chodově. Tam nemá na příspěvek nárok na 70 procent ze 131 jeho obyvatel.
"Obnažila se chyba starého systému," říká ředitel Okresního ústavu sociálních služeb a nový senátor Pavel Čáslava. "Obce si za peníze na sociální služby postavily domov důchodců a tím vyřešili problém s nedostatkem bytů."
Přestože většina chodovského domova důchodců nemá nárok na sociální služby hrazené státem, musí jim domov tři roky poskytovat ubytování za stejnou cenu, jakou platili dosud.
"Jediné, co můžeme je těmto lidem kromě ubytování už neposkytovat žádné další služby, které až dosud měli, jako úklid, nákupy, či doprovod k lékaři," říká Čáslava.
Peníze do deseti dnů
Trápení přinesl nový zákon i obcím s rozšířenou působností, právě na nich leží většina úkonů.
"Stát nenechal obcím dostatečný čas na přípravu, a přinese to řadu technických problémů," říká Jakub Pobiš ze Sdružení měst a obcí. "Ale to hlavní získat potřebné peníze se nám podařilo."
Jaké konkrétní potíže nový systém přinese zatím ve většině měst netuší.
"Zatím je jisté jen to, že potřebujeme více zaměstnanců. Problémy zjistíme, až se ten systém rozběhne, dnes jsme se na to teprve připravili," říká Marcela Varadníková, vedoucí sociálního odboru v Sokolově. "Peníze bychom měli dostat do deseti dnů, do té doby ještě žádnou dávku vyplácet nebudeme."
