Zákon o sociálních službách, který byl přijat na jaře a byl označován jako revoluční, začne platit od ledna nového roku. Ukázalo se však, že kvůli nedostatku peněz může postiženým spíš ublížit, než jim pomoci.
Demonstrace před krajskými úřady velkých měst neměly takovou účast, jakou organizátoři čekali. Například v Praze se sešla asi stovka protestujících, v Olomouci pak přibližně dvojnásobek.
"Chceme jen upozornit na vážný problém, který tu je," říká předseda Národní rady zdravotně postižených a organizátor akce Václav Krása.
Zítra by sněmovna měla rozhodnout, zda vyčlení tři miliardy korun, které na rozjezd zákon potřebuje.
Tři miliardy
Před měsícem totiž kraje varovaly, že na sociální služby dostanou o polovinu méně peněz než v předchozích letech. To povede k zániku mnoha organizací, které pomáhají seniorům a lidem s postižením.
Potřebné peníze, zmíněné tři miliardy, našel po kritice poslanecký výbor pro sociální politiku a zdravotnictví před třemi týdny v kapitole nemocenského pojištění. Rozhodnout se ale musí na plénu sněmovny.
"Dá se předpokládat, že to dopadne dobře a náš návrh projde," doufá šéfka výboru Alena Páralová. "Vzhledem k tomu, že to je v rámci jedné kapitoly, tak by to mělo být průchodné."
Přesto je na šest tisíc lidí odhodláno vyrazit zítra ve všech krajských městech do ulic. Hlavní demonstrace je plánována na Malostranské náměstí v Praze.
Odtud je budova sněmovny vzdálena několik desítek metrů a prostestující předají poslancům petici s 20 tisíci podpisy, které se přimlouvají za navýšení peněz.
Krajům chybějí peníze
Zákon o sociálních službách měl vést k rušení velkých ústavů, zlepšit život lidí s postižením a dostat je do společnosti. Na první pohled přináší norma opravdu revoluci. Klienti dostanou peníze "na ruku", budou si moci vybírat, jakou pomoc si z nich zaplatí.
Součástí změny má být tedy možnost zvolit si službu, která klientovi vyhovuje. Kraje však vyslaly varovný signál, že peníze na alternativy k ústavním zařízením nebudou. Klienti tak dál nebudou mít na výběr.
"Hrozí kolaps sociálních služeb," řekl před časem náměstek středočeského hejtmana Josef Vacek. Zatímco letos mohl rozdělit na sociální služby 800 milionů korun, na příští rok má dosud přislíbeno pouze 480.
"Jsme z toho schopni na pět měsíců zajistit provoz zařízení, která zřizujeme, tedy ústavy sociální péče a domovy důchodců," říká Vacek. "Ale nebudeme mít už peníze na dotace pro neziskové organizace."
"Zdroje, které máme přislíbeny, nepokryjí potřeby," říká také šéf sociálního odboru Královéhradeckého kraje Martin Sháněl.
Znepokojená Asociace krajů se proto obrátila dopisem na ministerstvo práce a sociálních věcí a na resort financí.
Kromě problémů s financováním přináší nový zákon i řadu dalších rizik - bude znevýhodňovat lidi s těžkým mentálním postižením a dál bude podporovat ústavy sociální péče oproti alternativním službám. VÍCE ČTĚTE ZDE
Nadbytečná péče
Podle zkušeností z praxe by velká část klientů ústavů mohla žít s větší či menší dopomocí v běžném prostředí.
Odborníci v Královéhradeckém kraji odhadli, že dokonce 40 procent klientů krajských domovů důchodců čerpá péči, kterou nepotřebuje.
"Platíme tam z našich daní čtyřiadvacetihodinovou péči i lidem, kteří ji nepotřebují," potvrzuje Václav Krása, předseda Národní rady zdravotně postižených. "V současné době ale není jiná možnost než tam tyto lidi nechat dožít, je to už jejich domov. Proto teď paradoxně lobbuji i za peníze pro ústavní zařízení. Ti lidé by jinak skončili na ulici."
Václav Krása ale doufá, že tato situace povede k pozvolné změně. "Ústavní zařízení už nebudou přijímat lidi, kteří jejich péči skutečně nepotřebují, protože tito lidé by podle nového zákona už neměli dostávat od státu peníze."
