Praha - Souhlas s Pařížskou dohodou zní na první pohled jen jako nudná formalita, jenže právě u tohoto bodu se očekává ostrý střet mezi poslanci, kteří se v úterý sejdou na své poslední předprázdninové schůzi. Na dohodě o ochraně klimatu, která bude hned mezi prvními body programu, se můžou pořádně "zaseknout". Přitom tento týden zákonodárci potřebují projednat ještě řadu důležitých zákonů, které jinak spadnou pod stůl.
"Čtyřikrát se už smlouva projednávala a čtyřikrát se ODS postarala o to, že tento bod nebyl dokončen. A pokud vím, jsou ochotni udělat cokoliv, aby schválení bránili až do voleb v rámci svého 'svatého' boje proti klimatickým změnám," potvrzuje pravděpodobné komplikace ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Pařížská dohoda je "jeho" bod. Česká republika byla jedním z mnoha států, které s ní v roce 2015 v Paříži souhlasily, jenže na rozdíl od většiny ostatních ji ještě v parlamentu neratifikovala. Podle Brabce jde přitom o formalitu, protože Česká republika bez potíží splní závazek z této dohody, podle kterého musí do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 procent oproti roku 1990.
Zejména ODS se ale nelíbí samá podstata dohody. Její poslanec Jan Zahradník už nahlásil, že v úterý bude proti smlouvě mluvit. Je velmi pravděpodobné, že vystoupí i další zákonodárci ODS, případně dalších stran.
"Oni jsou rozhodnuti zdržovat až do voleb, vím to od nich. Co ale máme dělat, když by obstrukce ODS mohly zcela zablokovat jednání sněmovny, která má v programu ještě mnoho důležitých věcí?" ptá se ministr Brabec a Zahradník mu odpovídá, že má právo vystupovat, jak chce.
"Budu vystupovat tak dlouho, až řeknu všechno k tomuto velmi důležitému problému. Nikdo mi ale nemůže podsouvat, že bych chtěl takto něčemu bránit, budu mluvit k věci a na to mám plné právo," tvrdí Zahradník.
Na definitivní schválení čeká několik zákonů
Vládní poslanci přitom potřebují, aby sněmovna tento i další polemické body přešla co nejrychleji, protože na schválení v posledním, třetím čtení čeká hned několik důležitých změn zákonů. Které to jsou? Živnostenský zákon, zákoník práce, zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, exekuční řád, vodní zákon, antidiskriminační zákon, zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi i regulace prostituce. A samozřejmě i ta nejdůležitější norma - zákon o státním rozpočtu.
"Nejdříve bude důležité překonat obstrukce u Pařížské dohody, a to tím spíše, že naprostá většina poslankyň a poslanců tuto dohodu podporuje," vysvětluje předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák s tím, že z ostatních projednávaných věcí je pro něj nejdůležitější zákon o nemocenském pojištění a o zaměstnanosti. První zákon přináší možnost dlouhodobého ošetřovného pro rodinné příslušníky, druhý zamezuje tomu, aby bylo možné zneužívat zaměstnávání zdravotně postižených.
Kromě toho by zaměstnavatelé s více než polovinou pracovníků se zdravotním postižením měli dostávat od státu vyšší podporu. Místo současných 9500 korun patrně 12 tisíc korun měsíčně. Jestli ale tento návrh projde a jaká přesně budou nová pravidla v této oblasti, ukáže až samotné jednání a hlasování poslanců.
Stejně tak i v případě ošetřovatelského volna bude běžet boj o jeho definitivní podobu do poslední chvíle. Většina poslanců je pro to, aby si takové volno, až tříměsíční, mohli vzít příbuzní na péči o vážně nemocné příbuzné. Jenže stále pokračují debaty o tom, zda k tomuto volnu bude nezbytný souhlas zaměstnavatele. Pokud by se poslanci drželi usnesení sociálního výboru, mohl by zaměstnavatel vyslovit "stopku" jen v případě vážných provozních důvodů.
Kromě sociálních zákonů se ovšem poslanci pustí i do dalších změn, které nejspíš vyvolají značné polemiky. Velké spory se čekají u památkového zákona, který prosazuje ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). "Kromě schválení státního rozpočtu patří památkový zákon mezi ty nejdůležitější, dohoda o jeho přijetí byla učiněna na koaliční radě," sdělil Aktuálně.cz místopředseda sněmovny za KDU-ČSL Jan Bartošek.
Při dřívějších jednáních ale patřil zrovna tento zákon k těm, které někteří poslanci velmi ostře kritizovali. Shoda koaliční rady proto ještě nemusí tolik znamenat. Čím více se blíží podzimní volby, tím méně funguje spojenectví v koalici, a naopak se zvyšuje nepředvídatelnost toho, kdo jak vlastně bude hlasovat. Poslední předprázdninová schůze, která je navíc předposlední v celém čtyřletém cyklu, o tom nepochybně přinese řadu důkazů.
