Praha - Poslanci vládní koalice "nastoupili" hned od středečního rána do lavic sněmovny, protože už o první bod programu se vedla dlouhá polemika. Šlo o možnost nasazení českých vojáků ve velmi citlivém prostoru Pobaltí v sousedství ruských hranic. Přes protesty komunistů byl nakonec tento návrh schválen, pro bylo 119 poslanců.
Hned po hlasování vyčetl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek vládní koalici, že bez pomoci opozičních poslanců by chyběly hlasy ke schválení.
"Řada z nás cítí, jak byl tento bod důležitý pro mezinárodní prestiž české zahraniční politiky. A jak neobyčejnou ostudu by Česká republika utrpěla, kdyby tento bod nebyl schválený, jakou bychom ztratili důvěryhodnost u našich spojenců v Evropě a NATO. Přesto jste nebyli schopni zajistit dostatečný počet vládních poslanců," uvedl.
Vládní návrh čelil od začátku protestům komunistické strany, jejíž zástupci opakovaně vystupovali proti. "Ještě nikdy nebyli nasazeni naši vojáci tak blízko hranic, je to nesmírně nebezpečné," tvrdil například komunistický poslanec Alexander Černý.
Za vládní koalici návrh hájili především ministři obrany Martin Stropnický (ANO) a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD), kteří naopak naléhali na sněmovnu, aby hlasovala pro. "Sněmovna by tento návrh měla rozhodně podpořit, měli bychom ukázat, že jsme spolehliví partneři v rámci NATO," prohlásil Zaorálek.
"Nedovedu si představit, že bychom návrhu nevyhověli. Touto podporou si vytváříme podmínky pro vlastní bezpečnost," přidal se ministr Stropnický.
Do Pobaltí chce vláda vyslat až 290 vojáků, v Litvě a v Lotyšsku by měli působit do ledna roku 2019. Češi mají být v Pobaltí v rámci "posílené předsunuté přítomnosti NATO" proti možným ruským hrozbám.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) hájí nasazení českých vojáků v Pobaltí:
Nechte těch keců, opřel se poslanec TOP 09 do komunistů
Sněmovní debata se postupně vyostřovala a vzdalovala je samotnému tématu nasazení vojáků. Někteří poslanci vyčítali komunistům, jak jejich strana zdevastovala v minulosti zemi a kolika lidem vzala život, komunisté dřívější totalitní režim hájili.
Hned po komunistovi Černém si vzal slovo poslanec TOP 09 František Laudát a označil vystupování komunistů za nehorázná. "Rusko předvádí gaunerství na Krymu i na Ukrajině. Nechte těch nehorázných keců, které na nás zkoušíte," prohlásil Laudát, což zvedlo z lavice šéfa poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika. "Pardon, já se omlouvám, že se komunisté v souladu s Ústavou a zákony této země odvážili říci svůj názor," reagoval ironicky a následně už vážně tvrdil, že názory jeho strany reprezentují názory značné části obyvatel země.
K Laudátovi se přidal například předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. "Dnes už ani netajíte, že jste pátou Putinovou kolonou," prohlásil Kalousek na adresu komunistů, kteří se dál bránili. "My se nechodíme radit na americké, čínské nebo ruské velvyslanectví," namítal například předseda klubu KSČM Pavel Kováčik s tím, že TOP 09 prý vede minulé války, a proto ztrácí u voličů.
Vyslání vojáků hodně podporovali i poslanci ODS, například šéf klubu Zbyněk Stanjura. "Když poslouchám komunisty, mám pocit, že dnešní materiál se jmenuje Vyhlášení války Rusku. O nic takového ale nejde. Komunisté si myslí, že by bezpečnost Evropy mělo zabezpečovat Rusko s Čínou. Já jsem bytostně přesvědčený, že bezpečnost občanů České republiky zajistí jedině NATO," uvedl Stanjura.
Za KDU-ČSL promluvil Ivan Gabal, který oznámil, že všichni lidovečtí poslanci vyslání vojáků podpoří. "Jestliže se někteří naši spojenci cítí ohroženi, máme jim poskytnout pomoc," uvedl k žádosti zemí Pobaltí Gabal s tím, že obavám těchto zemí rozumí. Připomněl přitom ruské napadení Krymu a východní Ukrajiny.
Tento důležitý bod měli poslanci schvalovat už v úterý večer, jenže vládní koalice neměla jistotu, že má dost hlasů na schválení. Proto navrhl předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák odložení na středu, což následně prošlo. Pro nasazení vojáků je potřeba 101 poslaneckých hlasů.
Senátu doporučil misi jednomyslně schválit branný a bezpečnostní senátní výbor. Náměstek ministra obrany Jakub Landovský na jeho jednání řekl, že do Litvy pojede do bojového uskupení, které sestavuje Německo, mechanizovaná rota do 250 lidí. Další jednotka zamíří do Lotyšska, kam do kanadského uskupení bude poslána minometná četa o velikosti do 40 lidí. Předpokládá, že výsledný počet vojáků bude o něco nižší, obrana si nechává rezervu pro případ potřeby. Za misi ministerstvo zaplatí do 363 milionů korun.
