Brno - Nejvyšší soud při rozhodování o osvobození exposlanců Petra Tluchoře, Ivana Fuksy a Marka Šnajdra vůbec neřešil to, že politici dostali za svůj odchod ze sněmovny nabídku funkcí ve státních firmách.

Státní zástupci tak neuspěli se svou argumentací, že jednání exposlanců už nebyl politický projev a klasická politická praxe, ale jednání, které vybočilo z rámce běžné politiky v Česku a jako takové může být trestně stíháno.

Soudci Nejvyššího soudu ale podle odůvodnění svého verdiktu přistoupili na argumenty obhájců expolitiků, že za politický projev krytý imunitou je potřeba pokládat i to, že se poslanec vzdá mandátu.

Projev je vzdání se mandátu

"Za takový projev je v daném případě namístě pokládat i (v daných souvislostech a s ohledem na dosud učiněná skutková zjištění) jednání obviněného, pokud tento v rámci výkonu svého poslaneckého mandátu odmítl vyjádřit svůj souhlas s přijetím označených (daňových) zákonů. Stejně tak lze označit za výkon jeho poslaneckého oprávnění i jeho další postoj, pokud se vzdal svého poslaneckého mandátu proto, aby umožnil pokračování vlády, která s přijetím uvedených zákonů spojila hlasování o vyjádření důvěry v ní," rozhodl senát vedený bývalým ústavním soudcem Vladimírem Jurkou v případě exposlance Marka Šnajdra.

Vzdání se mandátu, které soud označil za projev chráněný imunitou, podle soudců nelze použít jako jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu. Podobné argumenty podle soudu platí i u exposlance Petra Tluchoře.

"Pokud za daných okolností hlasoval o přijetí zákona (zdržel se hlasování) či vzdal se poslaneckého mandátu, nelze takové jeho jednání vztáhnout současně k naplnění všech znaků skutkových podstat již označených trestných činů, když takový projev je nejenom chráněn imunitou," rozhodli soudci.

Ti také podle zdůvodnění verdiktu nedostali informace, že by se jednání exposlanců mělo odehrávat mimo Poslaneckou sněmovnu, a není tak důvod rozhodnout jinak než u případu Víta Bárty. Šlo o případ o podezření z uplácení poslanců Věcí veřejných (VV) Jaroslava Škárky a Kristýny Kočí, soudci uvedli, že jednání, která se konala na půdě Poslanecké sněmovny, byť na uzavřeném zasedání poslaneckého klubu VV, spadají pod ochranu poslanecké imunity.

Bylo to všechno ve sněmovně

"Současně je také namístě uvést, že ani ze skutku popsaného v odůvodnění vzneseného obvinění nijak neplyne, že se tak mělo stát mimo půdu Poslanecké sněmovny či jejích orgánů," uvedli soudci. Vrchní státní zástupce Ivo Ištván v reakci na verdikt Nejvyššího soudu uvedl, že klíčové rozhovory o složení mandátu výměnou za placená místa ve státních firmách se odehrávala mimo sněmovnu. Proto chce ve vyšetřování pokračovat.

Státní zástupce i ve svém podání k Nejvyššímu soudu označil stanovisko, podle kterého jsou exposlanci stíháni za projev, kterým se vzdali mandátu, za nepravdivé.

"Podstatou příslušného skutku je to, že si obviněný (jako poslanec) nechal slíbit zvolení za člena dozorčí rady společnosti ČEPRO, a. s., výměnou za to, že nebude hlasovat proti předmětnému návrhu zákona, a následně se nechal do zmíněné funkce zvolit," uvedli státní zástupci v případě Marka Šnajdra.

K definitivní dohodě o výměně poslaneckých mandátů za funkce mělo podle státních zástupců dojít 6. 11. 2012, o den později se politici vzdali svých funkcí.

"Vytýkané jednání tak podle státního zástupce není pouhým projevem politické praxe jako například dohody představitelů politických stran o programových ústupcích v legislativním procesu nebo při dohodách o obsazení veřejných funkcí, ale vykazuje již znaky trestné činnosti," uvedli státní zástupci ve svém vyjádření k Nejvyššímu soudu.

Na přezkum takového tvrzení ale neměli soudci Nejvyššího soudu nyní právo. Jejich verdikt ale do sporu příliš jasno nevznesl. Soudci sice uvedli, že se celé jednání exposlanců musí považovat za jeden skutek, další šetření ale nevyloučili.

"Nejvyšší soud se nemůže v rámci svého (takto přijatého) rozhodnutí dále vyjadřovat k tomu, za jakých okolností se svého poslaneckého mandátu vzdal a co jej k tomu vedlo. Takové úvahy mohou již být případným předmětem dalšího šetření orgány činnými v trestním řízení," uvedli soudci.

"Je tak konečně namístě uvést, že bude věcí orgánů činných v trestním řízení, jaký budou volit ve věci obviněného další postup," rozhodli soudci.