Praha - Soud opět zamítl část žaloby porodní asistentky Ivany Königsmarkové z Unie porodních asistentek týkající se náhrady pěti milionů korun za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním. Nárok je podle verdiktu Obvodního soudu pro Prahu 2 promlčený. Naopak jí přiznal 720 tisíc korun za ušlý zisk od listopadu 2011 do prosince 2013. Rozsudek není pravomocný, zástupkyně Königsmarkové avizovala, že se proti němu odvolá k pražskému městskému soudu.
Porodní asistentka čelila obvinění kvůli domácímu porodu, při kterém v roce 2009 zemřelo dítě. Obžaloba tvrdila, že se žena dostatečně neinformovala o předchozích porodech rodičky a poté přehlížela problémy, jež matka měla, a neposlala ji do nemocnice. Když se dítě začalo dusit, neprovedla podle obžaloby řádnou resuscitaci.
Soudy nejprve Königsmarkovou pravomocně potrestaly podmínkou a zákazem činnosti, po zásahu ústavních soudců byla před třemi lety zproštěna viny. V prosinci 2014 Nejvyšší soud zamítl dovolání nejvyššího státního zástupce proti osvobození.
Soudkyně Šárka Henzlová trvá na tom, že je nárok na nemajetkovou újmu promlčený. Stejně rozhodla i loni na podzim, rozsudek ale zrušil odvolací pražský městský soud, který nařídil, aby se soudkyně nárokem znovu zabývala a posoudila soulad námitky promlčení s dobrými mravy. O majetkové újmě rozhodoval soud poprvé.
"Žalobě bylo vyhověno v případě škody, která prokazatelně vznikla a která byla v přímé souvislosti s nesprávným úředním postupem (trestním stíháním)," řekla dnes Henzlová. Náhradu ušlého zisku uznala podle znaleckého posudku, který si soud nechal k případu zpracovat.
Mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkový Radek Ležatka řekl, že s případným odvoláním vyčká stát do doby, než obdrží písemné odůvodnění rozsudku. Další postup dohodne s ministerstvem spravedlnosti, které porodní asistentka žaluje.
Zástupkyně Königsmarkové Adéla Hořejší novinářům po skončení jednání řekla, že se proti rozsudku odvolá. Nesouhlasí s dobou, za kterou byl Königsmarkové ušlý zisk přiznán a s tím, že další nároky za majetkovou újmu soud zamítl. Požadavek na nemajetkovou újmu podle ní promlčený není.
Šestiměsíční promlčecí doba podle Hořejší neběžela po dobu, kdy po pravomocném osvobození rozhodoval Nejvyšší soud o dovolání podaném nejvyšším státním zástupcem v neprospěch obžalované. Podle soudkyně se ale počátek lhůty počítá od pravomocného rozhodnutí, tedy od dubna 2014. Nejvyšší soud o dovolání rozhodl na konci roku, žalobu Königsmarková podala v květnu 2015.
"Stát ve věci promlčení opakovaně rozhoduje a je zjevné, že běh promlčecí doby není zcela jasný. My vycházíme z toho, že každý jednotlivec by měl být odškodněn za komplexní protiprávní zásah státu, to znamená i za období, kdy bylo podáno dovolání. Pokud by tato část nebyla odškodnitelná, pak by stát mohl tvrdit, že je část trestního řízení, kdy může zasahovat do lidských práv libovolně a svévolně," řekla dnes Hořejší.
Právníci Königsmarkové v minulosti upozorňovali i na případ bývalého ministra dopravy Víta Bárty, u kterého soudci rozhodli, že lhůta neběžela a on tak svou žalobu kvůli zadostiučinění za svou korupční kauzu podal včas.
"Chtěla bych podotknout, že nad rámec toho, zda nárok je či není formálně promlčen, je základ slušnosti, aby stát převzal zodpovědnost za své nezákonné a protiústavní jednání a minimálně udělal ten bazální krok, aby se omluvil, protože omluva a promlčení spolu nesouvisí. Tím, že stát odmítá převzít zodpovědnost za své protiprávní jednání, dává svým občanům informace, že může dělat cokoliv," dodala Hořejší.
