Návrat k přirozenému lesu. V Česku poprvé za rok vysadili víc listnáčů než jehličnanů

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
21. 3. 2021 7:10
Výsadba listnatých stromů v Česku zesiluje. Vůbec poprvé v historii lesníci vysázeli více listnáčů než jehličnanů, vyplývá z informací uvedených v nejnovější Zprávě o životním prostředí 2019. Na troskách stromů zničených suchem, vichřicí a kůrovcovou kalamitou tak mohou vzniknout rozmanitější a silnější lesy méně náchylné vůči hrozbám změny klimatu, shodují se lesníci.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

České lesy prožívají devastující období. Roky sucha a kůrovcové kalamity změnily velkou část dříve zalesněného Česka k nepoznání. Na holinách zanechaných po zničených stromech ovšem pomalu rostou lesy nové. Užijí si je až příští generace. Právě místa po kůrovcem a suchem zničených stromech poskytují prostor pro výsadbu listnatých stromů, která pod vlivem kalamity značně zrychlila. Listnáčů tak přibývá v míře, kterou Česko nepamatuje.

Jak odhalila Zpráva o životním prostředí za rok 2019, kterou ministerstvo životního prostředí zveřejnilo letos v únoru, předloni bylo listnáčů vůbec poprvé v historii země vysazeno víc než jehličnanů. Podle statistik o obnově lesa byly listnaté stromy zasazeny na 14 716 hektarech, jehličnaté pak na 13 954 hektarech.

Jak Aktuálně.cz sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý, cílem je vybudovat nový, stabilnější les. "Takový druhově pestrý les bude mít větší předpoklad prosperovat a vydržet v případě změny klimatu a přírodních podmínek. S druhovou pestrostí klesá riziko, že nějaká nepříznivá změna přírodních podmínek v průběhu života lesa způsobí jeho plošný rozpad, jako tomu bylo u smrkových lesů," popsal.

Z listnatých stromů vůbec nejvíce lesníci sázeli buky - plocha jejich sazenic zaujala 7 159 hektarů, což je téměř o dva a půl tisíce hektarů víc než v roce 2018. Právě buky jsou vhodné jako náhrada za kalamitou zničené smrky ve středních polohách. V nížinách se pak sázely zejména duby doplňované lípami, habry nebo javory.

"Zvýšený zájem lesníků a vlastníků lesa je i o takzvané přípravné dřeviny, jako je bříza, olše a osika, a to zejména pro jejich příznivý vliv na vývoj lesa na kalamitních holinách," doplnil Bílý. I přesto byl podle statistik ministerstva životního prostředí nejvíce vysazovaným druhem roku 2019 stále smrk s plochou 8 739 hektarů.

Co se týče lesů, které spravuje armáda, listnáče již v plánu výsadby dominují dlouho. "Konkrétně v roce 2019 jsme vysadili 22,5 milionu sazenic na ploše přes 3,5 tisíce hektarů a listnáče tvořily 70 procent této obnovy," sdělil mluvčí  Vojenských lesů a statků ČR Jan Sotona.

Fakt, že se sázelo zejména na místech, kde v minulých letech řádila kůrovcová kalamita, dokládá i výčet krajů s nejvýraznější obnovou lesa - na prvních místech se umístily kraje Olomoucký, Jihomoravský, Jihočeský a také Vysočina.

Kolik stromů se uchytí, rozhodnou jarní teploty

Nicméně nikdy není jisté, kolik sazenic se nakonec uchytí. Sucho a extrémní teplo, jaké v Česku panovalo mezi lety 2015 a 2019, neničí pouze starší stromy, zhoršují podmínky pro růst i u čerstvě vysazených stromků. O tom, jak úspěšná výsadba nakonec bude, tak rozhodne až počasí v tomto roce i dalších letech. "Loni počasí novým výsadbám přálo, letos je dostatek sněhu a tím i dostatek vody. Rozhodující budou jarní teploty i to, zda bude nadále dostatek vláhy," vysvětlila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Sázení listnáčů je navíc složitější a zpravidla také dražší, než je tomu u jehličnanů - kvůli odlišnému stylu růstu je při obnově lesa potřeba asi dvakrát tolik sazenic.

Tím ovšem starosti nekončí. Když už se stromek uchytí, je potřeba jej ochránit před spárkatou zvěří, jako jsou jeleni nebo daňci, pro kterou je listnáč zpravidla atraktivnější k okusu. Často tak bude osud stromů záviset na zodpovědnosti myslivců. "V případě řádně vedené myslivosti a vyváženého stavu spárkaté zvěře a lesního prostředí nemusí být nutně ochrana listnáčů nákladnější než jehličnanů," upozornil Bílý.

Ubude smrků, jilmů i jasanů

Jehličnany v současné době tvoří 71 procent skladby tuzemských lesů, přirozeně by přitom měly zabírat jen asi polovinu svého současného stavu. Na toto vysoké číslo se dostaly zejména v posledních 200 letech, kdy lidé cíleně vysazovali plantáže smrků a borovic. Toto monokulturní prostředí je ale velmi náchylné právě k hrozbám, jako je sucho a kůrovec.

Legislativně je výsadba listnáčů podmíněna od roku 1996, cílem je dostat se na odborníky doporučovanou hodnotu pro české lesy, tedy asi 64,4 procenta jehličnanů a 35,6 procenta listnáčů. Lze tak očekávat, že listnatých stromů bude v příštích letech v Česku dále přibývat. 

"Zdá se, že velký zájem je především o duby, které jsou vhodné k pěstování na většině území Česka mimo vyšších poloh našich hor," upozornil Bílý. Ubyde naopak stromů, které v současnosti čelí řadě hrozeb - kromě kůrovce je může ohrožovat například i houba václavka. Nepůjde jen o smrky, vlivem houbových onemocnění lze očekávat úbytek jilmů a jasanů. 

Jouklová ovšem upozornila, že cílem není nasázet co nejvíce listnáčů, ale vytvořit druhově pestré lesy. "I listnaté dřeviny mají své choroby a škůdce. Ale již současná dřevinná skladba lépe odráží měnící se podmínky. Změny, které se dějí, rozhodně nejsou malé," dodala.

Lesníci každý rok za normálních podmínek obnoví asi jedno procento lesů. Ty v průměru v Česku rostou asi 115 let. Kůrovcová kalamita ovšem v posledních letech obměnu lesů značně urychlila.

"Nárůst výsadby listnáčů je velmi pozvolný a opticky či statisticky zdánlivě pomalý, v současnosti však obnovujeme holiny po celoplošném rozpadu smrkových porostů. Je to nyní opticky viditelnější a statisticky významnější," doplnil Bílý.

Video: Vliv klimatické změny na kůrovce v českých zemích

Video: Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 minutami

Babiš přijal nového slovenského premiéra Hegera

Premiér Andrej Babiš v Kramářově vile přivítal předsedu slovenské vlády Eduarda Hegera, pro kterého jde o první zahraniční cestu od nástupu do funkce.

Už dopoledne Hegera přijal prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech. Po setkání uvedl mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru, že státníci ocenili výborné vzájemné vztahy, shodli se o důležitosti spolupráce v rámci visegrádské čtyřky (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a hovořili o ekonomické obnově po koronavirové pandemii.

Heger se odpoledne setká také s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a šéfem sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO).

Zdroj: ČTK
před 7 minutami

Americký ministr zahraničí Blinken přijel neohlášeně do Afghánistánu

Americký šéf diplomacie Antony Blinken přicestoval do Afghánistánu na neohlášenou návštěvu. USA plánují stáhnout ze země své zbývající vojáky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy