Praha - Projednávání zákona o státních úřednících, zřejmě nejvíce klíčového předpisu z těch, které kabinetu Petra Nečase do konce tohoto volebního období zbývá projednat, vláda ve středu přerušila.
Vrátit by se k němu měla za dva týdny. Poté, co se k němu sejde pracovní skupina ministrů.
"Proběhne jednání ministrů, na němž bude vzato v úvahu také vyjádření Evropské komise - následně bude jasné, zda a co se bude v předloženém návrhu zákona měnit," řekl k tomu mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák.
"Přetrvávají desítky nevyřešených rozporů, o nichž bude nutno rozhodnout politicky, proto se sejde šest až sedm ministrů a bude se snažit sjednotit vládní pohled na tento zákon," specifikoval to blíže po jednání vlády ministr financí Miroslav Kalousek.
"Schválit tento zákon do konce roku stihneme, v tomto ohledu však nevylučuji využití mimořádné schůze, což je legitimní politický nástroj," dodal.
Návrh, který podle svých předkladatelů slibuje odpolitizování, profesionalizaci a stabilizaci státní správy, je kromě jiného také zásadním pro další čerpání evropských peněz.
Vzhledem ke svému významu vyvolává mezi mnohými institucemi poměrně velkou kontroverzi (dokument s připomínkami má úctyhodných 333 stran), zásadní připomínky k němu mají mimo jiné ministerstvo financí Miroslava Kalouska či úřad vlády prostřednictvím vicepremiérky Karolíny Peake.
Peake: "Návrh neřeší odpolitizování státní správy"
"Návrh zákona o úřednících musí být změněn tak, aby personální pravomoci nad úředníky - nikoli náměstky a politickým vedením - neměl politik, ale například státní tajemník. Nedostatečné odpolitizování státní správy v předloženém návrhu bylo hlavním rozporem mezi mnou a ministerstvem vnitra," nechala se v souvislosti s tímto bodem jednání slyšet Peake.
Kalouskovo ministerstvo potom kritizuje zejména náklady, které s sebou zavedení zákona přináší - jeho odhady se podle předložených podkladů pohybují pro příští rok ve výši asi 3,1 miliard a v následujících letech potom kolem tří miliard ročně.
Tyto údaje se však zásadně liší od těch, které předpokládá ministerstvo vnitra. Finanční dopady zákona by se měly podle jeho odhadu pohybovat v příštím roce okolo částky 519,5 milionů korun.
Nejvýznamnější položky tvoří příspěvek na ošacení, při jehož plošném zavedení (počítá se s však s tím, že bude jednotlivými institucemi výrazně omezeno) by se mohly náklady (přibližně 6,5 tisíce korun na jednoho úředníka) vyšplhat až na nějakých 455 milionů ročně.
Ministerstvo však počítá s tím, že by se tento příspěvek nakonec týkal přibližně deseti procent ze všech úředníků.
Úřednické zkoušky a úřednické hodnosti
Další významnou položku by v příštím roce představovaly náklady na vzdělávání a provádění úřednických zkoušek, které by nově museli úředníci absolvovat. V prvním roce platnosti zákona se odhaduje částka ve výši asi 381 milionů korun, v dalších letech by se již mělo jednat o řádově nižší náklady.
Maximální náklady na jednu z novinek, které návrh do legislativy přináší, tedy "další odstupné" jsou vyčísleny na 110 milionů.
Toto odstupné by se týkalo těch úředníků, kteří ve státní správě působí alespoň deset let - v takovém případě by se tříměsíční odstupné navyšovalo o dva měsíční platy, v případě dvaceti let potom dokonce o čtyři.
Jeden z rozporů mezi oběma ministerstvy se potom týká například zavedení úřednických hodností (návrh počítá s hodnostmi vrchní rada, rada, vrchní tajemník, tajemník, vrchní referent, referent a asistent), které považuje za archaické.
"Kromě nesmírné administrativy při zavádění by označení úředními hodnostmi vedlo ke zbytečným věcným a provozním nákladům například příprava nových smluv při udělení hodnosti a její změně, průběžné změny v personálních informačních systémech, průběžné monitorování a evidence hodností úředníků, s kterými pracoviště komunikuje vně úřadu a podobně," citujeme z připomínky.
Bez zákona nebudou unijní peníze
Přijetí tohoto návrhu je podle ČRo Radiožurnál jedním z doporučení, které pro jednotlivé členské země vydává Evropská komise.
"Kvalita státní správy je jednou z ex-ante podmínek pro čerpání evropských peněz v programovacím období 2014-2020", cituje Radiožurnál z Doporučení pro Českou republiku. Podle Komise je totiž současný stav jednou z hlavních příčin tuzemských problémů s čerpáním evropských peněz.
