Praha - Sesuv na dálnici D8 znemožnil jakoukoli předpověď, kdy bude dokončena. Tvrdí to ministr dopravy Zdeněk Žák. "Myslím, že to dnes neví nikdo," prohlásil v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Stejně tak se nedá předpovědět, kolik bude šestnáctikilometrová dálnice stát. Dosavadní šestnáctimiliardový rozpočet bude překročen minimálně o náklady, které bude stát odstranění sesuvu.

Nejpravděpodobnější z informací o D8 je dnes naplnění hrozby, že Evropská unie neproplatí ani část peněz, které český stát do dálnice investoval. "Mám obavu, že je riziko i u dalších dopravních projektů. Nechtěl bych být poslem špatných zpráv, ale skoro máme jistotu, že korekce budou obrovské," doplnil ministr.

A.cz: Může tedy být víc dálnic, které nebudou proplaceny?

Samozřejmě, a je to jeden z důvodů, proč tak striktně tlačíme k dodržování vysoutěžených podmínek firmy, které opravují D1. Málokdo si uvědomuje, že kdybychom ustoupili těm velmi ultimativním tlakům, tak nejen bychom tím popřeli sami sebe, když říkáme, že se už nemůže dělat ze státu dojná kráva tzv. vícepracemi. Dostali bychom se také do rozporu s vlastním českým právem, ale nejhorší by bylo, že přijede evropský úředník a škrtne nám peníze. Celá ta stavba pak ztratí smysl. Upřímně řečeno, při celé modernizaci D1 bylo hlavní motivací vyčerpat peníze, jenom naši předchůdci nenašli odvahu to říct občanům. Cílem není větší komfort řidičů, ale snaha vyčerpat co nejvíc prostředků.

A.cz: Přijdeme tedy o desítky miliard z evropského rozpočtového rámce 2007-2013?

Co nedokážeme zachránit a co zatím nedokážeme ani popsat, jsou hříchy minulosti. V České republice mohla projít losovačka, když ale evropský úředník narazí jenom na stín pochybnosti ohledně splnění standardních předpisů při utrácení evropských peněz, nemilosrdně celou investici škrtne. A pozor, pak je škoda dvojnásobná. Nejen vrátíme do evropského rozpočtu peníze, se kterými jsme počítali, ale zároveň musíme v českém státním rozpočtu najít peníze, abychom stavbu uhradili dodavateli. Za jeden hřích je dvojnásobný trest.

Absolutní nedostatek pokory

A.cz: Dálnice D8 bude mít problém s proplacením z evropských fondů, protože byla schválena v rozporu s evropských právem. S tím souvisí otázka, kdy bude dokončena, protože kvůli proplacení musí stihnout termín do roku 2016. To se podaří?

Nevím a myslím si, že to nedokáže říct nikdo.

A.cz: Jak mohlo dojít k takovému zdržení? Když se stavba začínala, tak se počítalo s dokončením v roce 2010.

Nejde jen o D8. Společným jmenovatelem toho, co bylo špatně v minulém období, byl absolutní nedostatek pokory. Když se podíváme na řadu infrastrukturních děl, mimo jiné na D8, tak to vypadá, jako bychom ztratili soudnost. Naprosto arogantně, bez vztahu k reálnému prostoru, bez představy o tom, jak vlastně má to dílo sloužit, jsme ho naplánovali po špatné trase, tím nejhorším geologickým prostorem. To stavbu prodražuje nejen v počátku, ale na celou dobu jejího života.Známý sesuv na D8 vznikl na místě, kde se země hýbala vždycky. Všichni starousedlíci vám řeknou, že to je nejhorší místo v okolí, a my jsme tam arogantně postavili nějakou dálnici.

Podívejme se také na potíže s železničními tunely na koridoru Ostrava-Bohumín-Žilina. Tam naši předkové bez jakékoli techniky věděli, že bude lepší udělat tunel trochu do oblouku, i když bude trochu delší a dražší. Pokorně se vyhnuli problematickému úseku. My jsme dnes novou trať vedli arogantně nejhorším prostorem a neptejte se mě, kolik to stálo peněz navíc.

A.cz: Přece není možné dopředu odhalit všechny možné komplikace…

Ano, co je ale nejvíc neuvěřitelné, my tady máme tendenci pořád zkoumat a zkoušet nevyzkoušené. Mám tu krásný doklad, knihu Jana Antonína Bati "Budujme stát pro čtyřicet milionů". Je to nádherné čtení, které ukazuje, že jsme vlastně nemuseli nic vymýšlet. Kniha publikuje výsledek činění armády ekonomů a techniků z první republiky, kteří navrhli nejfunkčnější a nejlevnější síť infrastrukturních staveb v celém tehdejším Československu. Navrhli ji tak, že ty stavby vedou daleko nejpříznivějšími geologickými a povětrnostními podmínkami, že s minimální délkou obsluhují největší možné území. Mají tam ekonomické kalkulace, jsou tam dokonce kalkulace externalit. Genialita spočívala v tom, že jednou stavbou vyřešili několik problémů. Například D1 byla plánována v úplně jiné ose, a kdyby se v dobách minulého režimu podle této knihy postavila, obsloužila nejen základní tranzitní potřeby, ale vyřešila by potřeby i několika regionů. Stačilo by postavit pár krátkých přivaděčů.

Víc problémů, než je nutné 

A.cz: Ministr dopravy nemůže říci, kdy bude dokončena dálnice D8 za 16 miliard korun. To je z toho důvodu, že nevíte, jak dopadne geologický průzkum v nestabilním území, kde se na dálnici sesunul kus svahu?

To není jen o tom. V momentě, když začínám stavbu takhle naslepo a nemám zodpovězeny základní podmínky, tak je to stejné, jako když máte hromadu odpadků a tu hrnete před sebou. Pokud si neřekneme, že se odpadky musí uklidit, že se problémy musí vyřešit, tak nedokončíme, co jsme chtěli.

Tím, že jsme celou stavbu začali hrnutím problémů před sebou, tak už ji můžeme dokončit jen jako špatnou stavbu, u které bude jediným důvodem dokončení to, že nechceme přestat na půli cesty. Navždy už zůstane, že vede ve špatné trase, že je špatně technicky vyřešena a že bude vždycky s sebou nést víc problémů, než je nezbytně nutné. Ale mimochodem, opět jako řada dalších staveb. Podívejte se na D1. Když si uděláte klimatickou mapu České republiky a podíváte se na místo, kde se nejhůře bojuje například se sněhem, tak ho najdete na D1 okolo Větrného Jeníkova.

A.cz: Při dopravních stavbách vzniká řada problémů, možná zbytečně. Může se jim ale vláda a její instituce vyhnout?

My se pokoušíme o průlom, ale celý problém nevyřešíme my a nevyřeší ho ani příští vláda. Ale můžeme už konečně říci, že v tomhle státě bychom měli především hájit a kopat za zájmy občanů. Starat se o to, aby odsud neunikaly peníze tak obrovským proudem, jako se to dělo dosud, a snažit se o to, aby sem ty peníze plynuly. Možná to vypadá primitivně, ale dokud si tuto základní pravdu neřekneme, tak se nic nehne.