Praha - Vláda dnes schválila takzvanou Bílou knihu terciálního vzdělání - dokument z dílny ministra školství Ondřeje Lišky (SZ), který je východiskem pro reformu univerzit.
"Chceme, aby vysoké školy daly šanci ke studiu všem bez rozdílů," prohlásil premiér Mirek Topolánek (ODS). A upozornil, že "za této vlády zcela určitě nebude zavedeno školné".
Přesto by měl vzniknout nový systém sociální podpory pro studenty.
Šéf státní pokladny Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) už dříve avizoval, že nepřipustí žádné mimořádné rozpočtové výdaje.
Liška tvrdí, že o zvýšení sociálních výdajů nepůjde. "Podpora studentů by měla vypadat tak, že každý studující bude dostávat studijní grant, což jsou prostředky, které dnes dostávají studentovi rodiče," vysvětlil v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Aktuálně.cz: Rodiče vysokoškoláků dnes přece nedostávají studijní grant?
Pokud dítě studuje, dostávají na něj rodiče přídavky na děti a slevu na dani. Tyto prostředky budou dostávat přímo studenti formou studijního grantu. Existovala by i možnost výhodných půjček a možnost výhodného spoření na vzdělávání.
A.cz: Půjčky by byly výhodnější než hypotéky a spoření výhodnější než stavební spoření?
Bylo by to podobně výhodné. Stát by systematicky doplácel úroky a dával příspěvek na spoření. Tato změna finanční podpory studentů je dlouhodobě fiskálně neutrální, samozřejmě bude vyžadovat nějakou počáteční investici.
A.cz: Půjde o počáteční investici do fondu, který bude studentům půjčovat? Jak bude velká?
To se teprve bude modelovat na základě zákona, který musí mít nějaké parametry. Těch možností je, dá se říct, nekonečno. Jednáme o různých variantách, od minimalistických až po ty, kdy bychom zapojili financování z Evropské investiční banky.
A.cz: Máte pro reformu nějaký vzor v okolních zemích?
Model podpory studentů, o kterém uvažujeme, se v různých podobách objevuje v Holandsku a dalších zemích. Nejdůležitější na tom je, že nejde o peníze, které student dostane do kapsy a může s nimi libovolně hospodařit. Je to důležitý prvek systému, kdy se student konečně stává svobodným autonomním jedince, který sám rozhoduje o směru svého vzdělávání. Už dnes investují svůj čas, své peníze a peníze svých rodičů do vzdělávání, teď na ně přejde větší odpovědnost a to bude odpovídat vyšším požadavkům na kvalitu vzdělání, které jim školy budou nabízet.
A.cz: Chcete změnit zákony, podle kterých je vysokoškolský student třeba do třiceti let dítětem. Dokážete si ale představit, že se student například z Vimperka přestěhuje do Prahy, najde si ubytování a vysokou školu, sám se uživí a nebude muset spoléhat na rodiče?
Nejenom to. Umožní jim to mnohem lépe než dnes školy vybírat. Pokud bude naplněna ambice této reformy, totiž vznik hodnocení vysokých škol transparentním způsobem, pak si budou moci studenti zvolit bakalářské studium, zaměřené nějakým profesním směrem, budou moci jít na špičkové pracoviště, kde se dělá světový výzkum. Sami se rozhodnou, jak se budou chtít později živit a kolik chtějí do vzdělání investovat. Jestli si vezmou půjčku, jestli budou chtít předem na vzdělání spořit, to všechno bude nyní mnohem přehlednější. Oproti dnešku se tím rozšíří prostor pro volbu a lidé mohou být mnohem svobodnější, než jsou dnes.
| Čtěte blog Ondřeje Lišky na Aktuálně.cz | |
| Jak zlepšit vzdělávání školáků? Blogeři hledají odpověď |
