Praha - Sociální demokracie může již brzy stát před palčivým problémem. Na svém středečním vnitrostranickém referendu totiž těsnou nadpoloviční většinou souhlasila s tím, aby 40 procent všech kandidátů na kandidátkách do zastupitelstev i do Sněmovny tvořily ženy. Je ovšem otázkou, zda jich má dostatek.
Podle předsedkyně Ústřední komise pro referendum Moniky Hermanové má strana co nabídnout. "Nemyslím si, že by to rozhodnutí někdo chtěl zpochybňovat. Ty kandidátky na rovině krajů a Poslanecké sněmovny už dnes úplně bez žen nepřipadají v úvahu a dosažení 40 procent nepovažuji za problém," řekla Aktuálně.cz. Zavádění sankcí za nedodržení poměru žen tak podle ní nebude nutné. "Nevidím důvod, proč by jednotlivé kraje, pokud to bude zakotveno ve stanovách, což se očekává, toto rozhodnutí nerespektovaly," dodala.
Žena jako náhradnice
ČSSD ovšem již delší dobu "nejde příkladem" a ženy na vyšších příčkách politického spektra zoufale chybí. A to přes to, že jejich větší zastoupení má v programu již dlouhodobě. Stačí se podívat do vrcholné politiky. V současnosti má sociální demokracie 43 poslanců a pouze sedm poslankyň, 35 senátorů a jen 8 senátorek včetně místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové.
Přívětivější není ani pohled na současnou Sobotkovu vládu. Sociální demokracie v ní má pouze jednu ženu a tu navíc vybrala až na druhý pokus. Původně totiž nenavrhla ani jednu kandidátku, za což sklidila kritiku ze všech stran. Kandidát na post ministra práce a sociálních věcí Petr Krčál se ovšem kvůli osobní tragédii kandidatury vzdal a ČSSD ho strategicky nahradila Michaelou Marksovou Tominovou, shodou okolností bojovnicí za rovné příležitosti žen.
Návrh kvót
30 % - Na každé kandidátce musí být alespoň 30 % takzvaného "druhého pohlaví" - tedy žen, pokud jsou muži ve většině, a naopak.
Každá trojice - Zástupce "druhého pohlaví" musí být v každé trojici na kandidátní listině. Opatření má zabránit tomu, aby například ženy končily na nevolitelných pozicích. První dvě místa navíc musí vždy obsadit jeden muž a jedna žena.
Sankce - Strany by přišly až o 30 % příspěvku na mandát. V případě poslance by strana ročně přišla o 257 tisíc, u krajského zastupitele o 71 tisíc.
Podobná situace s nedostatkem žen se opakovala i při výběru eurokomisaře. Při sporech o to, kdo nakonec do Evropské komise zamíří, byl totiž jedním z rozhodujících vlivů právě fakt, že šéf Komise Jean-Claude Juncker chtěl své řady rozšířit o ženu. ČSSD ovšem vybrala pouze ekonoma Pavla Mertlíka, kompromisem se tak stala Věra Jourová, kterou dokázalo nabídnout ANO.
A nic by na celém stavu neměly změnit například ani blížící se komunální a senátní volby. ČSSD má v 21 největších městech jen tři kandidátky na primátorku – Evu Richtrovou ve Frýdku-Místku, Dagmar Waicovou v Teplicích a Marii Čápovou v Ústí nad Labem - a mezi sedmadvaceti kandidáty do Senátu jsou pouhé čtyři ženy.
"Kvalitní žena si pomůže sama"
Sociální demokracie i přesto nechce zůstat jen u stranické úrovně a o podobný krok se snaží i na té legislativní. Návrh novely volebního zákona, který právě v souladu s programem ČSSD předložil ministr vnitra Milan Chovanec, totiž počítá s kvótami pro ženy na všech kandidátkách. Strany, které by je tak neobsadily alespoň ze 30 procent ženami, by mohly přijít o třetinu státního příspěvku na mandát.
Za návrhem, kvůli kterému se strhla bouřlivá diskuse, a dokonce se hovořilo i o nutnosti měnit Listinu základních práv a svobod, si ale Chovanec příliš pevně nestojí. O nutnosti kvót totiž není přesvědčený. "Já osobně si myslím, že kvalitní žena se prosadí a nepotřebuje kvótu," řekl Chovanec v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ostatně názorově pevná není celá sociální demokracie právě ani v referendu. U otázky většího zastoupení žen na kandidátkách byl totiž výsledek nejtěsnější – pro bylo jen necelých 52 procent hlasujících.
