Praha - Zahodit stranickou legitimaci ve "jménu služby státu" - s takovým řešením počítá dosavadní náměstek ministra školství pro evropské fondy Michal Zaorálek (ODS) v případě, že bude postaven právě před volbu mezi stranou a svým současným postem.

"V minulosti jsem rezignoval na politickou funkci zastupitele městské části a v ODS zůstal jako zcela řadový člen bez politických ambicí. Pokud bych tedy stál před rozhodnutím, zda sloužit dále státu v jakékoli funkci a považoval bych svou práci za smysluplnou, rozhodl bych se analogicky se svým dřívějším rozhodnutím," říká Zaorálek.

Reaguje tak na dotaz, který vzešel poté, co se kandidát na post ministra školství, senátor Marcel Chládek z ČSSD, nechal slyšet, že právě Zaorálka by byl ochoten na ministerstvu udržet, navzdory tomu, že je z opačné strany politického spektra.

Plynulý přechod

Jako důvod takového kroku Chládek uvedl snahu udržet v případě strukturálních fondů "určitou kontinuitu".

"Vzhledem k tomu, že někteří z mých předchůdců měli problémy právě s častým střídáním na pozicích ve vedení strukturálních fondů, tak bych si dovedl představit, že náměstkem zůstane pan Zaorálek, byť je z pravicového spektra," citujeme z rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.

Jelikož by však podle budoucího ministra musel Zaorálek počítat s tím, že bude na úřadu působit jako úřednický náměstek, tak bude muset do budoucna počítat  - vzhledem k chystanému služebnímu zákonu - s tím, že by taková funkce nebyla slučitelná s členstvím v jakékoli straně.

Jak dříve uvedl server Česká pozice, Zaorálek začínal původně jako městský strážník a komunální politik za ODS na Praze 6 (podobně jako současný šéf odboru vzdělávací soustavy Jakub Stárek nebo někdejší ředitelka OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hana Podubecká).

Podle svých slov však Zaorálek časem na zastupitelský post rezignoval. "Již více než před sedmi lety jsem se rozhodl, že chci jít cestou služby státu ve státní správě a rezignoval jsem na politickou funkci zastupitele městské části. V ODS jsem zůstal jako zcela řadový člen bez politických ambicí," říká.

"Na MŠMT jsem nastoupil jako referent a důvodem byla odbornost a zkušenost úředníka státní správy," pokračuje.

Na ministerstvu ho poté čekala poměrně strmá kariéra - poté, co tam přibližně přes rok působil, povýšil v době, kdy své personální rošády na úřadu prováděl tehdejší ministr za Věci veřejné Josef Dobeš, z funkce vrchního ředitele pro evropské fondy na náměstka právě pro tuto oblast.

Horká křesla

Na původním Zaorálkově postu vrchního ředitele se za Dobešovy éry vystřídalo neobvykle velké množství osob - jeho předchůdci na této pozici byli Jan Vitula (TOP 09), který se s ministrem Dobešem dostal do ostrých sporů, Jaroslav Kuba a Jakub Hodinář (ODS; odešel na ministerstvo dopravy). Po Zaorálkovi si "užil" pouhé osmidenní působení na tomto postu Robert Plaga. Dita Schautová, pověřená následně vedením celé sekce, nakonec sama dala výpověď.

Bruselská kritika personálních rošád

Neustálé personální změny kritizovala - také vzhledem ke stavu čerpání evropských peněz - Evropská komise. Mimo jiné i proto došlo - po nástupu Petra Fialy - k výraznému personálnímu uklidnění (zřejmě z tohoto důvodu také nedošlo k žádnému výraznějšímu "vyvození odpovědnosti" za problémy s čerpáním evropských peněz); podobně opatrným zůstal také Fialův nástupce Dalibor Štys.

Trochu překvapením tak nakonec bylo odvolání vrchního ředitele sekce řízení Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace Jana Kříže, k němuž přistoupil v září minulého roku právě Zaorálek a o kterém informovala jako první Česká pozice.

Křížovo místo je od té doby prázdné, jak Aktuálně.cz potvrdil sám Zaorálek. "Probíhá již druhé výběrové řízení. Snad se napodruhé podaří během ledna někoho kompetentního vybrat," konstatoval.