Praha - Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) prosadil ve vládě svůj nápad sjednotit sociální dávky a převést je na speciální kartu, díky níž si jejich uživatelé budou moci služby platit.
Novinka, která má například zaručit, že si příjemce sociální dávky za peníze od státu nekoupí alkohol nebo cigarety, zajímá především banky. Ty mohou díky nové službě získat vedle 800 tisíc nových klientů správu nad osmdesáti miliardami korun. Na bankovní poplatcích tak může vydělat až stovky milionů.
Už v první půlce června vypíše ministerstvo tendr na provozovatele této služby. Kritéria jsou tajná, Drábkův náměstek Vladimír Šiška uvedl, že zvítězí ten, kdo nabídne nejvýhodnější podmínky pro celý systém.
"Silně se obávám, aby spousta peněz, které dosud sloužily přímo lidem, neodplynuly do nějakých institucí provozujících tu kartu a tam vlastně nepřinášely nic," obává se například senátor za ODS a bývalý pražský radní Milan Pešák.
Sám ji dokonce přirovnal ke kartě Opencard, která slouží jako elektronická jízdenka v Praze. "Opencard také měla spoustu pozitivních očekávání a příslibů. Posléze se však ukázalo, že je příliš drahá," uvedl.
Bance vydělají poplatky i služby navíc
Stát však ujišťuje, že za novou kartu nezaplatí ani korunu. Náklady půjdou na vrub banky, která vyhraje soutěž.
"Výrobní cena platební karty záleží na její kvalitě, vzhledu či nabídce různých funkcí. Minimem je jeden dolar, solidní karta přijde na dva až tři dolary a karta vybavená všemi nejmodernějšími funkcemi přijde až na pět dolarů," řekl Dalibor Chvátal, šéfredaktor webu Měšec.cz. Nová sociální karta by tak vítěze tendru mohla stát až 50 milionů korun.
Peníze si vezme zpět na bankovních poplatcích. Ty budou pro každou dávku jiné a právě jejich výše bude hlavním kritériem tendru.
"Systém bude stát banku prostředky, musí ty karty vyrobit. Logicky bude chtít peníze zpátky a my budeme posuzovat právě ten obchodní model, který nám banky v tendru nabídnou," vysvětlil Šiska.
Bankovní poplatky budou pro každý typ dávky jiné. "Jde o to, jestli jde o vázanou dávku nebo třeba podporu v nezaměstnanosti. Zda půjde na účet obchodníka nebo půjde o poplatek za výběr z bankomatu. Bude to více parametrů," vyjmenovává Šiška.
Banka však nebude moci strhnout peníze přímo z dávky. To může udělat v případě obchodníka, ke kterému klient se sociální kartou přijde. Poplatek za pronájem terminálu se pohybuje ve výši 2-3 procenta.
Další funkce i klienty ministerstvo nevylučuje
Sociální novinka se dotkne zejména dávek pomoci v hmotné nouzi, tedy příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení, a dále sociální podpory, do které patří rodičovský příspěvek, přídavky na děti nebo porodné. Placení kartou bude povinné také pro zdravotně postižené, čerpající některou z dávek omezenou na konkrétní účel včetně příspěvku na péči.
Karta zároveň nahradí dosavadní "tištěné" průkazy TP, ZTP a ZTP/P. Podle ministerstva by měla zabránit jejich zneužívání, protože nyní je lze relativně snadno okopírovat.
"Jestli bude provozovatel nabízet další funkce, nad tou platební kartou, například slevy, bonusy, to nebude předmětem našeho zkoumání," uvedl Šiška. Banka může držitelům karet nabízet třeba slevy nebo pojištění a tím vydělávat.
"Pokud ta banka bude chtít vrátit investice a vydělat, tak bude chtít nabídnout takové podmínky, aby klienti realizovali co nejvíce transakcí přes to, kde bude mít banka největší výnos. Zkrátka aby se to těm lidem vyplatilo," dodal.
Šiška rovněž nepřímo připustil, že kartu by v budoucnu mohli používat i další uživatelé, tedy nejen uživatelé sociálních dávek. "Předpokládáme, že v první etapě by bylo držitelem 800 tisíc klientů stávajícího systému," uvedl Šiška.
Ministerstvo očekává, že díky kartě ušetří 40 milionů korun ročně na dosavadních nákladech. "Jde hlavně o provoz pokladen a výdaje související s výplatou v hotovosti, díky tomu se zvýší i bezpečnost pracovišť," upřesňuje náměstek.
Nová Opencard? Nehrozí
Šiška odmítl, že by se stát pouštěl do risku jménem Opencard. "Projekt Opencard budoval vlastní infrastrukturu, je to vlastní řešení. Kdežto my se přidružujeme se službou k existující infrastruktuře, která je velmi efektivně využívána."
Karta Pražana, neboli Opencard, už stála pražský magistrát téměř miliardu, ačkoliv první odhady počítaly s nižší částkou. Ukázalo se rovněž, že karta nevydělává. Dělo se tak díky neprůhledným zakázkám zejména v oblasti IT technologií a služeb public relations.
