Sobotka bloguje o daních
Daňové experimety cenu benzínu nesníží
Odpověď na návrh stranického kolegy Milana Urbana snížit spotřební daň na benzín
To není apríl!
Reakce na plán vlády zdanit superhrubou mzdu
Na debatu o sazbách je ještě čas
Reakce na stranického předsedu Jiřího Paroubka, který veřejně zauvažoval, že by jeho příští případná vláda zvýšila daňovou progresi
Česko je rekordmanem ve zdražování
O vysoké inflaci
Praha - Největší opoziční strana nabídla svůj plán, jak vyřešit budoucí důchody pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky.
Neshodla se přitom s vládou na společné reformě, jejíž první část se koalici podařilo ve sněmovně prosadit.
Jeden z hlavních lídrů opozice, první místopředseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka kritizuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz vládní plán, podle kterého se sníží zaměstnancům sociální pojistné právě o 1,5 procenta. Tato částka se dosud vybírala na nemocenskou a na boj s nezaměstnaností.
Navrhuje, aby na důchody šla větší část peněz vybraných na sociálním pojištění. Místo současných 28 procent hrubé mzdy 29,5 procenta.
"Nemůžeme si dovolit snižovat příjmy, které jsou primárně určeny pro financování starobních důchodů a vládní iniciativu vedoucí ke snižování sociálního pojištění nebudeme podporovat," vysvětlil bývalý ministr financí Sobotka. "Myslím si, že by bylo mnohem rozumnější převést jeden a půl procenta na důchodové pojištění. Tam hrozí, že za několik let při vyšší valorizaci způsobené vysokou inflací může dojít k deficitu na důchodovém účtu."
Doporučuje také posílit připojištění, na které by si lidé měli začít ukládat ještě před třicítkou mnohem větší částky než dosud.
Čtěte více:
Sobotka o daních - první část rozhovoru s politikem ČSSD
Slovenský a maďarský příklad
Aktuálně.cz: Rostoucí penze jsou nevětším rizikem pro stabilitu veřejných financí. Jak tedy zařídit, aby část příjmu penzistů zajistily jiné zdroje? Stále odmítáte tzv. druhý pilíř, tedy povinné pojištění u soukromých fondů, které by převzaly část peněz vybraných na sociálním pojištění a spravovaly na svých účtech, než klient půjde do penze?
Druhý pilíř není v této chvíli nutné zřizovat, zejména po špatných zkušenostech z Maďarska a ze Slovenska. Na Slovensku provedli výrazný opt-out (pozn. redakce: možnost ukládat část pojistného u soukromých fondů), když převedli do soukromého spoření devět procent ze sociálního pojištění. To vedlo k takovému růstu deficitu na důchodovém účtu, že za dva roky Slováci očekávají schodek přes 50 miliard slovenských korun. To je myslím důležité varování pro všechny, kdo v tuto chvíli uvažují o opt-outu.
A.cz: Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas v této chvíli prosazuje třetí pilíř, což je nepovinné připojištění u soukromých fondů a také podnikové spoření na důchod. Tou cestou by mohla pokračovat i sociální demokracie?
Určitou reformu třetího pilíře bychom mohli provést, především více motivovat zaměstnavatele, aby přispívali zaměstnancům, a také zvýšit průměrné úložky do penzijních fondů. Už není třeba, abychom se snažili zvyšovat počet účastníků ve třetím pilíři. Dnešní čtyři miliony jsou velmi dobré číslo. Potřebujeme ale změnit jejich strukturu, abychom pro všechny mladé lidi, kteří budou vstupovat na trh práce vytvořili dostatečnou pobídku, aby se zajistili některým z těchto produktů.
A.cz: Nečasův návrh na posílení třetího pilíře tedy sociální demokracie podpoří?
Pokud jde o návrhy ministra Nečase, jsou šity spíše na míru vlastníků penzijních fondů než pro klienty.
Riziko negativního výnosu
A.cz: Co byste chtěl na návrzích konkrétně změnit?
Ministerstvo by mělo začít víc hájit zájmy klientů, zejména pokud jde o klíčový požadavek penzijních fondů, které chtějí zrušit garanci kladného výnosu a umožnit negativní výnos. Kdyby se tento požadavek prosadil, bylo by to velké snížení jistoty na straně vkladatelů, zejména pokud by byli noví účastníci povinni vstupovat už do takového systému. Pokud bychom umožnili jeden z pojistných produktů, který by byl založen na zrušení garance povinného výnosu, a zdůrazňuji pouze jeden z produktů, tak by měl být výnos garantován po uplynutí stanoveného počtu let. Nemělo by být připuštěno, aby pět, šest, nebo deset let po sobě inkasoval negativní výnos a přitom by byl ujišťován, že v horizontu nějakých tří, čtyř nebo sedmi let to zase bude všechno jinak.
A.cz: Se samotnou možností, že stát bude podporovat vyšší vklady a víc motivoval zaměstnavatele, souhlasíte?
Především s motivací zaměstnavatelů. Jako sociální demokraté také budeme navrhovat reformu státního příspěvku na připojištění. Mohl by se celý převést z daňové do nominální podpory. Daňová podpora nepůsobí neutrálně, je evidentní, že ji více využívají střední a vyšší příjmové kategorie. My přitom potřebujeme, aby se připojistily nižší příjmové kategorie, protože u těch vyšších je šance na to, že své úspory diverzifikují a investují například do hypoték. Mohou se na stáří zajistit i jiným způsobem.
Další otázka je motivace lidí do třiceti let. Tam by vláda měla zvážit bonifikace lidí podle věku, ve kterém do systému připojištění vstupují. Je evidentní, že připojišťovací systém bude mít význam, pokud se bude spořit minimálně dvacet let.
Přebytkový rozpočet 2014
A.cz: Každá penzijní reforma potřebuje nějaké peníze minimálně při rozjezdu. Kde se vezmou peníze, aniž by bylo nutné zvýšit deficit státního rozpočtu?
Vyšší motivace pro spoření ve třetím pilíři a jeho reforma si vyžádá daleko menší zdroje než opt-out. Zejména pokud bychom uvažovali o posílení nominálního příspěvku na úkor daňových úlev. Nevylučujeme ani příjmy z budoucích privatizací, i když počet firem, které je možné privatizovat, se v uplynulých deseti letech prudce snížil. Zbývají strategické firmy, kde je řada privatizací velmi diskutabilních. Minimálně částečné privatizace v těchto firmách by pomohlo shromáždit finance na přechodné období penzijní reformy.
A.cz: Je možné provést penzijní reformu, aniž bude mít státní rozpočet v nějakém období přebytky, které by do ní mohl investovat?
Zdroje z privatizace mohou pomoci v období, kdy by státní rozpočet ze svých přebytků systém připojištění nedotoval. Myslím, že do roku 2014 by se dalo v České republice dosáhnout vyrovnaných veřejných rozpočtů, ale ne v situaci, kdy příští vláda bude závislá na jednom, nebo dvou hlasech. Vyžadovalo by to silnější vládu i přijetí společné evropské měny, jako poměrně silnou kotvu pro hospodářskou politiku. Třetí podmínka je nepokračovat ve snižování přímých daní. To si nemůžeme dovolit, pokud chceme provést reformu penzí.
