Miroslav Kalousek, který má řídit státní finance v Topolánkově druhé vládě, shrnuje své plány do několika bodů: kromě nižších daní hodlá zachovat zboží v dolní sazbě DPH a slibuje také, že začne spořit ve výdajích státu.
Kalousek tak odpovídá na kritiku sociálních demokratů, kterým se nelíbí plány trojkoalice ODS, KDU-ČSL a zelených v daních a rozpočtové politice.
Detaily své reformy, například to, oč se daně sníží nebo jaké výdaje škrtne, však prozradit nechce.
Havel kritizuje koalici
Podle koaliční smlouvy se během tří let sníží rozpočtový deficit z 4,2 na 2,3 procenta HDP, zároveň se sníží daně tak, aby to poznaly všechny podniky i domácnosti. Podle sociálních demokratů to není možné.
"Buď trojkoaliční vláda rezignuje na rozpočtový cíl, anebo na změny v daních," říká jednoznačně Jiří Havel, který byl v Paroubkově vládě vicepremiérem pro ekonomiku a dnes přednáší na Karlově univerzitě.
Havlovy rámcové výpočty ukazují, že trojkoalice hodlá deficit snížit o 70 miliard korun. Tuto částku však není možné ušetřit, když se zároveň sníží daně.
"Své plány nemají ničím podloženy," varuje Havel.
Kalousek kritiku odmítá s tím, že má pět podrobných verzí, jak by měly daňové změny proběhnout. "Záleží však na rozhodnutí celé budoucí vlády, jakou verzi použijeme, a proto nemá cenu jednu z nich zveřejňovat," vysvětluje.
.
Ohrožený druh - chudí
Experti ČSSD a trojkoalice se neshodnou ve dvou směrech. Ti z levice tvrdí, že chystanou reformou daní se výrazně sníží příjmy rozpočtu, případně se musí zvýšit daně chudým. Pravice oponuje s tím, že příjem z daní klesne jen málo a pokles přitom prospěje bohatým i chudým rodinám.
Levice rovněž tvrdí, že ve výdajích se nedá škrtat, pokud to nemá způsobit sociální problémy. Trojkoalice upozorňuje, že prostor ke škrtům existuje, když bylo možné letos zvýšit sociální výdaje o 70 miliard.
Aktuálně.cz má k dispozici výpočet, podle kterého určitý prostor ke snižování daní i výdajů rozpočtu existuje. Bude však záležet na detailech reformy, z nichž některé si Kalousek zatím nechává pro sebe.
Jak slevit a neprodělat
Jiří Havel z ČSSD například odhaduje, že zrušením majetkových daní přijde stát o deset miliard a nové stropy pro sociální a zdravotní pojištění způsobí stejně velkou ztrátu..
Kde je snížená DPH
Snížená sazba DPH dnes:
- Potraviny, nápoje
- Vodné a stočné
- Zdravotnická technika a dětské sedačky
- Pohřební služby
- Živá zvířata, semena a rostliny
- Hromadná doprava včetně letecké
- Knihy, noviny, časopisy a mapy
- Umělecké a zábavné služby včetně estrádních umělců
- Zoologické zahrady a další turistické služby
- Lyžařské vleky a ohňostroje
- Posilovny a sauny
- Výstavba sociálních bytů
- Úklid v domácnostech a hlídání dětí
Koalice chce do snížené sazby zařadit:
- Ubytovací služby
- Lokální výroba tepelné energie z obnovitelných zdrojů.
S tímto výpočtem v zásadě souhlasí i Miroslav Kalousek z KDU-ČSL. V dopadu dalších změn se však Havel s Kalouskem neshodnou.
"Pouze zavedení rovné sazby u daní z příjmu sníží státní příjmy o 50 až 100 miliard korun ročně," tvrdí například Havel.
Počítá přitom se slibem trojkoalice, že se daně nebudou zvyšovat nikomu. Bude tedy nutné prostřednictvím daňových odpočtů za rodinu a bonusy za dítě snížit odvody i občanům, kteří zdaňují v nižších pásmech.
"Když se za ministra Sobotky snižovaly rodinám daně o 3 až 4 tisíce korun, snížily se příjmy rozpočtu o 20 miliard," upozorňuje bývalý vicepremiér.
Jednodušší systém
Kalousek trvá na tom, že daně sníží každému, Havlovy výpočty odmítá a tvrdí, že příjmy rozpočtu se nesníží v řádu desítek miliard. "Když se například sníží podnikům daň o pět procent, neznamená to přece, že se stejně sníží státní příjmy," říká budoucí ministr.
Předpokládá, že po reformě, která sníží sazby a zjednoduší systém, budou podniky odvádět daně s větší ochotou.
O výběru daní rozhodnou podle Kalouska "detaily". Změnami daňového základu a odpočitatelných položek je totiž možné dosáhnout i toho, že při snížení daně podnikům z 24 na 19 procent nepřijde rozpočet ani o korunu.
Podle výpočtu Aktuálně.cz by rovná devatenáctiprocentní daň pro občany přinesla rozpočtu navíc 20 miliard, i kdyby se neměnil daňový základ a možnosti daňových odpočtů.
V případě podnikových daní by musel stát počítat se ztrátou necelých 30 miliard. Pokud tedy Kalousek začne rušit daňové výjimky, získá prostor, jak zavést rovnou daň a přitom zvýhodnit chudší občany.
Nebezpečí ohňostrojů
Jiří Havel zároveň tvrdí, že nová vláda bude muset převést všechny položky s pětiprocentní sazbou DPH do základní sazby 19 procent. Tím rozpočet navíc získá 40-50 miliard.
Podle výpočtu Aktuálně.cz tato částka může dosáhnout 80 miliard.
Miroslav Kalousek však nechce osmdesátimiliardový polštář využít, přinejmenším nevyužije celý: "Dolní sazba DPH zůstane zachována, není však jisté, na jaké úrovni," říká.
Úroveň dolní sazby bude záležet na tom, jestli se rovná daň (a tím i základní sazba DPH) stanoví na úrovni 17, nebo 19 procent. A ještě více bude záviset na tom, jaké výrobky či služby se v nižší sazbě udrží.
Dnes se v dolní sazbě účtuje 43 procent prodaného zboží či služeb. Stát sníženou sazbou daně nepodporuje pouze potraviny nebo vodné, ale také například lyžařské vleky, komerční televize nebo ohňostroje. Pokud by Kalousek převedl polovinu komodit do vyšší sazby, získal by 40 miliard.
Prostor v penzích
"Většinu úspor zajistí škrty ve výdajích," vysvětluje Kalousek, proč se neobává snižování daní.
Podle Havla není kde škrtat. "Nejde to ve školství, zemědělství ani v armádě, která začne nakupovat nové transportéry a nákladní auta. Od roku 2008 se zvýší spoluúčast při evropských projektech o 15 miliard," říká s varováním, že trojkoalice bude tvrdě škrtat v sociálních výdajích.
Budoucí ministr připouští, že úspory bude hledat v tzv. mandatorních výdajích, kde jsou zcela rozhodujícími položkami penze, ostatní sociální dávky, dotace zdravotnictví a podpora stavebního spoření.
Kalousek vidí možnosti v sociálních dávkách: "Dnes má na ně nárok i ten, kdo má sice nízké příjmy ale vlastní třeba 100 hektarů polí."
Podle výpočtů Aktuálně.cz je však možné na dávkách sociální podpory uspořit nejvýše 15 miliard korun. Kalousek má prostor v penzích a nemocenské. Například důchody rostly v posledních letech o 5-7 procent, tedy rychleji než mzdy. Každé procento přitom znamená tři miliardy navíc.
