Praha - Soudy podle odborníků na ústavní právo nemohou zakázat poslancům vykonávat funkci. Experti oslovení ČTK se shodli na tom, že poslanecký mandát zaniká jen na základě důvodů výslovně jmenovaných v ústavě.
Václav Pavlíček z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze tak označil část pátečního rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 za "nemožný". Soudce Jan Šott zatím nepravomocně odsoudil poslance Jaroslava Škárku za podvod mimo jiné k desetiletému zákazu výkonu činnosti poslance.
Podle Šotta mu však uložení trestu umožňuje trestní zákoník. V textu zákona je výslovně uvedeno, že trest zákazu činnosti se vztahuje i na výkon funkce.
"Výrokem soudu poslanec skutečně nepozbývá mandátu, nicméně pokud by funkci vykonával, může se dopustit přečinu maření úředního rozhodnutí," říká soudce. Sporné podle něj může být to, zda musí trest započíst již v době současného mandátu nebo až mu vyprší.
Wagnerová: Verdikt nemá přímý vliv na Škárkův mandát
Stejný názor jako Pavlíček má bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, podle které verdikt nemůže mít přímý vliv na Škárkův mandát. Odsouzení k nepodmíněnému trestu není jedním z důvodů jeho zániku vyjmenovaných v ústavě. "Tyto podmínky nelze libovolně rozšiřovat soudním výrokem," tvrdí Wagnerová.
Teoreticky tak podle ní může nastat situace, že Škárka bude vykonávat mandát z vězení. Odborníci prý už delší dobu poukazovali na to, že české zákony podobnou situaci nijak neupravují.
Pavlíček: Funkce poslance není činnost
"V demokratických zemích nemohou soudy znemožnit rozhodnutí občanů dát někomu mandát," prohlásil Pavlíček. I pravomocné odsouzení k trestu vězení podle něj znamená pouze to, že poslanec nemůže mandát vykonávat, a nikoli to, že by o něj přišel.
Verdikt je podle něj nemožný i proto, že soud může odsouzenému pouze uložit zákaz činnosti. Funkce poslance však činností není. Domnívá se, že pokud by měl nějaký soud o výkonu mandátu rozhodovat, pak by to měl být Ústavní soud.
Také podle předsedy sněmovního mandátového výboru Jeronýma Tejce (ČSSD) je páteční rozhodnutí neústavní. "Podle mého právního názoru beze změny ústavy v současné době soud nemůže poslance zbavit mandátu," řekl Tejc. Změnu by mohly přinést až chystané ústavní novely.
Škárka: Vydán kvůli přijetí úplatku, odsouzen za podvod
Nesoulad panuje i mezi rozsudkem a tím, proč zbavila sněmovna Škárku poslanecké imunity. Vydala ho k trestnímu stíhání pro přečin přijetí úplatku, nikoli pro podvod. Podle děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha změna vzešla z průběhu dokazování.
"U nás úplně soud není takto zcela v trestních věcech vázán," řekl v ČT. Právní kvalifikace se mění poměrně často, dodal. Podle něho může však tato změna hrát roli v dalším řízení.
Kromě části o zákazu činnosti však například Wagnerová rozsudek pochválila, je prý brilantní. Při procesu podle ní vyšlo najevo, jakým způsobem Věci veřejné fungovaly. "Strana působila na bázi principů, které jsou neslučitelné s demokratickým právním státem," uvedla Wagnerová.
Případná rezignace Škárky i Bárty je podle ní teď spíše otázkou politické kultury. Donutit je k tomu nikdo nemůže.
Zánik mandátu u odsouzených požadován již dříve. Neúspěšně
Novelu, která má umožnit zánik mandátu zákonodárce v případě pravomocného odsouzení, předložila ve sněmovně KSČM. Příští týden se touto novelou má zabývat vláda.
Návrh v minulosti neúspěšně prosazoval i Senát ještě v pravicovém složení i vlády v čele s ČSSD. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová v pátek oznámila, že takovýto návrh v nejbližší době také podá.
U poslanců je jiná úprava než třeba u krajů či obcí, kde zastupitelům mandáty pravomocným nepodmíněným odsouzením automaticky zanikají.
