Praha - Jsou to nejlepší výsledky od roku 1997. Tak komentuje ministerstvo financí první údaje o plnění rozpočtu v minulém roce.

„Česká republika v roce 2008 hospodařila s nejnižším schodkem za posledních 11 let, což je jasným důkazem správného fungování reformy veřejných financí," přidal se premiér Mirek Toolánek na tiskové konferenci ODS.

Deficit loni poklesl na 19,4 miliardy korun a nižší byl skutečně naposledy před jedenácti lety. 

Přesto jde v případě ministerstva i premiéra o politické výroky, které při bližším zkoumání rozpočtu beze zbytku neplatí.

Čísla, která se hodí

Vládní politici si především vybírají čísla, která se jim hodí.

Údaje, že loňský deficit byl rekordně nízký, platí jen podle tzv. národní metodiky, která počítá pouze příjmy a výdaji státního rozpočtu.

Jiné výsledky nabízí evropská metodika ESA95, která do výsledku zahrnuje i hospodaření ostatních státních fondů včetně zdravotních pojišťoven a krajských i obecních samospráv. Podle ní dosáhl deficit 1,2 procenta HDP, což odpovídá částce 45 miliard.

To je větší schodek než v roce 2007, kdy se veřejné finance propadly jen o 1,0 procenta HDP.

Hodnocení je předčasné

Ministerstvo financí zatím nevysvětlilo, proč se deficit podle evropské metodiky naopak zvýšil..

„V současnosti nemáme k dispozici úplně všechna čísla, která by nám v tuto chvíli umožnila odpovědět na Vaše dotazy," odpověděl na dotaz Aktuálně.cz Jakub Haas z tiskového oddělení.

Proto je podle analytika Davida Marka z banky Patria zatím předčasné hospodaření státu v minulém roce hodnotit.

„Čísla, která jsou k dispozici, říkají velmi málo," vysvětlil Marek.

Nová účetní pravidla

Petr Dufek z ČSOB upozornil, že za dobrým výsledkem mohou stát změny ve způsobu účtování státních příjmů a výdajů.

Od roku 2008 totiž platí nové pravidlo pro tzv. rezervní fondy ministerstev. Úřady už do nich nesmějí peníze ukládat, ale naopak z nich mohou čerpat. Tyto výdaje se na rozpočtu neprojeví podle domácí metodiky, zachytí je však metodika ESA95.

Ministerstvo financí už v prosinci upozornilo poslance, že se loni utratilo 45 miliard z rezervních fondů a potvrzují to i lednové údaje o rozpočtu.

Pokud by se tato částka počítala do rozpočtového deficitu, byl by loňský schodek podle národní metodiky stejný jako předloni, tedy 65 miliard.

ČTĚTE PODROBNĚJI: V čem tkví kouzlo rezervních fondů?

David Marek z Patrie nabízí jiný výklad.

Vyšší schodek podle metodiky ESA95 mohlo způsobit špatné hospodaření samospráv, zdravotních pojišťoven a státních fondů. Ani tato hypotéza zatím nejde potvrdit. Předem je jisté pouze to, že pojišťovny hospodařily s přebytkem, který mohl dosáhnout 20 miliard.

Úspory na investicích?

Dostupná data ukazují, že k nízkému schodku mohla přispět neschopnost ministrů.

Namísto 127 miliard korun, které byly určeny k investicím, se utratilo o 19 miliard méně.

"Jestli se skutečně potvrdí, že se ušetřilo na investicích do silnic a další infrastruktury, je to spíše špatná zpráva," potvrzuje Marek.

O potížích ministrů s přípravou investic jednoznačně svědčí statistika o čerpání evropských dotací.

Loni se jich z Bruselu podařilo získat pouze za 35 miliard korun, což je o 4 miliardy méně než loni. Aby Česko vyčerpalo příděl v rozpočtovém období 2007-2013, měly by se přitom ročně čerpat 100 miliard korun. Využití evropských peněz ovšem schodek rozpočtu neovlivní.

Reforma nenaplněna

První data o rozpočtu navíc zpochybňují Topolánkovo tvrzení, že reforma veřejných financí funguje bez chyby.

Má pravdu v tom, že se podařilo snížit odvody občanů a firem do státního rozpočtu. Výnos z nepřímých daní se loni nominálně zvýšil o 1,9 procenta, na přímých daních stát vydělal o 2,6 procenta víc než předloni, na sociálním pojistném o pět procent.

Vzhledem k šestiprocentní inflaci tedy všechny položky v reálných číslech poklesly.

Přinejmenším v prvním roce rozpočtové reformy se však nepodařilo splnit druhý hlavní cíl. Podle plánu se měla daňová zátěž přesunout z přímých na nepřímě daně.

Sazby DPH i spotřebních daní se skutečně zvýšily a sazby přímých daní i pojistného poklesly. Překvapivě se ovšem ukázalo, že růst výnosu z přímých daní překonal růst z nepřímého zdanění.