Praha - Poškození, do jejichž případů zasáhla novoroční amnestie vyhlášená bývalým prezidentem Václavem Klausem, budou osvobozeni od soudních poplatků.

Vládní novelu ve čtvrtek téměř jednomyslně schválil Senát. O předloze rozhodl necelý týden po jejím přijetí ve sněmovně. Normu nyní dostane k podpisu Klausův nástupce Miloš Zeman.

Novela má stanovit, že soudní poplatky nebudou hradit ti poškození, kteří vymáhají náhradu škody způsobenou amnestovaným trestným činem. Vztahovat se to má i na všechny případné budoucí amnestie. Poplatky budou vráceny i těm, kdo je už případně zaplatili.

Opoziční senátoři využili novelu znovu ke kritice všech, kdo se na vyhlášení kontroverzní amnestie podíleli. Vláda podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) předložením novely uznala, že v souvislosti s amnestií udělala "hrubou chybu" a chce ji zmírnit za peníze daňových poplatníků.

Ke schválení novely se kladně vyjádřil také ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Úprava podle něj odstraňuje nerovnost a nabízí koncepční řešení.

"Novela se netýká pouze poškozených dotčených lednovou amnestií, ale bude se vztahovat na všechny poškozené, kteří uplatnili nárok v trestním řízení, jež bylo zastaveno z důvodu rozhodnutí prezidenta republiky, tedy i na budoucí poškozené," upřesnil dopad novely Blažek.

Premiér spáchal "nedbalostní trestný čin", míní Štěch

Štěch znovu potvrdil záměr odvolat se proti tomu, že policie odložila trestní oznámení na předsedu vlády Petra Nečase (ODS). Premiér podle Štěcha spáchal minimálně "nedbalostní trestný čin", neboť měl povinnost obsah amnestie před jejím podpisem s vládou projednat. Premiér se hájil tím, že jeho podpis byl pouze formální pod výsostným rozhodnutím prezidenta.

Důsledkem amnestijního zastavení dlouhotrvajících trestních stíhání je to, že poškození se musí domáhat náhrady škody způsobené trestným činem nikoliv v trestním, ale v civilním řízení. Soudu přitom dosud musí na rozdíl od trestního řízení hradit poplatek.

Poškození, kteří řádně uplatnili nárok na náhradu škody v později zastaveném trestním řízení, by podle návrhu v následném civilním řízení neměli povinnost soudní poplatek hradit.

Klausova amnestie má řadu kritiků. Její nejkontroverznější částí je právě takzvaný aboliční článek; nařídil zastavit trestní stíhání, která trvají déle než osm let a u nichž možný trest nepřesahuje desetiletou hranici. Kritici se kvůli tomu dokonce obrátili na Ústavní soud, ten ale jejich žádosti o zvrácení Klausova rozhodnutí odmítl.