Praha - Horní komora Parlamentu zamítla návrh senátorů, který zpřesňoval návrh omezení imunity zákonodárců.

Imunita zákonodárců se nebude vztahovat pouze na jejich hlasování a projevy při schůzích. Změnu formou novely trestního řádu navrhovali bývalý státní zástupce Miroslav Antl a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ). Senát dnes jejich návrh neschválil.

Kritici poukazovali zejména na to, že by zákonodárci mohli být stíháni za výroky pronesené například na chodbách Parlamentu, přitom by byli chráněni, pokud by stejné věty pronesli od řečniště v jednacím sále.

"Odmítám populistické návrhy na to, abychom byli nechráněni imunitou při jakémkoli projevu," řekl místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Zákonodárci by v případě přijetí novely, kterou Sobotka označil za nepřímý zásah do ústavy, mohli být vystaveni neustálým trestním stíháním. Wagnerová jeho slova označila za "naprosté nepochopení ústavy".

Novela byla reakcí na červencový verdikt Nejvyššího soudu v korupční kauze takzvaných trafik tří exposlanců ODS. Soud v případu Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksy uvedl, že za projev ve Sněmovně je nutno pokládat i jednání poslance vedoucí k politickým dohodám, kompromisům nebo rozhodnutím. Vyjmul je v tomto rozsahu z pravomoci policistů, žalobců a soudců, čímž podle některých odpůrců překročil své pravomoci.

Novela trestního řádu měla stanovit, že imunita se vztahuje na hlasování a projevy při schůzích Sněmovny a Senátu a na zasedáních výborů, podvýborů nebo komisí. Projevem by se rozumělo sdělení informací nebo názorů "slovem, písmem, obrazem, gestem či jinými výrazovými prostředky". O vynětí zákonodárců z trestního stíhání by dál rozhodoval Nejvyšší soud.