Praha - Reforma prosazená vládou splnila, co reformátoři slíbili. Měla však dvě chyby. Byla slabá a změny jsou kosmetické.

Přitom občany vystrašila a ti začali šetřit. Proto se také životní úroveň většiny domácností snížila.

Takový verdikt nad reformním batohem Mirka Topolánka vynesly dnes zveřejněné údaje o příjmech a výdajích rodin za tři čtvrtletí roku 2008.

Zřejmě už jde o konečné hodnocení, i když reforma ovlivní příjmy občanů i v příštím roce. Bude však pokryta dopadem světové ekonomické krize.

Dobře, ale málo

Zásahy reformy do rodinných účtů poprvé připomněl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.

"Součástí reformy veřejných financí bylo mít i úspornější sociální systém, který celou řadu podpor přesunoval do daňové oblasti," řekl na tiskové konferenci počátkem prosince a dodal, že na reformě vydělaly především rodiny s dětmi.

Bližší pohled ukazuje, že se dávky skutečně snížily. Dnes tvoří 27,1 procenta rodinných příjmů, zatímco loni to bylo 28,7 procenta.

Není to však ani návrat do roku 2006, kdy dávky činily 23,9 procent rodinných příjmů. Před čtyřmi lety netvořily ani 22 procent příjmů rodin.

Přímé daně šly také dolů, například průměrná čtyřčlenná rodina letos zaplatila měsíčně o 172 korun méně než loni. Znamená to, že z každé vydělané stokoruny zaplatila na daních a pojistném 17 korun, o dvě koruny méně než loni.

Sobotka škrtal víc

Nečas má pravdu i v tom, že příjmy se rodinám s dětmi zvýšily o dvě a půl procenta víc, než činí inflace. O necelé procento dokonce rostly rychleji, než příjmy bezdětných rodin.

"Ty nůžky, které se nám začaly trochu rozevírat mezi rodinami zaměstnanců s dětmi a bez dětí od roku 2001, tak se nám je daří přivírat," pochválil reformu ministr. Ovšem rozdíl v příjmech se zmenšuje už třetím rokem.

Přímé daně se víc snížily po Sobotkově reformě v letech 2004-2005. Na člena průměrné domácnosti o 210 korun.

Po Topolánkově reformě platí průměrný občan o pět korun navíc. Peníze navíc totiž dodaly už zmíněné bezdětné rodiny.

Průměrní manželé bez dětí totiž platí měsíčně o 304 korun navíc. Ze stokoruny ovšem odvádějí státu 22 korun, což je o korunu méně, než loni.

Konec s hypotékami

Přesto se naprosté většině českých rodin zhoršila životní úroveň a nejvíc právě rodinám s dětmi. I když jejich příjmy v průměru rostly, utrácely méně, než loni. Nejvíc je to vidět u zaměstnanců s dětmi. Jejich reálné výdaje poklesly o sedm procent.

"Lidé šetřili na investicích," upozornil Pavel Širmer, který má v Českém statistickém úřadu rodinné účty na starost. Na běžných výdajích za potraviny a bydlení přitom utratili o procento víc než letos i po započtení inflace.

Ušetřené peníze Češi ukládali v bankách. V případě průměrné čtyřčlenné rodiny dali stranou tři a půl tisíce korun měsíčně, zatímco před rokem téměř o tisíc korun méně.

Ještě důležitější bylo, že narostly obavy z dluhů. Na splácení půjček vydala zmíněná rodina o 400 korun měsíčně víc, než si půjčila. Loni si naopak o tisíc korun měsíčně víc půjčila, než vrátila.

Kosmetika na příští rok

V příštím roce zasáhne řadu rodin nepříjemný fakt, že se zruší společné zdanění manželů.

Podle návrhu rozpočtu na tom stát vydělá tři miliardy korun. Na druhé straně vydělají zaměstnanci deset miliard díky tomu, že se o jeden a půl procenta sníží sociální pojistné.

Tyto změny jsou ve srovnání z letošními úpravami ještě menší.