Rozpočet se propadne až o 172 miliard, přiznal Kalousek

Petr Holub
29. 4. 2009 18:30
Ministr informoval sněmovnu o dopadu krize. Zároveň požádal o povolení vydat dluhopisy
Plán byl 38, výsledek bude 172 miliard. Ministr financí na  odchodu to dnes řekl ve sněmovně.
Plán byl 38, výsledek bude 172 miliard. Ministr financí na odchodu to dnes řekl ve sněmovně. | Foto: Reuters

Praha - Odstupující ministr financí oznámil týden před odchodem z funkce, že letošní státní rozpočet se oproti původnímu plánu schválenému loni v prosinci propadne až o více než 130 miliard.

Schválený státní rozpočet počítal se schodkem 38 miliard, ve skutečnosti to však vinou hospodářské krize může být 172 miliard.

Zároveň Miroslav Kalousek poslance požádal, aby povolili vydat dluhopisy, s jejichž pomocí se bude deficit v očekávané výši 172 miliard korun financovat.

"Se schválením dluhopisového programu není možné otálet, jinak bude muset stát zastavit financování svých programů, včetně důchodů," upozornil v rozhovoru pro Aktuálně.cz Kalouskův náměstek Eduard Janota.

172 a dost

Podle Janoty schodek částku 172 miliard letos opravdu nepřekročí. Původně plánovaný schodek 38 miliard se přitom zvyšuje vinou očekávaného výpadku daňových příjmů.

V novém deficitu se už počítá s výdaji na záchranné balíčky proti ekonomické krizi, které bude sněmovna teprve schvalovat.

Vláda už letos vnitřní strukturu rozpočtu upravovala. V únoru započetla do příjmů 31 miliard korun z rezervních fondů ministerstev.

O měsíc později snížila některé provozní výdaje ministerstev o 5 procent a získaných 6,7 miliardy odeslala ministru práce, aby měl z čeho platit podpory v nezaměstnanosti.

Ministr financí rovněž zmrazil žádosti jednotlivých ministrů o přidělení peněz, které loni nestihli z různých důvodů vyčerpat.

Na šikmé ploše

Vysoký schodek rozpočtu patří k hlavním rizikům, před kterými stojí Česká republika během krize.

Stále vyšší částky si půjčují prakticky všechny evropské státy a cena půjček průběžně roste.

Zvláště na východě Evropy se státy dostávají do situace, kdy jim už banky či investiční společnosti nechtějí půjčit, případně jim půjčují za vysoký úrok přes deset procent. Některým zemím hrozí státní krach, nejblíže stojí finanční katastrofě Lotyšsko, které už muselo seškrtat rozpočtové výdaje o 40 procent.

Česko je dnes vedle Slovenska jedinou zemí ze střední a východní Evropy, které nepožádalo o výpomoc Mezinárodní měnový fond.

Slovensko je přitom po přijetí eura ve výhodnější pozici. Věřitelé požadují od českých dluhopisů vyšší výnosy, protože se obávají pohybu kurzu koruny vůči společné evropské měně.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Vláda je připravena zastropovat energie pro velké firmy do konce roku, řekl Fiala

Vláda je připravena do konce letošního roku zavést cenové stropy na energie pro velké firmy. Mělo by to být na podobné úrovni jako pro domácnosti a malé firmy. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl CNN Prima News. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v neděli v České televizi řekl, že v polovině minulého týdne evidovalo jeho ministerstvo přes 1000 žádostí velkých firem o podporu kvůli vysokým cenám energií.

"Museli jsme si pro to připravit evropské rozhodnutí, abychom to mohli udělat. To se nám podařilo. Dnes je tedy možné provést i zastropování pro velké firmy, což dříve možné nebylo," uvedl premiér.

Možnost zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy se dostala ve Sněmovně do již přijaté novely energetického zákona, která zejména zavedla výrobcům elektřiny povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Podobu zastropování cen by měl kabinet stanovil svým nařízením. Také Síkela v neděli na ČT hovořil o tom, že by nařízení mohla vláda vydat do konce roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy