Praha - Odstupující ministr financí oznámil týden před odchodem z funkce, že letošní státní rozpočet se oproti původnímu plánu schválenému loni v prosinci propadne až o více než 130 miliard.

Schválený státní rozpočet počítal se schodkem 38 miliard, ve skutečnosti to však vinou hospodářské krize může být 172 miliard.

Zároveň Miroslav Kalousek poslance požádal, aby povolili vydat dluhopisy, s jejichž pomocí se bude deficit v očekávané výši 172 miliard korun financovat.

"Se schválením dluhopisového programu není možné otálet, jinak bude muset stát zastavit financování svých programů, včetně důchodů," upozornil v rozhovoru pro Aktuálně.cz Kalouskův náměstek Eduard Janota.

172 a dost

Podle Janoty schodek částku 172 miliard letos opravdu nepřekročí. Původně plánovaný schodek 38 miliard se přitom zvyšuje vinou očekávaného výpadku daňových příjmů.

V novém deficitu se už počítá s výdaji na záchranné balíčky proti ekonomické krizi, které bude sněmovna teprve schvalovat.

Vláda už letos vnitřní strukturu rozpočtu upravovala. V únoru započetla do příjmů 31 miliard korun z rezervních fondů ministerstev.

O měsíc později snížila některé provozní výdaje ministerstev o 5 procent a získaných 6,7 miliardy odeslala ministru práce, aby měl z čeho platit podpory v nezaměstnanosti.

Ministr financí rovněž zmrazil žádosti jednotlivých ministrů o přidělení peněz, které loni nestihli z různých důvodů vyčerpat.

Na šikmé ploše

Vysoký schodek rozpočtu patří k hlavním rizikům, před kterými stojí Česká republika během krize.

Stále vyšší částky si půjčují prakticky všechny evropské státy a cena půjček průběžně roste.

Zvláště na východě Evropy se státy dostávají do situace, kdy jim už banky či investiční společnosti nechtějí půjčit, případně jim půjčují za vysoký úrok přes deset procent. Některým zemím hrozí státní krach, nejblíže stojí finanční katastrofě Lotyšsko, které už muselo seškrtat rozpočtové výdaje o 40 procent.

Česko je dnes vedle Slovenska jedinou zemí ze střední a východní Evropy, které nepožádalo o výpomoc Mezinárodní měnový fond.

Slovensko je přitom po přijetí eura ve výhodnější pozici. Věřitelé požadují od českých dluhopisů vyšší výnosy, protože se obávají pohybu kurzu koruny vůči společné evropské měně.