Rozhovor – Kauzy posledních měsíců začaly ovlivňovat politiku. Tu "velkou", kdy se v Parlamentu kvůli "trafikám" pro tři exposlance za ODS diskutuje o tom, co je ještě "politická dohoda" a co už korupce. A také politiku komunální, kde má obvinění pražské rady v čele s exprimátorem Bohuslavem Svobodou v kauze Opencard dopad na některá obecní zastupitelstva a jejich postup při rozhodování o veřejných zakázkách.
Veřejnost zatím stále čeká na výsledky šetření "kauzy Jany Nagyové", ve které státní zástupce Ivo Ištvan slibuje rozkrytí mohutné klientelistické sítě.
Politoložka VŠE Vladimíra Dvořáková se zatím postupu státních zástupců zastává a v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že výsledky nečekala až tak rychle.
"Kauzu Nagyová", kvůli které padla Nečasova vláda, vidí ale jako důsledek mnohem delšího vývoje: "To byl dlouhodobý proces, který vyvrcholil v obrovské neprofesionalitě. Paní Nagyová je určitý symbol tohoto chování a jednání, kdy může docházet ke zneužívání moci. Ale my jsme takové podivné chování předtím tolerovali u Dalíka (poradce expremiéra Topolánka, pozn. A.cz), tolerovali jsme tyto věci u Šloufa (šéfporadce tehdejšího premiéra a dnes prezidenta Miloše Zemana)."
Aktuálně.cz: Začněme "kauzou Nagyová", která výrazně zahýbala politickou scénou. Jak jste po měsících spokojena s dosavadními výsledky, které sliboval státní zástupce Ištvan?
Vladimíra Dvořáková: Nevím, jak se postupuje a jaké materiály jsou k dispozici. Tyto kauzy jsou vždycky složité, zejména doložit je, protože je možné někoho obvinit, ale důkazy musí sedět. Jisté důkazy můžou stačit na obvinění, na obžalobu už to může být horší a přivést to k soudu je ještě horší.
Já bych byla spíše překvapená, kdyby někdo přišel a měl během půl roku všechny věci pohromadě.
A.cz: Nechci detailně rozebírat tento případ, spíše mě zajímá vzájemné postavení politiky a justice. Státní zástupce Ištvan říká, že jde o řešení celospolečenských otázek – zda mají poslanci jednat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a vykonávat mandát v zájmu všeho lidu. Má ale toto řešit justice, nebo spíše volič tím, že už poslance, kteří selhali, znovu volit nebude?
Myslím, že částečně to může řešit i justice, pokud poslanec neplní tu funkci, kterou má, a dává přednost osobnímu zájmu před celospolečenským – kvůli kariéře, penězům. Toto se u nás pořád nebere jako korupční chování a říká se, že je to politická dohoda. Podle mě je úplně jedno, jestli někdo dostane trafiku nebo peníze, pokud ovlivní třeba hlasování parlamentu.
A.cz: Neobáváte se ale toho, že by pak státní zástupci rozhodovali třeba i o tom, že tento poslanec koná správně, ale tento je už kariérista?
Jasně. Mezi tím může být velmi tenká linie. Ale jestliže poslanec jedná podle svého vědomí a svědomí, tak za to nesmí mít protislužbu. Nemusím s hlasováním poslance souhlasit a pak jako volič říct: tebe nechci. Ale jestliže jeho hlasování je ovlivněno konkrétní protislužbou, je to jasná korupce.
A.cz: Na internetu jsem ale našel petici na podporu státního zástupce Ivo Ištvana. Co to svědčí o právním povědomí těch, kteří ji podepsali?
Ti lidé mají pocit, že došlo k atakům, a pocit, že tu není spravedlnost, je velký. Ani právní vědomí není asi úplně ideální, ale lidé mají pocit, že by měla fungovat elementární spravedlnost. Hodně to pak spojují s lidmi, kteří se objeví v médiích a prezentují se jako bojovníci za spravedlnost. A Ištvan se jím stal tím, že se odvážil některé věci pojmenovat.
A.cz: Podepsala byste ale vy podobnou petici?
Já bych ji určitě nepodepisovala. Ale také z důvodu, že jsem veřejně činná. Takže jsem žádné petice v posledních letech nepodepisovala.
A.cz: Ovlivní podle vás současné kauzy i rozhodování zákonodárců o novém zákoně o státních zástupcích? Tím, že nebude ochota dát jim více nezávislosti...
Otázka ochrany svého prostředí tam jistě je. Nemyslím, že by to bylo dobře.
Ale na druhou stranu – i v případě státních zástupců nejde pouze o posílení jejich pravomocí, ale musí s tím být spjatá odpovědnost za určitá rozhodnutí. Kdo má jisté pravomoci, měl by nést i výraznou odpovědnost. Toto vyvážení by tam mělo být.
A.cz: Neviděla jste ale v posledních letech spíše tendenci dávat jen větší a větší nezávislost státním zástupcům?
Tam byl spíš problém, jak politici některé věci interpretovali. Například ve chvíli, kdy nejvyšší státní zástupce začal se zvláštní konstrukcí – to bylo v Čunkově kauze (v době Topolánkovy vlády, pozn. A.cz) – a porušil princip, že nejvyšší státní zástupce nesmí vstupovat do otevřené kauzy. Tím by se ale dala nejvyššímu státnímu zástupci obrovská pravomoc.
Takže na jednu stranu tady občas máme tendence tlačit na něco, co státní zástupce nesmí dělat, na druhé straně někdy vysvětlujeme porušování zákona takovým tím ohýbáním pravidel. A u nás bylo mnoho případů, kdy docházelo k ovlivňování různých kauz.
A.cz: Teď po vás chci trochu generální soud: jak jsme na tom z hlediska vyvážení politiky a justice?
Myslím, že to není úplně ideální, i když se některé věci trochu zlepšily. Ale prostor ke zneužívání není úplně zúžen.
Příklad: teď se třeba bývalý premiér Nečas obul do policie, že pořád šetří politiky a co metylalkohol – ale základní problém metylu není problém policie, ale problémem bylo, že víc než rok nebyl nejvyšší hygienik. To přece není normální. Jak to, že bylo povoleno, aby se z barelů v trafikách prodával tvrdý alkohol? Takže tady se vytvořil prostor pro velké čachry – ale za to může vláda. Policie pak přece musí dokázat, že ten prodejce měl alkohol ilegálně, neplatil daně. Jak to dokáže, když chyběly základní regulace.
Základním problémem tedy je, že nefungují kontrolní instituce nebo je tu snaha je výrazně omezit. Třeba dlouho nekonsolidovaný Nejvyšší kontrolní úřad. Takže problém nevidím ani tak v tom vyvážení, ale v tom, že tady nefunguje institucionální stránka.
A.cz: Když ale mluvíme o tom, jak vyšetřování kauz ovlivňuje politiku, dotkněme se kauzy Opencard – a teď myslím vyšetřování pražské rady v čele s primátorem Svobodou. Policie se opírá o posudky, zda rada mohla rozhodnout tak či naopak, další posudky mluví jinak. A vedení některých měst se už začínají bát vůbec rozhodovat, aby se nedostala do podobné situace. Nehrozí částečná paralýza samosprávy?
Ano, tady je posudek, že to mohlo být jinak. Přičemž kdyby to bylo jinak, tak by to pravděpodobně bylo ještě dražší.
Tak jistě, tohle může vyvolávat obavy. Já si myslím, že řešením je opravdu maximální transparentnost, zveřejňování smluv. My pořád hledáme důvody, proč to nejde. V mnoha zemích to přitom jde.
Problém je, že vůbec nejsou stíháni ti první, u kterých kauza Opencard začala. Nic není černobílé. Nemohu říct, že co státní zástupce, to stoprocentně člověk na svém místě, totéž platí o soudcích a policistech. Neplatí ani co politik, to podvodník.
