Politici jsou prospěcháři, myslí si většina Čechů

ČTK ČTK
26. 10. 2012 22:30
85 % občanů si myslí, že za vstupem do politiky je vidina finančního zisku
Vstoupili do politiky, aby změnili situaci k lepšímu? Tak to si myslí stále méně Čechů...
Vstoupili do politiky, aby změnili situaci k lepšímu? Tak to si myslí stále méně Čechů... | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Naprostá většina občanů, 88 procent, se domnívá, že lidé vstupují do politiky kvůli získání kontaktů, významných pozic a funkcí.

85 procent si myslí, že za vstupem do politiky je vidina finančního zisku. Názor 57 procent dotázaných je, že za vstupem do politiky je touha někam patřit, 55 procent vidí snahu změnit situaci k lepšímu a 54 procent se domnívá, že lidé vstupující do politiky se chtějí podílet na plnění programu strany. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Názorem většiny dotazovaných tedy je, že motivací pro vstup do politiky je hlavně individuální prospěch, ne přispění k blahu celé společnosti. S názorem, že lidé vstupují do politiky kvůli penězům rozhodně souhlasí 51 procent respondentů.

Češi přišli o iluze. Za poslední dva roky rapidně

Od září 2010 poklesl o 11, respektive o devět procentních bodů počet těch, kteří si myslí, že lidé jdou do politiky, aby zlepšili situaci, případně aby se podíleli na plnění programu strany. Naopak roste počet lidí, kteří si myslí, že do politiky se chodí hlavně kvůli individuálnímu prospěchu.

Průzkum se zaměřil také na to, jak se respondenti ztotožňují s některým z obecných politických názorů. Nejčastěji se podle něj lidé hlásí k sociálnědemokratickému proudu, který v první volbě preferuje 35 procent dotázaných a ve druhé osm.

Čtrnáct procent v první volbě a pět ve druhé preferuje liberální názor. Konzervativnímu dává v první volbě přednost 10 a ve druhé sedm procent. Poměrně častý je podle CVVM i "ekologický názor", který jako první uvedlo sedm a jako druhý 13 procent dotázaných.

Více než než desetina dotázaných se v první nebo druhé volbě hlásí k názoru socialistickému (šest procent první volba, sedm procent druhá volba) a komunistickému (osm procent první, čtyři procenta druhá volba). Méně než desetina se přiklání ke křesťanskodemokratickému názorovému proudu.

Častá je kombinace liberálního a konzervativního názoru, i když jde podle CVVM historicky o vzájemné protipóly, častější je i kombinace proudu liberálního a ekologického. Ve zvýšené míře se podle průzkumu objevil průnik proudu socialistického a ekologického, výrazný průnik pak je mezi názory socialistickými a komunistickými. Inklinace lidí ke ztotožnění s některým ze základních politických názorů od roku 2008 výrazně poklesla, uvedli autoři průzkumu.

V rámci průzkumu bylo od 3. do 10. září 2012 dotazováno přes 1000 obyvatel ČR starších 15 let.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Firma Coca-Cola HBC v Česku a na Slovensku loni snížila zisk o 89 procent

Firmě Coca-Cola HBC Česko a Slovensko loni meziročně klesl zisk o 89 procent na 40,3 milionu korun po předloňských 366 milionech Kč. Čistý obrat firmy se v roce 2020 proti předchozímu roku snížil o 15,3 procenta na 6,8 miliardy Kč, uvedla firma ve výroční zprávě umístěné do Sbírky listin. Loňský rok podle ní výrazně poznamenala pandemie covid-19, kdy byly zavřené restaurace a podobné provozy.

Nový ředitelem společnosti se loni stal Dan Timotin. Ve funkci vystřídal Mariu Anargyrou-Nikolić, která převzala vedení společnosti v Řecku a na Kypru. Navzdory pandemii firma loni spustila výstavbu nového plně automatizovaného skladu ve výrobním areálu v pražských Kyjích, nahradí distribuční centrum v Praze - Horních Počernicích. Sklad měl stát podle dřívějších informací půl miliardy Kč.

Coca-Cola půdobí na českém trhu od roku 1991, na Slovensku od roku 1993. Společná operační jednotka, která vznikla před 11 lety, patří do skupiny Coca-Cola Hellenic operující v 28 zemích Evropy, Asie a Afriky. V minulém režimu nešlo o soukromou společnost, vyráběl ji národní podnik Fruta Brno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy