Praha - Zhruba čtyři měsíce před volbami si všichni favorité voleb navzájem přisuzují nálepku populistů.
Avšak na otázku, kdo není populista, lze odpovědět.
Ve chvíli, kdy Evropská komise vyžaduje, aby Česko snížilo rozpočtový schodek během let 2011-2013 o 150 miliard, je to ta strana, která dokáže konkrétně popsat kroky, jak rozpočtovou bilanci zlepšit.
Aktuálně.cz v rozsáhlé anketě zjistilo, že žádný z osmi favoritů voleb nemá zatím konkrétní a vyargumentovaný program, podle něhož by se obří deficit státních financí ukrojil. Je zřejmé, že všechny tyto strany musí boj s deficitem ještě pilovat.
Hodnotíme tak odpovědi, které zmíněných osm stran poskytlo na otázky týkající se ekonomické krize.
Kritériem, které strany oslovit, byly průzkumy volebních preferencí - Aktuálně.cz vybralo ty partaje, jež prosincové průzkumy řadily k těm, které by se mohly do nové sněmovny dostat.
Článek můžete přečíst postupně celý, anebo je možné prokliknout přímo na pasáž týkající se strany, která vás zajímá.
- TOP 09 sníží výdaje, ušetří 40 miliard
- ODS vezme i vrátí
- Vyšší daně a nejisté úspory KDU-ČSL
- John mezi Kalouskem, Paroubkem a Svobodou
- Zelení vezmou stavebníkům a dopravě
- Komunisté úsporám nevěří
- SPO raději utrácí
Zde si také můžete projít odpovědi na všechny otázky, které jsme stranám poslali.
40 miliard od TOP 09
Jenom snížit výdaje se chystá strana bývalého ministra financí Miroslava Kalouska a exministra zahraničí Karla Schwarzenberga.
Konkrétně žádá snížit provozní výdaje státu o 20 procent. Podle letošního rozpočtu stát utratí za své úřady, školy a příspěvkové organizace 200 miliard korun na mzdy a nákup běžných služeb, resp. na údržbu majetku. Tím se ušetří 40 miliard, tedy čtvrtina požadované částky.
TOP 09 ještě slibuje, že zruší některé zbytečné agendy státu, zatím však není konkrétní. Přesnější údaje chybí i ve slibech, že je třeba "výrazně zpřísnit podmínky i kontrolu vyplácení sociálních dávek." Stát v roce 2008 zaplatil 18 miliard za péči o osoby se zdravotním postižením, 39 miliard šlo na rodičovský příspěvek a další dávky rodinám. Snížit podporu rodin však při jednání o Janotově balíčku odmítly všechny parlamentní strany včetně TOP 09.
Ušetřit se nedá na nemocenské. Po reformách Topolánkovy vlády se na ní za poslední dva roky už ušetřila třetina. Výdaje na podporu v nezaměstnanosti v dohledné době porostou. Zbývají dávky v hmotné nouzi pro nejchudší. I kdyby se úplně zrušily, stát ušetří 2,8 miliardy.
ODS vezme i vrátí
Také strana Mirka Topolánka chce "zpřísnit výplatu sociálních dávek těm, kdo podporu zneužívají", avšak bez přesnější definice, kde se má škrtat. Miliardy korun pak prý získá tím, že začne bedlivě sledovat, jak efektivní jsou veřejné zakázky.
ODS chce pomoci příjmům tím, že zvýší spotřební daně, DPH, anebo majetkové daně.
Ministr Eduard Janota získal 7 miliard tím, že o korunu zvýšil daň za naftu a benzín, dalších tři a půl miliardy zdražením krabičky cigaret o 2,50 koruny a alkoholu o pět korun na litr. Zvýšení DPH o procento vyneslo Janotovu rozpočtu 12 miliard. Kdyby ODS zvýšila tyto daně třikrát víc, vydělá 67 miliard. Dalších 8 miliard může získat, když zdvojnásobí majetkové daně. Je možné si představit, že vyššími daněmi ODS získá 75 miliard.
Ovšem občanští demokraté zároveň upozorňují, že celkový výnos z daní nechtějí zvýšit. Co získají na nepřímých daních, o to sníží přímé daně. Nemá tedy smysl nepřímé daně zvyšovat výrazně. Zmíněných 75 miliard je vyšší částka, než se loni vybralo na daních z příjmů fyzických osob, nebo na daních podniků.
Vyšší daně a nejisté úspory KDU-ČSL
V roli autorů loterijního zákona spoléhají lidovci na třímiliardový výnos daně z hazardu.
ODS následují v plánu vyšších spotřebních daní. K těmto maximálně třiceti miliardám mohou přidat ještě pět miliard z obnovení progrese u daně z příjmů fyzických osob. Takový výnos aspoň vypočetli experti ČSSD, kteří navrhli pro příjmy nad 100 tisíc třicetiprocentní sazbu, tedy dvojnásobek té současné.
Lidovci se vedle zvyšování některých daní drží pravicového receptu, kde ušetřit. Jejich návrhy, jak uspořit na veřejných zakázkách a sociálních dávkách, však nejdou stejně jako v případě ODS a TOP09 do výčtu položek, kde se bude škrtat.
John mezi Kalouskem, Paroubkem a Svobodou
Strana Radka Johna chce především ušetřit na veřejných zakázkách, zvláště do dopravy.
Předpokládá, že tak získá 20 miliard. Provoz státu se sníží o 10 procent, tím se oproti rozpočtu na letošní rok ušetří dalších 20 miliard. Podle expertů Johnovy strany je zbytečné utrácet během krize za nové zbraně: letos by tím uspořili šest miliard.
Věci veřejné chtějí zvyšovat pouze daně za hazard, prostituci a převod peněz do "daňových rájů". Příjmy z těchto daní se pokoušeli zmapovat pouze lidovci v případě hazardu a očekávají výnos tří miliard. Několik miliard chce John vydělat na obnovení progrese u daně z příjmu.
Zelení vezmou stavebníkům a dopravě
Na daně z hazardu sází také Strana zelených. Větší možnosti se nabízejí u spotřebních daní: kdyby je zelení zvýšili třikrát víc, než loni ministr Janota, získají 30 miliard.
Zelení chtějí jako TOP09 nebo ODS ušetřit na lepší organizaci veřejných zakázek, také oni však neuvádějí přesnou částku.
Třináct a půl miliardy mohou získat plánem na zrušení stavebního spoření.
ČSSD chce desítky miliard od bohatých
Sociální demokraté zatím hledají úspory pouze ve dvou směrech. Stejně jako ostatní budou přísnější u veřejných zakázek, hlásí se také k úspoře šesti miliard, která se získá odložením nákupu armádní výzbroje.
Do vyšších příjmů účtují pětimiliardovou částku ze zavedení progrese u daní z příjmu. Chystají se také víc "zdanit monopolisty, kteří mají enormní zisky i v období krize".
Za tím se může skrývat vyšší zdanění společnosti ČEZ a dalších dodavatelů energií. V každém případě ČSSD spoléhá, že se vrátí tučné výnosy z podnikové daně, na které se v roce 2008 vybralo 182 miliard korun, loni pouze 119 miliard.
Velkou šanci mají po volbách vyšší daně z majetku, které vedle ČSSD doporučuje také ODS a které mohou vynést až osmi miliard. Lídr české levice nevylučuje ani zvýšení pojistného, pokud nebude dost na důchody nebo zdravotní péči. Letos však vláda připouští deficit důchodového účtu jen do deseti miliard, zdravotní pojišťovny mají na účtech tučné zisky z minulých let.
Komunisté úsporám nevěří
Komunisté otevřeně pochybují o tom, že se během tří let dá uspořit 150 miliard. Proto nenavrhují ani významné úspory, ani významné zvyšování příjmů. "Prostor pro velké objemy tu už moc není - jde o sběr menších položek," vysvětluje jejich expert Jiří Dolejš.
Až o třicet procent se mnohou zvýšit daňové příjmy, že se zavede progrese u daní z příjmu pro občany i pro firmy a zvýší majetkové daně. Přísnější kontrola veřejných zakázek v dopravě podle KSČM mnoho neušetří.
Komunisté uvažují o tom, že se v krizovém období zvýší rozpočtové výdaje tím, že se nezaměstnaným umožní předčasný odchod do penze a jak jediní doporučují, aby stát platil kurzarbeit.
SPO raději utrácí
Rozpočet ušetří tím, že se omezí byrokracie a zneužívání sociální dávek, slibuje Strana práv občanů Miloše Zemana bez bližšího upřesnění, kde se konkrétně bude škrtat. Podpořili by také progresi u daně z příjmu.
Větší zájem však SPO věnuje zvyšování státních investic, které má posloužit jako hlavní nástroj v boji s krizí.
"Stát by měl podporovat jak rozsáhlé stavby v oblasti energetiky, dopravní infrastruktury, ochrany životního prostředí (například vodní koridory, čističky odpadních vod), tak investice na krajské a komunální úrovni (například do dostupného bydlení a služeb)," říká mluvčí strany Eduard Zeman. V chuti zvyšovat výdaje nemá strana někdejšího premiéra konkurenci.
