Paradox, jejž nechápu, diví se exšéf ODS a jde podnikat

Jan Němec Jan Němec
20. 1. 2014 6:44
Obměna vedení roztrpčila Miroslavu Němcovou či Jiřího Pospíšila. Martin Kuba už ani nekandidoval.
"Staré" a "nové" vedení: Martin Kuba a Martin Kupka.
"Staré" a "nové" vedení: Martin Kuba a Martin Kupka. | Foto: Ludvík Hradilek

Olomouc - Listopad 2012: Hvězda Martina Kuby stoupá. Jako ministr průmyslu atakuje i stranické funkce a začíná dýchat na záda předsedovi ODS a premiérovi Petru Nečasovi. Kubovi odpůrci ve straně prorokují, že Kuba brzo podtrhne Nečasovi stoličku a "sáhne po moci nejvyšší".

Leden 2014: Martin Kuba přečte svoji zprávu pro kongres ODS, naposledy jako úřadující předseda, a přihlíží, jak delegáti nadšeně zvolí do čela strany Petra Fialu, zdraví ho ovacemi a mluví, jako už několikrát, o "nové ODS". Kuba nekandiduje ani na 1. místopředsedu, ba ani na řadového místopředsedu.

"Já jsem se rozhodl nekandidovat do vedení strany někdy kolem listopadu nebo začátku prosince. To období bylo pro mě složité a pro ODS to byl nejhorší rok, kterým prošla. Mně bylo jasné, že nebude populární vést ODS v době, kdy má pět procent, chodit půl roku do televize a zpovídat se z věcí, u kterých jsem ani nebyl. To je věc, která politikovi nemůže prospět," říká dnes Martin Kuba.

Věděl jsem, že popularita nepřijde

V onom pouze ročním mezidobí mezi oběma kongresy si ODS prožila scénář, který si většina straníků neuměla představit: po dlouhodobém úbytku voličské přízně přišel skandál kolem premiérovy milenky a pád Nečasovy vlády a ODS se dostala na jednociferné číslo volebních preferencí. Volby ji dorazily: ODS nedostala ani 8 procent hlasů a její sněmovní frakce se smrskla z pěti desítek poslanců na pouhých 16. Sám Martin Kuba se do Sněmovny nedostal.

"Nemyslím si, že je to politický pád. Od voličů jsem dostal třináct procent preferenčních hlasů, což je mimochodem víc, než dostala řada našich poslanců," říká Kuba. Fakt, že se do Parlamentu nedostal, vzal ale Martinu Kubovi naděje na zvolení do vedení ODS.

Ohlédnutí za oním uplynulým rokem mu poskytl jeho někdejší protikandidát.

"V sobotu večer jsem tady na kongresu potkal Hynka Fajmona, se kterým jsme svedli souboj o prvního místopředsedu, a on mi řekl, že si dneska uvědomuje, jak je rád, že jsem ho tenkrát porazil a že to všechno spadlo na mě. Člověk nemůže brát pořád jen třešínky, na mě vyšlo tohle, to tak je," říká Kuba.

Teď zůstává jen v čele jihočeské ODS.

"Nezvolit Pospíšila? Velká chyba..."

Ze starého vedení ODS nezůstal v čele nikdo - ani jedna z nejpopulárnějších tváří strany, Jiří Pospíšil. Martin Kuba sice říká, že je s novým vedením spokojený, má ale hned dvě výhrady. Tou první je právě Jiří Pospíšil.

"Považuji to prostě za velmi špatné. Byl vždy k ODS loajální, i v době, kdy ho Petr Nečas vyhodil z vlády. Šel do krajských voleb a vyhrál velmi výrazně. Myslím, že tady došlo k regionálním dohodám, které ho teď vyloučily z politického grémia," hodnotí Kuba pád Jiřího Pospíšila, který na rozdíl od Kuby do vedení kandidoval.

Důvody, které proti Pospíšilovi uvádějí někteří členové ODS, Kuba odmítá: "Myslím, že je velmi zjednodušený výklad, že by reorganizací státních zastupitelství byl způsoben pád Nečasovy vlády. Pokud jednou větou říkáme, že máme problémy s klientelismem a musíme být čistší a transparentnější, a pak ti samí lidé kritizují Jiřího Pospíšila za to, že udělal kroky, které vedly k transparentnějším procesům, tak je to paradox, který nechápu."

A druhou hned dva europoslanci v grémiu ODS.

"Chci věřit, že kandidatura europoslanců nebyla pouze snahou zviditelnit se více před volbami do Evropského parlamentu a získat ve straně pozici, která by měla být zlepšením vstupu na evropské kandidátky. Chci tomu věřit," zdůrazňuje donedávna "jednička" ODS.

O kmotrech nemluvím

Co určitě Martin Kuba vítá, je rozpřažená náruč Petra Fialy, který sice mluví o "nové ODS", ale jedním dechem dodává, že není stará a nová, špatná a dobrá ODS.

"Byl jsem vždycky proti takovému rozdělování," souhlasí Martin Kuba. Na přímou otázku i potvrzuje, že právě to je ten důvod, proč ve své zprávě pro kongres ODS sice kritizoval Mirka Topolánka za to, že uvedl v život slovo "kmotři" uvnitř ODS, sám Kuba ho ale ani jednou ve zmíněné pasáži nevyslovil a jen se spolehl na to, že všichni pochopí.

"Byl to záměr. Jsem přesvědčen, že ODS si enormně ublížila tím, že toto slovo neustále opakuje ve veřejném prostoru. Já ale netvrdím, že ODS neměla problém s klientelismem, netvrdím, že nám to neubralo preference, netvrdím, že někteří politici nepodléhali zákulisním hráčům," vysvětluje svůj postoj Martin Kuba, který sám dostal nálepku člověka, který se zákulisními hráči - zejména s Pavlem Dlouhým, označovaným jako "kmotr z Hluboké" - spolupracoval.

"Na své vlastní kůži jsem zažil, že mi dodnes nikdo nepředložil jakýkoliv legitimní argument, co jsem vlastně udělal špatně. Přesto řada členů ODS je ochotna argumentovat tím, že mám asi vazby s Pavlem Dlouhým, a užívá slova jako 'asi se říká'," stěžuje si Martin Kuba.

Teď hodlá nyní už bývalý šéf ODS podnikat.

"Vždy jsem měl malé rodinné firmy, ty běží, budu se jim věnovat. A mám připraveny s kolegy další podnikatelské projekty, které teď chci rozjíždět. S tímhle jsem nikdy problém neměl. Obor zatím říkat nebudu," líčí svou nejbližší profesní budoucnost.

Návrat do oboru (je lékař a pracoval u záchranné služby) neplánuje: "Ten volný režim je pro mě výhodnější."

 

Právě se děje

před 51 minutami

Zastupitelé západoněmecké obce z vedení sesadili člena neonacistické strany

Západoněmeckou obec Waldsiedlung již nevede člen krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD) Stefan Jagsch, v úterý ho zastupitelé odvolali a ve funkci ho vystřídala zástupkyně křesťanských demokratů (CDU). Informovala o tom agentura DPA.

Jagsch byl do funkce zvolen v září, a to i s pomocí hlasů CDU, sociálních demokratů (SPD) a liberálů (FDP), což vyvolalo na celoněmecké úrovni tvrdou kritiku. NDP je totiž označována za neonacistickou a zavedené strany s ní spolupracovat odmítají.

Ačkoli CDU, FDP a SPD oficiálně s NPD nespolupracují, zastupitelé těchto tří stran v hesenského Waldsiedlungu, kde žije asi 2600 lidí a který je součástí obce Altenstadt, to nerespektovali. Následnou kritiku odmítali s tím, že nikdo jiný o tuto funkci, která byla volná od června, zájem neměl a že stranická příslušnost nehrála žádnou roli.

Další zprávy